Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 70/2021-197

MSPH 90 INS 6647/2019190 ICm 2867/201929 ICdo 70/2021-197

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce STRABAG a. s., se sídlem v Praze 5, Kačírkova 982/4, identifikační číslo osoby 60838744, zastoupeného Mgr. Václavem Žaludem, advokátem, se sídlem v Praze, Rohanské nábřeží 671/15, proti žalovanému Ing. Josefu Nožičkovi, se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 257/3, jako insolvenčnímu správci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o., zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Strži 2102/61a, o určení pravosti pohledávek, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o., se sídlem v Praze 3, Škroupovo náměstí 1276/10, identifikační číslo osoby 48588121, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, -161 ( ), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, -161 ( ), se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobce (STRABAG a. s.) domáhal vůči žalovanému (Ing. Josefu Nožičkovi, jako insolvenčnímu správci dlužníka KLIMATECH Praha, spol. s r. o.) určení, že jeho nevykonatelná (dílčí) pohledávka č. 1 ve výši 16 148 668,78 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka, je po právu (dále jen „pohledávka č. 1“) [bod I. výroku].

[2] Zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému určení, že jeho nevykonatelná (dílčí) pohledávka č. 2 ve výši 19 173 720 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka, je po právu (dále jen „pohledávka č. 2“) [bod II. výroku].

[3] Uložil žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému 27 104 Kč (bod III. výroku).

2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení , , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), z ustanovení , o územním plánování a stavebním řádu, z ustanovení , , až , , , , , až , , , až , , , , , , , , , až , , , , , , , , , a , , a z ustanovení a 3 , (dále též jen „ “) – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům:

3. Dopisem ze dne 10. července 2018 zaslal dlužník žalobci nabídku na zhotovení (v nabídce blíže specifikovaného) díla. Nabídku na zhotovení díla žalobce a dlužník projednali dne 26. července 2018, o čemž sepsali protokol, který mimo jiné obsahuje všeobecné obchodní podmínky. Žalobce a dlužník dále dne 23. října 2018 projednali harmonogram prací, přičemž dodatkem k protokolu ze dne 12. listopadu 2018 změnili termín dokončení díla na 27. února 2019.

4. Nabídkou na zhotovení díla a protokoly ze dne 26. července 2018 a 12. listopadu 2018 „docházelo k uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí“. Smlouvou o dílo datovanou dne 26. listopadu 2018 byl sjednán předmět díla, jeho cena a termín dokončení dílčích prací a bylo ujednáno, že smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky; žalobce akceptoval návrh smlouvy až dopisem ze dne 14. ledna 2019 a smlouva tak byla uzavřena až dne 16. ledna 2019, kdy byl dopis doručen dlužníku. Nelze tak vycházet z toho, že protokol ze dne 26. července 2018 stanoví termín zahájení prací dne 13. srpna 2018 a termín zahájení prací na administrativní části díla dne 3. září 2018; uvedené vyvrací i skutečnost, že dle harmonogramu prací a protokolu ze dne 12. listopadu 2018 byly dílčí termíny provádění díla měněny.

5. Pohledávka č. 1 představuje smluvní pokutu za prodlení dlužníka s plněním dílčích termínů provádění díla, pohledávka č. 2 představuje zvýšené náklady žalobce na dokončení díla. Prodlení dlužníka s prováděním díla je však vyloučeno tím, že sám žalobce byl v prodlení s „placením ceny díla“ a pro „stavební nepřipravenost“. Důvodem zamítnutí žaloby tak je, že žalobce „svůj nárok na pohledávku č. 1 a 2 neprokázal“.

6. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. března 2021, č. j. 190 ICm 2867/2019, -161 ( ):

[1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že se žaloba zamítá pro předčasnost (první výrok).

[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů (druhý výrok).

7. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení věty první, , , , a , z ustanovení a z ustanovení , o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení (dále jen „ “) – poté, co doplnil dokazování, dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům:

8. Smlouva o dílo byla uzavřena až dne 16. ledna 2019. Ve smlouvě o dílo není uvedena doba plnění, neboť odkazuje na harmonogram prací, který byl vytvořen před uzavřením smlouvy. Nelze tak dovodit, jak byly dohodnuty lhůty pro splnění jednotlivých částí díla, ohledně nichž měl být dlužník v prodlení.

9. Přihláška pohledávky č. 1 trpí vadami pro svou neurčitost. Není zřejmé, za jaké období žalobce požaduje smluvní pokutu a které smluvní povinnosti dlužník porušil. Přihláška pohledávky č. 2 je rovněž neurčitá, jelikož neobsahuje údaj o tom, zda žalobce od požadované výše nákladů „odečetl uplatněnou smluvní pokutu ve výši, kterou započetl vůči pohledávkám dlužníka“. Nebyly tak splněny podmínky pro přezkum pohledávek a vedení incidenčního sporu je předčasné.

10. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, respektive otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

11. Dovolatel argumentuje ve prospěch závěru, že přihláška jeho pohledávek netrpí vadami. Pokládá otázku, zda lze přihlášku pohledávky považovat za neurčitou, jestliže obsahuje vylíčení rozhodných skutečností a odkazy na y připojené k přihlášce. Podle dovolatele je v případě, kdy nejsou vylíčeny všechny skutečnosti, vhodné učinit z důvodu hospodárnosti řízení výzvu k doplnění tvrzení podle Namítá, že skutkové okolnosti týkající se pohledávky č. 1 vylíčil odkazem na dopis ze dne 6. března 2019 o uplatnění smluvní pokuty a dále odkazem na exekutorský zápis JUDr. Filipa Exnera, č. 151 EZ 6/2019, který připojil jako přílohu přihlášky.

12. Dovolatel dále argumentuje, že odvolací soud neměl provádět a hodnotit důkazy týkající se existence přihlášených pohledávek za situace, kdy zamítl žalobu o určení pravosti těchto pohledávek pro předčasnost z důvodu tvrzených vad přihlášky. Podle dovolatele je napadený rozsudek odvolacího osudu překvapivý a rozsudek insolvenčního soudu vnitřně rozporný a jako takový nepřezkoumatelný; odvolací soud jej tudíž měl zrušit, nikoliv změnit (věcně projednat).

13. Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, případně zamítnout. Rozsudek odvolacího soudu považuje za věcně správný a souladný s judikaturou Nejvyššího soudu.

14. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

15. Dovolání v dané věci je přípustné podle , když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v a v posouzení dovoláním předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

16. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

17. Pro právní posouzení věci jsou rozhodná především následující zjištění (jak se podávají z insolvenčního spisu a jak z nich vyšly oba soudy:

[1] Dovolatel podáním datovaným dne 11. července 2019, došlým insolvenčnímu soudu téhož dne, přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka na předepsaném formuláři přihláškou č. 13 pohledávku č. 1, tvořenou pouze jistinou a splatnou dne 10. dubna 2018, a pohledávku č. 2, tvořenou pouze jistinou a splatnou dne 10. července 2019.

[2] V přihlášce pohledávky č. 1 dovolatel dále uvedl:

- V rubrice 06 (Důvod vzniku):

„Smluvní pokuta za prodlení s plněním dílčích termínů dle smlouvy o dílo“

- V rubrice 10 (Další okolnosti):

„Věřitel jako objednatel uzavřel s dlužníkem jako zhotovitelem smlouvu o předmětné dílo č. AAU/1001/070/18 ze dne 26. listopadu 2018 na provedení díla: […] za celkovou cenu díla 49 017 881 Kč plus DPH s termínem zahájení díla 13. srpna 2018 a dílčími termíny sjednanými ve smlouvě o dílo a příloze 1. 5. smlouvy o dílo (dále jen „Smlouva o dílo“). Dlužník prováděl dílo s prodlením a přes četné výzvy věřitele k dodržování sjednaných termínů neplnil sjednané dílčí termíny a ani dílo nedokončil. Věřitel proto v souladu se Smlouvou o dílo, protokolem o projednání nabídky ze dne 26. července 2018 (čl. 5.2), který je součástí Smlouvy o dílo, a všeobecnými smluvním podmínkami, které jsou součástí Smlouvy o dílo, uplatnil vůči dlužníkovi dopisem ze dne 6. března 2019 sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,5 % ceny díla včetně DPH za každý započatý den prodlení se splněním dílčích termínů. Z celkové smluvní pokuty ve výši 1 034 911 096 Kč uplatnil věřitel dopisem ze dne 6. března 2019 prozatím částku 30 000 000 Kč, kterou vyúčtoval fakturou č. 2019100012. Dlužník fakturu neuhradil, a proto ji věřitel započetl prohlášením o jednostranném započtení pohledávek ze dne 14. března 2019 proti fakturám vystaveným dlužníkem za provedení díla, č. faktur 4800406 (započteno neuhrazené zádržné), 4800464 (započteno neuhrazené zádržné), 4800494 (započteno neuhrazené zádržné), 4800518 (započtena celá fakturovaná částka) a 4800534 (započtena celková fakturovaná částka). Celkem věřitel započetl z vyúčtované smluvní pokuty částku 13 851 131,22 Kč. Zbývající vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši 16 148 868,76 Kč přihlašuje věřitel do insolvenčního řízení. V podrobnostech viz příloha č. 5 uplatnění smluvní pokuty ze dne 6. března 2019. Prodlení s plněním dílčích termínů dokládá věřitel kopiemi zápisů ze stavebního deníku a exekutorským zápisem JUDr. Filipa Exnera, č. 151 EZ 6/2019.“

[3] V přihlášce pohledávky č. 2 dovolatel dále uvedl:

- V rubrice 06 (Důvod vzniku):

„Zvýšené náklady věřitele na dokončení díla dle Smlouvy o dílo uvedené u dílčí pohledávky č. 1“

- V rubrice 10 (Další okolnosti):

„[…] hrozilo, že v důsledku prodlení s prováděním díla bude muset věřitel hradit investorovi stavby vysoké smluvní pokuty a náhradu škody. Z tohoto důvodu musel věřitel zajistit provádění díla náhradními zhotoviteli. Zvýšené náklady věřitele na dokončení díla je dlužník povinen v souladu s všeobecnými smluvními podmínkami, které jsou součástí smlouvy o dílo (čl. 7.6, 7. 8., 19.13), uhradit věřiteli. Zvýšené náklady věřitel vypočetl takto: Celkové náklady na náhradní zhotovitele, kteří dokončili dílo dlužníka, činí 53 583 003 Kč. Vynaložení těchto nákladů dokládá věřitel v přílohách přihlášky: jedná se o objednávky, smlouvy o dílo, kupní smlouvy, faktury s přílohami náhradních dodavatelů a výpisy z účtů o úhradě faktur. Dále věřitel uplatňuje postoupené pohledávky subdodavatelů dlužníka, kteří provedli práce nebo dodali materiál […] a kterým dlužník neuhradil cenu díla, v celkové výši 4 901 214 Kč. Postoupení pohledávek dokládá věřitel smlouvami o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení doručeným dlužníkovi. […] Celkové náklady věřitele na provedení díla, které měl dle smlouvy o dílo provést dlužník, tak činí: 1) 9 437 385 Kč uhrazeno dlužníkovi za provedené dílo dle smlouvy o dílo, 2) 53 853 003 Kč – celkové náklady na náhradní dodavatele, kteří dokončili dílo, které měl dle smlouvy o dílo provést dlužník, 3) 4 901 214 Kč – postoupené pohledávky subdodavatelů za dlužníkem, kteří dodali materiál nebo provedli práce na stavbu a kterým dlužník cenu díla neuhradil. Celkové náklady na provedení díla, které měl dle smlouvy o dílo provést dlužník, tak činí 68 191 601 Kč bez DPH. Po odečtení ceny díla sjednané ve smlouvě o dílo s dlužníkem: 49 017 881 Kč bez DPH činí zvýšené náklady na dokončení díla náhradními dodavateli včetně postoupených pohledávek subdodavatelů za dlužníkem, kterým dlužník cenu díla neuhradil, 19 173 720 Kč. Pro přehlednost zpracoval věřitel v příloze č. 30 přehled zvýšených nákladů náhradních dodavatelů a postoupených pohledávek.“

[4] Při přezkumném jednání konaném u insolvenčního soudu dne 20. září 2019 (B-10), popřel žalovaný i dlužník pravost a výši pohledávky č. 1 a „celou výši“ (respektive pravost) pohledávky č. 2.

18. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení a o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně , o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “):

( )

(…)

(2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

(…)

( )

(1) K přihlášce pohledávky je nutné připojit y, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou u.

(…)

( ) Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem

(1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout.

(2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

( ) Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a/ náležitosti záznamu podle § 85, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, formuláře soupisu, vyrozumění o soupisu, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, formuláře seznamu přihlášených pohledávek, formuláře přihlášek pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti hlasovacích lístků, náležitosti reorganizačního plánu, náležitosti zprávy o reorganizačním plánu, formuláře návrhu na povolení oddlužení, záznamu o jednání insolvenčního správce s dlužníkem v oddlužení, zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení, zprávy o neplnění oddlužení, zprávy o splnění oddlužení, náležitosti formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem, formuláře konečné zprávy a formuláře zprávy o plnění reorganizačního plánu,

(…)

( )

(1) Formulář přihlášky pohledávky obsahuje

(…)

e/ bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,

(…)

19. Ve výše uvedené podobě, pro věc rozhodné, platila citovaná ustanovení a již v době, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení (9. května 2019), a později změn nedoznala s výjimkou ustanovení , které se však rovněž použije v citovaném znění (účinném do 31. května 2019) s přihlédnutím k článku II (Přechodné ustanovení) části první , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka (29. května 2019).

20. Judikatura k náležitostem přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení a k odstraňování případných vad přihlášky je ustálena následovně:

[1] Přihláška pohledávky je podáním mající charakter žaloby, a proto musí obsahovat v rozsahu, ve kterém nestanoví jinak ( ), náležitosti předepsané K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sen. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2017, sen. zn. , které jsou (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu.

[2] Důvodem vzniku pohledávky ( ) se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky, nikoli (pouhá) právní kvalifikace pohledávky. Skutkové okolnosti přitom musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje (přihlašuje) svůj nárok do insolvenčního řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností (jež může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na u, kterou věřitel připojí k přihlášce) slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sen. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, sen. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2017, sen. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 155/2018 (dále jen „R 155/2018“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2019, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 10/2021 Sb. rozh. obč.

[3] Obsahuje-li přihláška pohledávky do insolvenčního řízení údaje, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel přihlašuje svůj nárok (v peněžité formě) do insolvenčního řízení, ale insolvenční věřitel (přihlašovatel pohledávky) ani do skončení přezkumného jednání nevylíčil všechny skutečnosti významné pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí, je to důvodem k popření pohledávky, nikoli důvodem k odstraňování vad přihlášky. Uvede-li insolvenční věřitel (přihlašovatel pohledávky) ve včas podané žalobě o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky (nebo v pozdějších fázích řízení o této žalobě) popřené insolvenčním správcem vedle rozhodujících skutečností, jež obsahovala již přihláška, i další potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva pro jeho úspěch v incidenčním sporu (pro doložení toho, že jde o pohledávku pravou, že jde o pohledávku uplatněnou ve správné výši nebo o pohledávku uplatněnou ve správném pořadí), pak tím nevybočuje z mezí, kladených jeho žalobním tvrzením ustanovením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2019, sen. zn.29 ICdo 50/2017, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2020, pod číslem 57, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. ).

[4] Je-li příslušná skutečnost vylíčena v žalobě, pak to, že listinný důkaz připojený k žalobě žalobní tvrzení nepodporuje, nezpůsobuje vadu žaloby, ale může být podkladem pro závěr, že žalobce tímto důkazem tvrzenou skutečnost neprokázal (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 38/2009 Sb. rozh. obč).

[5] Ustanovení věty první a druhé je srovnatelné s obdobně formulovaným požadavkem k odstranění vad podání, obsaženým v ustanovení Soudní praxe nepochybuje o tom, že výzva k odstranění vad podání podle ustanovení musí obsahovat vedle určení lhůty k odstranění vad, poučení, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a poučení o následcích nečinnosti, také „údaje o tom, v čem je podání nesprávné nebo neúplné“. Srov. R 155/2018, včetně judikatury zmíněné v jeho důvodech.

[6] Postup podle se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní) [usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2008, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.].

21. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. září 2017, sen. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 4. ročník 2019, pod číslem 44, uvedl, že vyjde-li ve sporu o určení pravosti pohledávky vyvolaném takovým popěrným úkonem najevo, že úkon směřující k započtení nekonkretizuje pohledávku dlužníka uplatněnou k započtení tak podrobně, aby bylo možné posoudit okolnosti jejího vzniku, výše a trvání, může to být důvodem pro požadavek na doplnění dalších skutečností v intencích ustanovení , jež účastníkům ukládá tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. K rozdílu mezi náležitostmi žaloby podle ustanovení a povinností tvrzení podle , srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2003, pod číslem 35, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. .

22. Poměřováno výše uvedenými kritérii je přihláška pohledávek č. 1 a 2 zjevně určitá, když z jejího obsahu plyne, jaké nároky dovolatel v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka uplatňuje. Z přihlášky pohledávky jsou zřejmé skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci pohledávek č. 1 a 2, a tyto jsou vylíčeny tak, že v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě dovolatel uplatňuje (přihlašuje) své nároky v insolvenčním řízení, umožňuje jejich jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem).

23. Pohledávku č. 1 vymezil dovolatel tvrzením, že uzavřel smlouvu o dílo s dlužníkem, že dlužník byl v prodlení s plněním jednotlivých dílčích termínů, a proto uplatňuje část smluvní pokuty. K vymezení dílčích termínů odkázal na smlouvu o dílo, harmonogram prací a k vymezení jednotlivých prodlení odkázal na dopis ze dne 6. března 2019 a exekutorský zápis JUDr. Filipa Exnera, č. 151 EZ 6/2019. Uvedené skutečnosti přitom dostatečně individualizují skutek, na jehož základě dovolatel svůj nárok přihlásil do insolvenčního řízení.

24. Pohledávku č. 2 vymezil dovolatel tvrzením, že dílo museli dokončit namísto dlužníka náhradní zhotovitelé, přičemž uvedl celkové náklady na provedení díla, k čemuž předložil přehled takto zvýšených nákladů. Uvedené skutečnosti rovněž dostatečně individualizují skutek, na jehož základě přihlásil dovolatel svůj nárok do insolvenčního řízení.

25. Z výše řečeného plyne, že v přihlášce popsané skutky umožňují (oproti mínění odvolacího soudu) jednoznačnou (nezaměnitelnou) individualizaci dovolatelem uplatněných nároků. Takto pojatá identifikace nároků popsaných v přihlášce pohledávek č. 1 a 2 nečiní přihlášku vadnou, a tudíž nezpůsobilou řádného přezkumu ( ). Napadený rozsudek odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek insolvenčního soudu tak, že se žaloba zamítá pro předčasnost, tak není správný a dovolací důvod podle ustanovení byl uplatněn právem.

26. Z výše uvedené judikatury rovněž vyplývá, že otázka, zda je přihláška pohledávek vadná, se posuzuje výlučně podle skutkových okolností vymezených v přihlášce pohledávky. Jinými slovy, pro posouzení, zda je přihláška vadná, jsou rozhodná tvrzení věřitele uvedená v dané přihlášce a nikoliv důkazy, na jejichž základě věřitel svůj nárok prokazuje. Prováděl-li odvolací soud důkazy předložené dovolatelem, aby na základě jejich hodnocení dospěl k závěru o vadách přihlášky, činil tak nesprávně.

27. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí neobstálo již v rovině posouzení otázky procesního práva (určitosti přihlášky pohledávky), nezabýval se Nejvyšší soud pro nadbytečnost tím, zda je řízení postiženo také dovolatelem uváděnou vadou řízení (spočívající v překvapivosti napadeného rozhodnutí), k níž dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ). V novém (odvolacím) řízení se odvolací soud vypořádá i s námitkou dovolatele ohledně tvrzené nepřezkoumatelnosti rozsudku insolvenčního soudu (k posuzování nepřezkoumatelnosti srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč.).

28. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), zrušil podle rozsudek odvolacího soudu včetně závislého výroku o nákladech řízení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( ). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný.

29. O náhradě nákladů včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 2. 2023

Mgr. Hynek Zoubek

předseda senátu