Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 5/2010-P2-21

-21

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka V. M., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o přihlášce pohledávky věřitelky č. 2, o dovolání věřitelky č. 2 Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupené JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem, se sídlem v Husinci 31, PSČ 250 68, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. srpna 2009, č. j. XY, VSOL XY, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 17. dubna 2009, č. j. XY, Krajský soud v Brně (dále též jen „insolvenční soud“) odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 2 Komerční banky, a. s. (výrok I.) a určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast věřitelky v insolvenčním řízení (výrok II.).

K odvolání věřitelky č. 2 Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Soudy nižších stupňů vyšly z toho, že:

1/ Usnesením ze dne 17. prosince 2008, č. j. XY, zjistil insolvenční soud úpadek dlužníka a současně mu povolil oddlužení. Věřitelé, kteří tak dosud neučinili, byli vyzváni, aby své pohledávky přihlásili do třiceti dnů od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku;

2/ Dne 9. června 2008 byla insolvenčnímu soudu doručena přihláška pohledávek věřitelky č. 2 v celkové výši 118.809,12 Kč;

3/ Výzvou ze dne 16. ledna 2009, doručenou zástupci věřitelky č. 2 dne 19. ledna 2009, vyzval insolvenční správce věřitelku č. 2, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení této výzvy doplnila přihlášku svých pohledávek ze dne 9. června 2008 (mimo jiné) tak, že předloží přihlášku podepsanou zástupcem věřitelky č. 2. Současně věřitelku č. 2 poučil, že přihlášky, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží;

4/ Věřitelka č. 2 v reakci na výzvu insolvenčního správce předložila (na předepsaném formuláři) doplnění přihlášky (doručené insolvenčnímu soudu dne 3. února 2009), které bylo místo podpisu zástupce věřitelky opatřeno pouze otiskem podpisového razítka, jehož vzor není u Krajského soudu v Brně uložen.

Odvolací soud – cituje ustanovení , (dále jen „“) a ustanovení , a 188 odst. 2 , o úpadku a způsobech jeho řešení () – přitakal soudu prvního stupně v závěru, podle kterého věřitelka č. 2 (přes výzvu insolvenčního správce) vadu podané přihlášky, spočívající v nedostatku jejího podpisu, neodstranila. Doplnění přihlášky sice bylo opatřeno otiskem podpisového razítka zástupce věřitelky č. 2, neuložil-li však zástupce věřitelky u insolvenčního soudu vzor tohoto razítka ( ), nemohla být uvedeným postupem vytknutá vada přihlášky odstraněna.

Proti usnesení odvolacího soudu podala věřitelka č. 2 dovolání, namítajíc, že jsou dány dovolací důvody uvedené v ustanovení , tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/).

Dovolatelka má za nesprávný závěr soudů nižších stupňů o vadnosti přihlášky jejích pohledávek (doplněné k výzvě insolvenčního správce), dovozujíc, že splnila „veškeré požadavky a náležitosti, které na podání přihlášek pohledávek klade“.

K vytýkané absenci podpisu obou podání pak dovolatelka v obecné rovině uvedla, že právo popřít pravost podpisu jakéhokoliv dokumentu má jen osoba, která konkrétní dokument signovala, nikoli třetí osoby (např. jako v posuzované věci insolvenční správce). V tomto konkrétním případě navíc přihláška pohledávek i její doplnění byla opatřena podpisem zástupce věřitelky, který tuto skutečnost „opakovaně a stále tvrdí“.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. července 2009) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Přitom pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou ustanovení o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle , ve znění účinném do 31. října 2009, tj. naposledy ve znění , pro věc rozhodném.

Dovolání je (bez dalšího) přípustné podle ustanovení části věty před středníkem (podmínku, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam, formulovanou ve větě druhé označeného ustanovení poukazem na obdobné použití a 3 , má Nejvyšší soud za obsoletní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: II. až 376. Komentář. 1.vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904) a je i důvodné.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

V rovině právního posouzení věci není pochyb o tom, že k obecným náležitostem podání, jež musí obsahovat každé podání (tedy i přihláška, jíž věřitelé uplatňují své pohledky v insolvenčním řízení – k tomu srov. ustanovení a ), patří také podpis osoby, která podání učinila. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být vlastnoruční podpis podatele – za předpokladu, že advokát dříve, než podání učinil, uložil u soudu, kterému je podání určeno, vzor podpisového razítka – nahrazen otiskem tohoto razítka.

Nedostatek podpisu podání (ať již zapříčiněný tím, že podatel svůj podpis na podání vůbec nepřipojil, nebo tím, že advokát zastupující účastníka sice opatřil podání otiskem podpisového razítka, dříve, než bylo podání učiněno, však neuložil u soudu vzor použitého razítka) je vadou podání, jež je – v poměrech insolvenčního řízení - odstranitelná postupem podle ustanovení .

V projednávané věci soudy nižších stupňů shodně založily svá rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávek věřitelky č. 2 na závěru, podle kterého věřitelka č. 2 neodstranila vadu podané přihlášky (spočívající v nedostatku podpisu) ani doplněním přihlášky (učiněným v reakci na výzvu insolvenčního správce a doručeným insolvenčnímu soudu dne 3. února 2009). Mínily, že ani toto podání nebylo podepsáno, ale pouze opatřeno (aniž by předtím zástupce věřitelky uložil vzor použitého razítka u insolvenčního soudu) otiskem podpisového razítka zástupce věřitelky č. 2.

Z obou rozhodnutí ovšem není zřejmo, na základě jakých skutečností soudy nižších stupňů dospěly k závěru, že doplnění přihlášky pohledávek věřitelky č. 2 není opatřeno vlastnoručním podpisem jejího zástupce, ale jen otiskem podpisového razítka a ani obsah spisu bez dalšího takový závěr neodůvodňuje.

Uvedeným postupem tak soudy nižších stupňů zatížily řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení zrušil; důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí insolvenčního soudu, proto dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení ( a 3 ).

Nejvyšší soud považuje za vhodné poznamenat, že výše uvedené platí bez zřetele k tomu, že k objasnění sporné otázky (tj. zda doplnění přihlášky je opatřeno vlastnoručním podpisem zástupce věřitelky č. 2) nepochybně nijak nepřispělo jednání zástupce věřitelky č. 2, který se k této otázce v podaném odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu (přestože absence podpisu přihlášky byla jediným důvodem odmítnutí přihlášky) žádným způsobem – ač tak nepochybně mohl a měl učinit – nevyslovil.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. října 2010

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu