Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 893/2022

26 Cdo 893/2022-1260

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce města Milevsko, se sídlem v Milevsku, nám. E. Beneše 420, IČO 00249831, zastoupeného Mgr. Ondřejem Šimánkem, advokátem se sídlem v Milevsku, Masarykova 186, proti žalovanému V. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou se sídlem v Českém Krumlově, třída Míru 146, o 962.377,48 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 10. 2021, č. j. -1190, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 15.100,80 Kč k rukám Mgr. Ondřeje Šimánka, advokáta se sídlem v Milevsku, Masarykova 186, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení

.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) rozsudkem ze dne 6. 10. 2021, č. j. -1190, potvrdil výrok v pořadí druhého rozsudku Okresního soudu v Písku (soud prvního stupně) ze dne 12. 11. 2020, č. j. -1113, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 8. 12. 2020, č. j. -1129, kterým uložil žalovanému zaplatit 962.377,48 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení, a výroky o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech státu; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Dovolatel měl za to, že v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly řešeny otázky, zda:

1. je možné po bývalém nájemci požadovat vydání bezdůvodného obohacení ve výši vypočtené znaleckým posudkem za užívání předmětu nájmu po výpovědi nájmu, je-li bývalý nájemce jediným držitelem licence pro výrobu tepla v dané lokalitě, nebo se úhrada za užívání má rovnat dohodnutému nájemnému podle smlouvy, neboť stanovení nájemného má přímý vliv na regulovanou cenu tepla a bylo stanoveno oboustranně cenovým ujednáním pro rok 2009 před výpovědí

2. je vázáno vyklizení nemovitých věcí a vydání movitých věcí sloužících k zásobování veřejnosti teplem na existenci příslušné licence pro rozvod tepelné energie za účelem zachování služeb dodávky tepla obyvatelstva a plnění povinností držitele licence

3. lze platně ukončit nájem, pokud pronajímatel nevypořádá řádně závazky vůči nájemci spočívající v plnění, které má přímý vliv na třetí osoby (nevyúčtované zálohy na dodávku tepla veřejnosti) a nevyrovná investice, které nájemce vynaložil.

Prostřednictvím první otázky dovolatel ve skutečnosti zpochybňuje správnost právního posouzení učiněného odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek; nesouhlasí s jeho skutkovými zjištěními a hodnocením provedeného dokazování (především znaleckého posudku) a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků ( , ), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle , od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Soud tedy věcnou správnost odborných závěrů přezkoumávat nemůže (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V souladu s touto ustálenou soudní praxí odvolací soud hodnotil, zda závěr posudku znalce Ing. Pavla Pavlátky č. 19/2019 (včetně jeho doplnění učiněného i v rámci výpovědi znalce při jednání soudu) je náležitě odůvodněn, zda je podložen obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěr posudku není v rozporu s výsledky ostatních důkazů, vypořádal se i s rozdílnými závěry jednotlivých posudků a námitkami žalovaného. Přesvědčivě (a v souladu s ) odůvodnil, proč vycházel ze znaleckého posudku, v němž znalec pro výpočet obvyklého nájemného použil nákladovou metodu, a jeho zjištění odpovídají obsahu spisu.

Zjištění výše obvyklého nájemného v daném místě a čase není otázkou právní, nýbrž otázkou skutkových zjištění (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 12. 12. 2011, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. ). Stejně tak je otázkou skutkovou, zda soudní znalec, který zpracoval znalecký posudek, zvolil správnou metodu výpočtu obvyklého nájemného za užívání nemovitosti v daném místě a čase (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2015, sp. zn. , ze dne 24. 11. 2020,sp. zn. ).

Na posouzení druhé otázky napadené rozhodnutí nespočívá, neboť odvolací soud (soud prvního stupně) vycházel z toho, že po výpovědi z nájmu užíval žalovaný nemovitosti a movité věci žalobce bez právního důvodu, jiný právní důvod pro jejich užívání nebyl zjištěn, a není podstatné, z jakého důvodu je odmítal vyklidit. I kdyby byl povinen zajistit dodávky tepla až do skončení licence, tato skutečnost by neměla vliv na vznik bezdůvodného obohacení na jeho straně, neboť po skončení nájmu užíval nemovitosti a movité věci ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu.

Dovolání nemůže být přípustné ani pro řešení třetí otázky, neboť byla-li žaloba na neplatnost výpovědi z nájmu pravomocně zamítnuta (rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 30. 11. 2010, č. j. -90, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 5. 2011, č. j. -111), soudy obou stupňů správně v souladu s vycházely z toho, že výpověď z nájmu byla platná.

Námitkami, že projednávanou věc rozhodoval věcně nepříslušný soud, a že soudy obou stupňů nepostupovaly v souladu s ustanoveními a (neprovedly všechny navržené důkazy a neodůvodnily proč důkazy předložené žalovaným k prokázání, že žalovaná pohledávka zanikla započtením, považovaly za opožděné), dovolatel ve skutečnosti nevymezuje žádnou právní otázku procesního práva, ale pouze soudům vytýká, že řízení zatížily vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout pouze, je-li dovolání přípustné ( -238a ), samy o sobě přípustnost dovolání nezakládají.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 22. 11. 2022

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu