Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 58/2023

29 Nd 58/2023-291

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubkav právní věci žalobce Právovárečného měšťanstva v Plzni, se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, PSČ 323 00, identifikační číslo osoby 10 35 89 86, zastoupeného Mgr. Lukášem Lorencem, advokátem, se sídlem v Praze, Štefánikova 256/34, PSČ 150 00, proti žalovaným 1) České republice - Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, PSČ 170 34, a 2)České republice - Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 4, Kongresová 1666/2, PSČ 140 00, oběma jednajícím Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. června 2022, č. j. -224, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:

Odůvodnění:

Žalobce podal (podáním datovaným 18. října 2022) dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Podáním z 19. ledna 2023 namítl dovolatel podjatost soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 JUDr. Michaela Pažitného, Ph. D., Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla, kteří mají rozhodovat o jeho dovolání ve výše označené dovolací věci.

Ve vztahu ke všem shora uvedeným soudcům poukazuje dovolatel na to, že ve stejném složení senátu „již v odmítavém usnesení ze dne 3. června 2020, č. j. -947, vyjádřili definitivní právní názor, který byl meritorně řešen v tomto řízení. Je tak zřejmé, že tito soudci mají na věc již utvořený definitivní názor, tj. mají jasno v tom, jak meritorně rozhodnou“. Proto má důvodnou pochybnost o nestrannosti jmenovaných soudců „z hlediska tzv. subjektivního kritéria podjatosti“.

Označení soudci ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze dne 24. a 25. ledna 2023) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah, ani nemají žádný zájem na výsledku sporu. Důvod spočívající v tom, že rozhodovali ve věci sp. zn. , nemají za způsobilý k jejich vyloučení se zřetelem k ustanovení , (dále jen „ “).

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Důvod vyloučení založený na tom, že označení soudci odmítli dovolání žalobce ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce ustanovení ; rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. ).

K nedůvodnosti poukazu dovolatele na rozsudek senátu druhé sekce Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. března 2014 ve věci F. A. proti Turecku, stížnost č. 36073/04, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sp. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. dubna 2002, sp. zn. .

Příslušný senát Nejvyššího soudu ( věta druhá ) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí označené dovolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 2. 2023

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu