Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5/2023

20 Cdo 5/2023-695

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné FOCUS – METAL, s.r.o., se sídlem ve Valašském Meziříčí, Jiráskova č. 399/11, identifikační číslo osoby 62303414, zastoupené Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní č. 39/2, proti manželce povinného J. Č., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lenkou Drápalovou, advokátkou se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí č. 12, pro 5 164 679 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2022, č. j. -651, takto:

Dovolání manželky povinného se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 6. 2022 (chybně uvedeno ze dne „29. 6. 2021“), č. j. -651, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 24. 5. 2018, č. j. -498, kterým byl zamítnut návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce. Odvolací soud uvedl, že povinný J. Č. zemřel v průběhu odvolacího řízení dne 30. 1. 2019 a usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 5. 10. 2020, č. j. -327, byla nařízena likvidace pozůstalosti. Zemře-li povinný bez procesního nástupce (jako je tomu v projednávané věci) a v době smrti povinného je exekuce vedena i vůči manželce povinného, je na místě exekuci nadále vést jen ve vztahu k manželce povinného, a to ohledně majetkových hodnot, které z výlučného majetku manželky povinného nebo z majetku ve společném jmění manželů – dále jen „SJM“ (případně v zaniklém a dosud nevypořádaném SJM), byly do doby smrti povinného již exekučně postiženy. Ohledně takových majetkových hodnot je pak manželka povinného po smrti povinného bez zanechání procesního nástupce jedinou osobou, vůči níž se exekuce vede. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 220, sp. zn. , ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. , ze dne 26. 8. 2016, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. , či ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. ) odvolací soud uzavřel, že při aplikaci ustanovení ve znění novely provedené lze s účinností od 1. 7. 2015 postihnout majetek v SJM i pro vymožení dluhu, jenž podle zákona netvoří SJM, přičemž rozsah postižitelnosti majetku v SJM nebo majetku manžela povinného je třeba posuzovat podle právního předpisu účinného v době, kdy vznikl závazek povinného, který je předmětem soudního výkonu rozhodnutí (exekuce), což je v posuzované věci , – dále jen „obč. zák. Exekučně postižené nemovité věci v okamžiku úmrtí povinného náležely do SJM povinného a jeho manželky. Exekucí vymáhaný dluh sice vznikl jen povinnému, avšak v souladu s ustanovením a , exekučního řádu, lze i pro vydobytí takového dluhu exekucí postihnout majetek v SJM. Je přitom nerozhodné, zda se jednalo o závazek pouze jednoho z manželů nebo závazek společný, a také je nerozhodné, zda tento závazek vznikl se souhlasem druhého manžela a přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, neboť ustanovení obč. zák. nelze při exekuci použít jednostranně v neprospěch věřitele, což vyplývá i z ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2015 (exekuční příkaz postihující předmětné nemovité věci byl vydán dne 15. 4. 2015).

2. Proti usnesení odvolacího soudu podala manželka povinného dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze skutečnosti, že se dovolací soud „má odchýlit od své ustálené judikatury ohledně aplikace právních norem, jež obsahuje , , za účelem ochrany druhého manžela, který není zavázán k úhradě závazku“. Uvedla, že nelze souhlasit s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu, podle které výlučný dluh jednoho z manželů vzniklý za trvání SJM do 31. 12. 2013 lze uspokojit z majetku náležejícího do SJM, přičemž uvedené by rozhodně nemělo platit v případě, kdy je exekučně vymáhán závazek představující náhradu škody. Dle dovolatelky je nutné zohlednit specifika každého případu. Má za to, že by měl dovolací soud v případech, kdy je vymáhán dluh, jež není součástí SJM, aplikovat na ochranu druhého manžela právní předpis účinný v době zahájení exekuce, neboť současná praxe zcela neoprávněně zvýhodňuje ta SJM, která byla exekucí postižena pro výlučný dluh manžela vzniklý až po 1. 1. 2014.

3. Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že by dovolání mělo být odmítnuto jako nepřípustné z důvodu absence zákonných náležitostí, když v podání dovolatelky absentuje vymezení důvodu přípustnosti dovolání a vymezení právní otázky, která by měla být dovolacímu soudu předložena k přezkumu. Dle oprávněné je usnesení odvolacího v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není zde žádný důvod, proč by se měl dovolací soud od této ustálené judikatury prověřené Ústavním soudem odklonit. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl.

4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení , se dovolací soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání podle a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak (srov. ).

5. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že podle , ve znění účinném od 1. 7. 2015, je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek v SJM nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. „Zvláštním právním předpisem“ ve smyslu , na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, je právní předpis, který byl účinný v době, kdy vznikl závazek povinného, který je předmětem soudního výkonu rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , ze dne 26. 8. 2016, sp. zn. nebo ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. ). Podle přechodných ustanovení ( , – dále jen „o. z.“) se vznik dluhu včetně práv a povinností z něho vyplývajících řídí dosavadními právními předpisy. V tomto případě dluh povinného vznikl dle exekučního titulu v roce 2009, proto se řídí ustanoveními a násl. obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013 a aplikace ustanovení o. z. v projednávané věci není na místě.

6. Je třeba zdůraznit, že podle právního stavu v době vzniku dluhu ze strany povinného (tedy podle právního stavu do 31. 12. 2013) je pro účely posouzení, zda výlučný dluh povinného lze uspokojit ze společného jmění manželů, podstatné, zda vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství či nikoliv a zda (ne)byl předmětem vypořádání společného jmění manželů. Z hlediska vyloučení majetku patřícího do společného jmění manželů z exekuce však není rozhodné, zda má vymáhaný závazek smluvní či jiný právní důvod, např. z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou deliktním jednáním jednoho z manželů (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 85/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. ). Nelze dovozovat, že by následek uspokojení výlučného dluhu povinného vzniklého za trvání manželství v důsledku jeho deliktního jednání byl pro manželku povinného nepředvídatelný nebo nepřiměřeně přísný. Témuž následku je vystaveno jakékoliv SJM za účelem uspokojení závazku jen jednoho z manželů vzniklého za trvání manželství v režimu do 31. 12. 2013 a tento následek je judikaturou dovolacího soudu dlouhodobě dovozován (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2016, sp. zn. ).

7. Ze zjištění soudu I. stupně a odvolacího soudu, vyplývá, že manželství bylo uzavřeno 24. 5. 1996 a zaniklo smrtí povinného 30. 1. 2019. Je tedy nepochybné, že dluh vznikl za trvání manželství, které nebylo rozvedeno (k vypořádání SJM nedošlo). Nejvyšší soud již několikrát vyslovil názor, že v daném případě lze vést exekuci na majetek náležející do SJM, jedná-li se o vymáhání dluhu jen jednoho z manželů, který vznikl za trvání manželství (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2016, sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu Ústavní soud usnesením ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. , odmítl). Lze tedy shrnout, že majetek v SJM lze pro uspokojení této pohledávky v rámci exekuce postihnout, jak správně dovodil také odvolací soud.

8. Protože je usnesení odvolacího soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, není dovolání povinné přípustné; Nejvyšší soud je tedy v souladu s ustanovením odmítl.

9. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 3. 2023

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu