Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3583/2022

26 Cdo 3583/2022-341

USNESENÍ

Povodí Vltavy, státního podniku

STŘELKA s.r.o.

, se sídlem v Milíně, Pod Vyhlídkou 369, IČO: 27889815, zastoupené JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142/0, o zaplacení částky 119.423,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2022, č. j. -502, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.002,- Kč k rukám JUDr. Antonína Janáka, advokáta se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142/0, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se změněnou žalobou domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 119.423,- Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení) z titulu bezdůvodného obohacení, jež měla získat na jeho úkor tím, že užívala tam specifikované pozemky (dále jen „předmětné pozemky“, resp. „pozemky“) v období od 1. prosince 2016 do 31. prosince 2019 (dále též jen „rozhodné období“) i přes to, že jí k nim v té době již nesvědčilo nájemní právo (neboť nájemní poměr, založený nájemní smlouvou z 15. října 2014, zanikl její výpovědí z 11. února 2016 uplynutím výpovědní doby dnem 30. listopadu 2016).

Okresní soud v Příbrami (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 26. října 2021, č. j. -459, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci (do tří dnů od právní moci rozsudku) částku 31.172,- Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení (výrok I.), žalobu o zaplacení (zbývající) částky 88.251,- Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení státu (výroky III. a IV.) a účastníků (výrok V.).

K odvolání obou účastníků Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. června 2022, č. j. -502, rozsudek soudu prvního stupně změnil v nákladovém výroku V. a potvrdil ve výrocích I., II., III. a IV. (výrok I.). Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Již na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací nepřehlédl žalobcovo dovolací sdělení, že dovolání podává proti oběma výrokům rozsudku odvolacího soudu, tj. jakoby i proti části jeho výroku I., pokud jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I., a proti jeho nákladovým výrokům. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) – názor, že proti uvedeným výrokům napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje; ve vztahu k těmto výrokům totiž schází v dovolání jakékoliv odůvodnění. Navíc proti této části rozhodnutí by ani nebylo přípustné (dílem pro nedostatek tzv. subjektivní legitimace žalobce /k tomu viz v podrobnostech např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 158/2004 časopisu Soudní judikatura/, dílem pak pro objektivní nepřípustnost dovolání podle ).

Proti zbývající části citovaného rozsudku dovolací soud dovolání žalobce (dovolatele) odmítl podle , neboť v něm neuplatnil (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle a 3 (ve spojení s ustanovením ), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilý důvod, jehož prostřednictvím brojil proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud čerpal svá zjištění rozhodná pro závěr o výši obvyklého nájemného z předmětných pozemků v daném místě a čase (v rozhodném období). Řečeno jinak, zpochybnil-li dovolatel uplatněnými dovolacími námitkami uvedený (skutkový) závěr, jejž odvolací soud opřel o výsledky provedeného dokazování, tedy především o odborné posouzení zjištěných skutečností znalkyní Ing. Dianou Novákovou, resp. jí vypracovaným znaleckým posudkem, napadl správnost hodnocení provedených důkazů, tj. řešení otázky skutkové a nikoli právní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 12. prosince 2011, sp. zn. , či z 22. listopadu 2022, sp. zn. ; dále viz též usnesení Ústavního soudu z 5. května 2009, sp. zn. ). Výtka nesprávného právního posouzení věci (konkrétně posouzení výše bezdůvodného obohacení získaného užíváním pozemků v rozhodném období bez právního důvodu) je tedy v daném případě ve skutečnosti založena primárně na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění (provedeného hodnocení důkazů). Uvedené přitom v plném rozsahu platí i pro předkládanou otázku souladu postupu znalkyně s ustanovením , o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů; i řešení této otázky totiž spadá primárně do oblasti hodnocení důkazu dotčeným znaleckým posudkem. V této souvislosti lze jen dodat, že hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v úvaze, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (k tomu viz např. rozsudky Nejvyššího soudu z 25. dubna 2002, sp. zn. , z 6. ledna 2010, sp. zn. , z 1. února 2011, sp. zn. , a ze 14. září 2012, sp. zn. , na nějž odkázal i dovolatel v dovolání). Přitom samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z 8. března 2017, sp. zn. , uveřejněný pod č. 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v něm citovanou prejudikaturu).

Nad rámec uvedeného dovolací soud i přesto pro úplnost podotýká, že určování výše bezdůvodného obohacení, které v konkrétním případě odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase, se neobejde bez skutkových zjištění podpořených spolehlivými podklady, jež jsou zpravidla představovány znaleckými posudky. Obecně bývá úsudek o nájemném obvyklém v místě a čase založen na výši nájemného ze srovnatelných nemovitostí. Nejvyšší soud však již v minulosti připustil i možnost opřít se v případě nedostatku potřebného srovnávacího materiálu (zda šlo o takový případ i v poměrech souzené věci je přitom opět otázka skutková, nikoli právní) mimo jiné i o tržní hodnotu užívané věci (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. února 2013, sp. zn. , na něž dovolatel v dovolání rovněž odkázal, z 1. října 2013, sp. zn. , a z 3. května 2019, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti posledně uvedenému rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 28. července 2020, sp. zn. ).

Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že v dovolání nebyl – způsobem uvedeným v ustanovení a 3 – vymezen způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle Přitom tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatel včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranil ( ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 14. 3. 2023

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu