Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2352/2023

33 Cdo 2352/2023-494

USNESENÍ

P. M.,

1)

I. B.

, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Švehlou, advokátem se sídlem v Praze 1, Pštrossova 1925,

a

2)

A. D.

, bytem XY, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 3. 2023, č. j. -478, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. 3. 2023, potvrdil rozsudek ze dne 14. 7. 2022, č. j. -400, kterým Okresní soud ve Strakonicích (dále jen „soud prvního stupně“), ve spojení s opravným usnesením ze dne 17. 8. 2022, č. j. -416, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že M. M., narozená XY, posledně bytem XY, zemřelá dne 3. 10. 2014, byla ke dni 3. 10. 2014 výlučnou vlastnicí pozemků par. čísel XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY zapsaných na LV č. XY pro katastrální území XY vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pozemku par. č. XY zapsaného na LV č. XY pro katastrální území XY vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pozemku par. č. XY v rozsahu spoluvlastnického podílu ideální 1/10 zapsaného na LV č. XY pro katastrální území XY vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pozemku par. č. st. XY, jehož součástí je stavba čp. XY (rodinný dům), pozemků par. čísel XY, XY, XY, XY, XY a XY zapsaných na LV č. XY pro katastrální území XY vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pozemku par. č. st. XY, jehož součástí je stavba čp. XY (rodinný dům), pozemků par. čísel XY a XY zapsaných na LV č. XY pro katastrální území XY vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že darovací smlouva, kterou uzavřela žalovaná I. B. s M. M. dne 19. 9. 2014, je platná; vycházel přitom ze zjištění, že ovládací a rozpoznávací schopnosti M. M. v době uzavření darovací smlouvy nebyly ovlivněny a že žalobce v řízení neprokázal, že M. M. darovací smlouvu nepodepsala.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak; k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. , a ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. ).

Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je vymezení konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, a jež má být podrobena dovolacímu přezkumu; tuto otázku je povinen vymezit výhradně dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika otázek (ať již hmotného nebo procesního práva), musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť není úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední.

Dovolání shora uvedené postuláty nesplňuje. Přestože žalobce v dovolání cituje část textu ustanovení , neformuluje v něm žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se podle jeho názoru odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a nekonkretizuje ani žádné rozhodnutí dovolacího soudu, z něhož by bylo seznatelné, jakou právní otázku má na mysli. Chybějící údaj nelze bez pochybností dovodit ani z obsahu dovolání, jehož podstatu představují námitky nesprávně, resp. neúplně zjištěného skutkového stavu věci, kdy žalobce soudům vytýká, že nevzaly v potaz jím předložený grafologický rozbor podpisu M. M., vypracovaný E. H., a že nenechaly vypracovat revizní znalecký posudek za účelem určení pravosti podpisu M. M. na darovací smlouvě uzavřené dne 19. 9. 2014. Je přesvědčen, že „soudy měly hodnotit nejen znalecký posudek včetně výslechu znalce, ale také další důkazy navržené žalobcem, zejména grafologický rozbor, a to s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a teprve po takovém zhodnocení všech právně významných okolností formulovat závěr o skutkovém stavu věci“. Výtky dovolatele ani nevystihují způsobilý dovolací důvod uvedený v o. s. ř, resp. nenastolují otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci, tj. otázku, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí, nýbrž jsou jimi namítány vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K nim však, jsou-li skutečně dány, dovolací soud přihlédne jen je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. ).

Jen pro úplnost považuje dovolací soud za vhodné připomenout, že je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, nelze v dovolacím řízení regulérně zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení; je na zvážení soudu (viz zásada volného hodnocení důkazů - ), kterému důkaznímu prostředku soud přizná větší vypovídací schopnost i věrohodnost (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. ).

Absence řádného vymezení přípustnosti v intencích zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 8. 2023

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu