Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1038/2022

3 Tdo 1038/2022-286

USNESENÍ

V. V.,

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu

se

dovolání obviněného

odmítá

.

Odůvodnění:

1.

Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 4. 2022, sp. zn.

, byl obviněný V. V. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle . Za to byl podle , a , 2 obviněnému uložen peněžitý trest v počtu 20 celých denních sazeb po částkách 700 Kč, tedy celkem 14 000 Kč. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 trestního řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozené na náhradu škody.

2. O odvolání obviněného a státního zástupce proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2022, sp. zn.

, jímž je podle § 256 trestního řádu jako nedůvodná zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 28. 7. 2022 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].

3. Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl

obviněný dovoláním

, v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Podle názoru obviněného provedené důkazy neprokazují, že předmětná nafta vůbec byla odcizena a nejedná se jen o odchylku měření, důsledek drobné poruchy či spotřeby vedlejších systémů lokomotivy. Závěr o vině soudy dovodily pouze ze skutečnosti, že v době, kdy systém XY nahlásil úbytek paliva, byl obviněný přítomen na lokomotivě. Zcela pominuly důkazy, z nichž plyne, že byl málokdy na lokomotivě sám, nikdy předem nevěděl, na jaké lokomotivě pojede a kdo s ním pojede (tým posunovačů). Posunovači při tom sdělili, že nikdy na lokomotivě nic podezřelého nezjistili. Takový postup soudů je minimálně v rozporu s povinností postupovat v pochybnostech ve prospěch obviněného. Soudy se vůbec nezabývaly otázkou, jak mělo k odcizení dojít, když znalec pouze nabídl několik alternativ, jak lze naftu z lokomotivy vyčerpat. Nezabývaly se ani tím, jak měl dovolatel s odcizenou naftou naložit. Pokud lze prostou odchylkou měření deklarovanou výrobcem systému XY zcela vyloučit body 1, 2 a 5-9 rozsudku soudu prvního stupně a ze zbývajících dvou bodech zůstává celkem 70 l nafty, nelze při ceně nafty vůbec uvažovat o naplnění skutkové podstaty trestného činu.

4. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud po přezkoumání celé věci zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2022, č. j. -250, a přikázal mu věc k novému rozhodnutí.

5. Opis dovolání obviněného byl předsedkyní senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření

nejvyššímu státnímu zástupci

. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že obviněný toliko relativizuje rozhodná skutková zjištění a hodnocení provedených důkazů soudy nižších stupňů. Podle státního zástupce ve věci neexistuje zjevný, natož extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Kutné Hoře, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil Krajský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé. Skutková zjištění soudů mají v provedených důkazech potřebnou oporu a logicky z nich vyplývají. Podle názoru státního zástupce nedošlo ani k porušení zásady in dubio pro reo, jelikož soud neměl žádné pochybnosti o skutkových okolnostech věci a vině obviněného.

6. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání obviněného odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu.

7. Obviněný V. V. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

8.

Nejvyšší soud

jako soud dovolací (§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

9. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

10. Dovolací důvod podle

§ 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu

slouží k nápravě vad v případě, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Jedná se o takové vady zjišťování skutkového stavu věci, které bylo s ohledem na právo na spravedlivý proces možné uplatňovat již před 1. 1. 2022, a to s odkazem na § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu v tehdejším znění. Nesprávná realizace důkazního řízení zde může vyústit do tří základních situací – opomenutý důkaz, nepřípustný důkaz a skutková zjištění bez návaznosti na provedené dokazování (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. ). Tzv. opomenutý důkaz představují jednak procesní situace, v nichž bylo účastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut, což znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutí nebyla zmínka buď žádná či toliko okrajová a obecná neodpovídající povaze a závažnosti věci. Dále se jedná o situace, kdy v řízení provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorního rozhodnutí, ať již negativně či pozitivně, zohledněny při ustálení jejího skutkového základu, tj. soud je neučinil předmětem svých úvah a hodnocení, ačkoliv byly řádně provedeny (sp. zn. , , , , , , , , , a další). Další skupinu případů tvoří situace, kdy důkaz, resp. informace v něm obsažená, není získán co do jednotlivých dílčích komponentů (fází) procesu dokazovaní procesně přípustným způsobem, a tudíž musí být soudem a limine vyloučen z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu věci (sp. zn. , , , a další). Konečně třetí základní skupinou vad důkazního řízení jsou případy, kdy z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, kdy v soudním rozhodování jsou učiněná skutková zjištění v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (sp. zn. , , , a další).

11. Takovými vadami však napadená rozhodnutí Krajského soudu v Praze ani Okresního soudu v Kutné Hoře netrpěla. Soud prvního stupně se ve svém rozsudku s provedenými důkazy vypořádal jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech. Přitom vyhodnotil jejich obsah a zároveň podrobně vyložil a odůvodnil (§ 125 odst. 1 trestního řádu), jaké skutečnosti vzal za prokázané. Odvolací soud po provedeném přezkumu (§ 254 odst. 1 trestního řádu) neměl ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně žádných výhrad. Zdůraznil přitom obsah provedených důkazů a vypořádal se s odvolacími námitkami obviněného. Sám analyzoval důkazní situaci a přesvědčivě vyložil, proč o skutkovém stavu věci nepřetrvávají důvodné pochybnosti. Nelze říci, že by byl v projednávaném případě skutkový stav věci zjišťován povrchně, anebo že by byl výsledek řízení toliko projevem nepřípustné soudní libovůle.

12. Obviněnému nelze přisvědčit, že existuje rozpor mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozené podobě a provedenými důkazy, natož extrémní. Stejné výhrady uplatnil obviněný již v předchozích stádiích trestního řízení, přičemž soudy se s jeho námitkami náležitě vypořádaly, a lze tudíž odkázat na odůvodnění jejich rozhodnutí. Soudy srozumitelně vysvětlily, proč považovaly vinu obviněného za prokázanou. Své závěry opřely zejména o výpovědi svědka M. H., technického ředitele společnosti, která měla na starosti systém sledování provozních parametrů lokomotiv, svědkyně A. M., zástupkyně zaměstnavatele obviněného, a znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace drážní vozidla včetně tramvají a drážních zařízení, Ing. Eduarda Šafáře, a dále o listinné důkazy poskytnuté společnostmi Č. C. a G. C. Z nich jednoznačně vyplynulo místo, doba i množství odčerpané motorové nafty. Vyloučena byla možnost technické závady na lokomotivě. Kromě obviněného neměl nikdo jiný možnost předmětnou naftu odcizit. Znalec pak podrobně popsal i způsob, jakým obviněný naftu z lokomotivy odčerpal. Soudy vzaly v úvahu i možné odchylky v měření množství nafty v nádrži. Přestože obviněný nabízí různé teoretické výpočty, které by měly zpochybnit jeho vinu, tímto způsobem není ani sám schopen vysvětlit všechny případy množstevních nesrovnalostí. Soudy proto neměly žádný relevantní důvod pochybovat o správnosti vyčíslení výše odčerpané motorové nafty. Hodnotící úvahy obou soudů důsledně vycházejí z obsahu provedených důkazů, logicky a přesvědčivě hodnotí jejich věrohodnost a naplňují zákonné požadavky § 2 odst. 6 trestního řádu. Skutkový stav věci byl zjištěn bez důvodných pochybností v souladu s § 2 odst. 5 trestního řádu, proto není přiléhavý poukaz obviněné na pravidlo

in dubio pro reo

. Napadená rozhodnutí tudíž netrpí žádnými vadami, které by odůvodňovaly zásah dovolacího soudu do skutkového stavu věci z důvodu porušení práva obviněného na spravedlivý proces.

13. Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněného nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 21. prosince 2022

JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu