Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 315/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. března 2007, č.j. -36, odmítl návrh žalobce na zahájení řízení, poté co vyzval žalobce, aby doplnil svůj návrh na zahájení řízení o náležitosti uvedené v (dále jen „ “), zejména o doplnění vylíčení rozhodujících skutečností týkajících se základu i výše uplatněného nároku a označení důkazů. Učinil tak proto, že žalobce výzvu soudu v určené lhůtě nesplnil, doplnil-li návrh pouze nedostačujícím způsobem. Rozhodnutí odůvodnil soud tak, že žalobce se dovolává svého nároku ze smluv o postoupení pohledávky, ale z obsahu návrhu ani jeho doplnění není patrno z jakého vztahu (jeho právního předchůdce) svůj nárok uplatňuje a ani není patrno, jakým způsobem dospěl k výši uplatněné pohledávky. Uzavřel, že v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat a proto návrh žalobce odmítl.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. srpna 2007, č. j. -43, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že žalobce ani po výzvě soudu nevylíčil dostatečně skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok.

Soud vyšel ze zjištění, že žalobce v návrhu (podaný jako vzájemný návrh) pouze uvedl, že společnost F., s.r.o., která změnila právní formu na akciovou společnost, uzavřela dne 9.7.2001 dvě smlouvy s žalovanou, týž den statutární zástupce žalované převzal „Přepravní dispozice“ a bylo částečně plněno, dne 10.4.2002 společnost F., s.r.o. smlouvou o postoupení pohledávky postoupila žalobci pohledávku ve výši 688 500 Kč a téhož dne tuto skutečnost oznámila žalované, přičemž k provedení důkazů navrhl žalobce výše uvedené smlouvy, oznámení o postoupení pohledávky a přepravní dispozice.

Odvolací soud na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že v žádném podání žalobce není vylíčen skutkový děj, na jehož základě uplatňuje svůj nárok, takovým způsobem, aby byla umožněna jeho jednoznačná individualizace a byla vyloučena záměna s jiným skutkem.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a dovolává se dovolacího důvodu podle s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasí s tím, že by neuvedl dostatek skutkových tvrzení, která jsou nutná, aby bylo soudu zřejmé a jasné, o čem a na jakém podkladě má být rozhodováno. Domnívá se, že pokud k důkazu uvedl konkrétní smlouvy, není možné, aby soud dospěl k závěru, že by mohlo dojít k záměně s jiným skutkem. Podle názoru dovolatele muselo být soudu zřejmé, na jakém základě uplatnil svůj návrh. Navrhl proto zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, je přípustné podle a dovolatel uplatnil možný dovolací důvod podle , přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle a 3

Podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Vady řízení uvedené v , a b) a se z obsahu spisu nepodávají a dovolatel ani tyto vady nenamítá.

Dovolací soud se proto dále zabýval přezkoumáním rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení ve smyslu

Nesprávným právním posouzením věci ve smyslu je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).

Ustanovení vymezuje obsahové náležitosti žaloby tak, že žaloba musí kromě obecných náležitostí ( ) mimo jiné obsahovat i vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z ní patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu se rozumějí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tj. nemožnost záměny s jiným skutkem. Právní charakteristiku skutku (tzv. právní důvod žaloby) není povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodujících skutečností slouží k vymezení předmětu řízení po skutkové stránce a k jeho identifikaci umožňující odlišení od předmětů jiných řízení. V návrhu na zahájení řízení jde o zásadní určení skutku tak, aby žaloba byla projednatelná, tj. že skutkový děj je nezaměnitelně vymezen rozhodujícími skutečnosti. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností, nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité, nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.5. 1996, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 1998, pod č. 4 a rozhodnutí ze dne 28.6.2006, sp. zn. ).

S odvolacím soudem je třeba souhlasit v tom, že žaloba i po jejím doplnění je pro nedostatečné vylíčení rozhodující skutečností neprojednatelná, neboť není patrné, co je skutečným podkladem požadovaného nároku. Pouhý odkaz na dvě smlouvy z 9.7.2001 a smlouvu o postoupení pohledávky nemůže obstát pro naplnění požadavku ustanovení na vymezení obsahové náležitosti žaloby v tom směru, že žaloba musí obsahovat jednoznačné vylíčení rozhodujících skutečností. Z odkazu na smlouvy nebylo možno zjistit, z čeho žalobce dovozuje svůj nárok, a to tak, aby nemohlo dojít k záměně s jiným skutkem.

Soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud žalobce vyzval k doplnění  žaloby ve shora uvedeném směru, a rovněž napadené usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, je třeba považovat za správné.

Z uvedených důvodu Nejvyšší soud, aniž ve věci nařídil jednání ( ), dovolání žalobce podle věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty 1, a , neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu nákladů řízení a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. dubna 2009

JUDr.  Kateřina  H o r n o c h o v á

předsedkyně  senátu