Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 904/2023

25 Cdo 904/2023-251

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Vršanskou v právní věci žalobce: P. R.,narozený XY, bytem XY, proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, o náhradu škody a nemajetkové újmy, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2020, č. j. -137, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 12. 2020, č. j. -171, takto:

III. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 12. 2020, č. j. -171, potvrdil usnesení ze dne 20. 3. 2020, č. j. -137, jímž Městský soud v Praze zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost pro nezaplacení soudního poplatku.

Uvedená usnesení napadl žalobce – nezastoupený advokátem dovoláním, ve kterém navrhl zrušit rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně. Současně opětovně požádal o ustanovení advokáta a osvobození od soudních poplatků. Žalobce svoji žádost odůvodnil obdobně jako předchozí již pravomocně zamítnutý návrh na ustanovení advokáta tím, že nedisponuje dostatečnými peněžními prostředky.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, pokud to zákon nevylučuje ( ). proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobce směřoval dovolání výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomenul.

Protože je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2020, č. j. -137, které touto vadou trpí, podle věty první ve spojení s zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání dále směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 12. 2020, č. j. -171. Podle a 2 musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.

Jelikož soud prvního stupně o žádosti žalobce o ustanovení advokáta v řízení již opakovaně rozhodoval, k žádosti nepřihlížel a ani jej opětovně nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení. Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v řadě téměř shodných sporů byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , , , , , , , , , , , , , , , ).

I z obsahu procesního spisu v této věci se podává, že dovolatel opakovaně soudům předkládá své žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Tyto žádosti jsou zamítány nebo jsou řízení o těchto žádostech zastavována. Takové jednání žalobce lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ).

Otázku, zda jsou u žalobce splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o jeho dovolání, zhodnotil přímo dovolací soud, neboť opětovné posouzení této otázky soudem prvního stupně by vzhledem k dosavadnímu postupu žalobce v řízení vedlo k neustálému neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (k tomu postupu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. , či usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , publikované pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“, nebo ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. , či ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. a ). Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem nalézacích soudů, že v projednávané věci žalobce neprokázal splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků tak, jak jsou uvedeny v , proto nejsou splněny ani podmínky pro ustanovení zástupce (advokáta) pro řízení ( ).

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač byl o následcích nečinnosti již dříve poučen, předsedkyně senátu Nejvyššího soudu v souladu s řízení o jeho dovolání zastavila ( a ).

Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si dovolací soud je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. , publikovaný pod číslem rozh. obč.), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v dalších jím zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. I toto počínání žalobce lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 7. 2023

JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu