Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 920/2023

25 Cdo 920/2023-221

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: E. B., rozený E. B., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Ondřejem Novákem, advokátem se sídlem Farní 19, Frýdek-Místek, proti žalované: M. S., narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Karlem Klimešem, advokátem se sídlem Macharova 302/13, Ostrava, o žalobu pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 11. 2022, č. j. -203, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 11. 2022, č. j. -203, potvrdil usnesení ze dne 25. 5. 2022, č. j. -176, jímž Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově zamítl žalobu pro zmatečnost proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 5. 2021, č. j. -9, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žaloba je zdůvodněna tím, že platební rozkaz neměl být vůbec vydán, jelikož je v rozporu s listinami založenými jako důkazy, a že žalobce v návrhu na vydání platebního rozkazu zatajil, že žalovaná je právně zastoupena, přestože věděl, že si zvolila právního zástupce; byl tak podle ní naplněn zmatečnostní důvod ve smyslu Soudy obou stupňů shodně dovodily, že není naplněn žádný ze zmatečnostních důvodů uvedených v Vyložily, že je na žalobci, aby podle označil v návrhu na zahájení řízení svého zástupce, neboť je na vůli každého z účastníků, zda si jej zvolí. Bylo tak i na rozhodnutí žalované, zda si po doručení platebního rozkazu pro řízení zvolí zástupce nebo bude vystupovat osobně. Zvolila-li si již před zahájením řízení zástupce a sdělila-li to protistraně, nejde o tvrzení relevantní z pohledu žaloby pro zmatečnost, neboť nejde o některé z pochybení ve smyslu Se zástupcem účastníka může soud jednat až po předložení plné moci (viz ) zastoupeným účastníkem, případně jeho zástupcem, aniž by bylo povinností druhého účastníka dokládat též plnou moc zástupce protistrany. Argumentuje-li dále žalovaná, že skutková tvrzení uvedená v návrhu na vydání platebního rozkazu k jedné z uplatněných pohledávek nemají oporu v předložených důkazech a nárok v částce 153.816,40 Kč z provedených listin neplyne, jde o skutečnost, jež měla být uplatněna v opravném prostředku proti platebnímu rozkazu. Stejně tak i další vznášená skutková tvrzení žalované vážící se k věci samé lze pokládat za procesní obranu uplatnitelnou v řízení nalézacím, nikoli v řízení o žalobě pro zmatečnost.

Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání žalovaná. Zdůraznila, že napadený elektronický platební rozkaz byl vydán v rozporu s a , neboť jedna z tvrzených pohledávek zcela postrádala oporu v žalobcem předložených důkazech ani neodpovídala jemu tvrzeným skutečnostem. Soud vydal platební rozkaz mechanicky, bez uvážení zákonných náležitostí návrhu, a doručil jej v rozporu s přímo žalované, přestože v mimosoudní fázi řešení sporu byla zastoupena advokátem, o čemž byl žalobce zpraven. Podle dovolatelky závisí napadené rozhodnutí na řešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále též na otázce doposud neřešené. První otázkou je, zda postup soudu v rozporu s , a , v jehož důsledku soud rozhodl platebním rozkazem bez splnění podmínek pro jeho vydání podle , je důvodem pro zrušení platebního rozkazu v rámci řízení o žalobu pro zmatečnost; jde totiž o situaci, kdy podle byla žalované nesprávným postupem odňata možnost jednat před soudem. Druhou otázkou je, zda důvod pro podání žaloby pro zmatečnost je dán i tehdy, vydá-li soud platební rozkaz, byť žaloba trpí vadou podle spočívající v neoznačení právního zástupce protistrany, tedy zda žaloba pro zmatečnost ukládá soudu povinnost přezkoumat, splňoval-li návrh na zahájení řízení zákonné náležitosti a soud mohl provést rozkazní řízení, či zda měl postupovat podle Podle dovolatelky si výslovně žádá označení zástupce protistrany, je-li protistrana již v této době zastoupena advokátem, a to právě proto, aby mu mohlo být doručováno a nedocházelo k excesům, jako v daném případě. Soudy se nezabývaly zásadními námitkami ohledně postupu v rozkazním řízení a opomněly výtku poukazující na povinnost navrhovatele vylíčit rozhodné skutečnosti a označit důkazy; měly před vydáním platebního rozkazu pečlivě uvážit, jsou-li tvrzení žalobce důvodná, tedy souladná s předloženými listinami, a zda z nich nárok skutečně vyplývá. Dovolatelka poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu vyslovující se k podmínkám vydání platebního rozkazu (sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. ) a kladoucí důraz na náležité vylíčení uplatňovaných nároků v návrhu. Nezabývaly-li se soudy důsledně podanou žalobou, odchýlily se od judikatury Nejvyššího soudu reprezentované rozsudkem sp. zn. . Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání zpochybnil argumentaci žalované a navrhl, aby bylo dovolání zamítnuto a byla mu přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou – účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení ( a 4 ), není však přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z tohoto ustanovení se podává, že jedním z předpokladů přípustnosti dovolání je i to, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ). Účelem dovolacího řízení není řešit dovolateli předestřené teoretické (či hypotetické) otázky bez podstatnějšího významu pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. , ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. , či ze dne 18. 5. 2020, sp. zn. ). O pouhé hypotetičnosti předestřené otázky lze uvažovat i tehdy, vychází-li dovolatel z mylného chápání právních předpisů, tedy formuluje-li otázky, které jsou s ohledem na dikci závazných právních předpisů zcela bez významu, neboť předestíraný interpretační či aplikační problém vůbec nemůže vzniknout.

V projednávané věci se soudy nižších stupňů v řízení o mimořádném opravném prostředku zabývaly tím, jsou-li dány zákonné podmínky, za nichž může být pravomocné rozhodnutí soudu úspěšně zpochybněno žalobou pro zmatečnost. Nezabývaly se tedy přezkumem podmínek vydání napadeného platebního rozkazu v plném rozsahu a dospěly k závěru, že žádný ze zmatečnostních důvodů dán není, což dovolatelka svou argumentací relevantně nezpochybňuje. Zakládá-li vymezenou právní otázku na zmatečnostním důvodu spočívajícím v odnětí možnosti jednat před soudem (který mylně identifikuje ustanovením namísto ), přehlíží, že tento důvod se týká především rozhodnutí odvolacího soudu a rozhodnutí soudu prvního stupně jen tehdy, jde-li o tzv. bagatelní věc, u níž není odvolání přípustné. Zdůrazňuje-li vadu návrhu na vydání platebního rozkazu, která sama o sobě s ohledem na dikci zákona není zmatečnostním důvodem, dovolatelka pomíjí, že dává jen možnost (viz slovní spojení „popřípadě též“) označit zástupce protistrany, nikoliv povinnost, jejíž nesplnění by představovalo vadu žaloby. Žalobce, který zahajuje spor, ostatně nemůže vědět, zda se žalovaný skutečně nechá ve sporu zastoupit právě tím zástupcem, jejž pověřil vedením mimosoudní fáze sporu. Aby pak soud mohl jednat se zástupcem účastníka, musí být splněny zákonné podmínky zastoupení v podobě řádné plné moci (viz ) doložené soudu tímto účastníkem (v opačném případě by naopak mohlo docházet k obcházení účastníka). Okolnost, že soud prvního stupně doručil platební rozkaz přímo žalované, tak neznamená, že jí odňal možnost jednat před soudem. Přípustnost dovolání se pak nepodává ani z odkazovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. , v němž se zdůrazňuje obecně nezbytnost respektovat zákonnou úpravu opravných prostředků a procesní oprávnění přezkumných instancí. Dovolatelka tak nevznáší otázky, které by byly způsobilé založit přípustnost dovolání podle , proto je Nejvyšší soud podle jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 26. 7. 2023

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu