Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 622/2022

25 Nd 622/2022-46

USNESENÍ

Odůvodnění:

Podáním ze dne 29. 8. 2022, založeným ve spisu Vrchního soudu v Praze sp. zn. , žalobce navrhl mimo jiné vyloučení soudců senátu 101 VSPH, kterému byla přidělena věc k projednávání a rozhodnutí, a to JUDr. Františka Kučery, JUDr. Radky Šimkové, JUDr. Jiřího Karety, JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Jana Pavlíčka, jakož i dalších soudců Vrchního soudu v Praze. Tento návrh odůvodnil tím, že namítá systémovou podjatost soudců Vrchního soudu v Praze a poukázal na některá rozhodnutí vydaná soudci tohoto soudu v jiných řízeních, kde byl žalobce účastníkem.

Ve výroku označení soudci vrchního soudu, jmenovitě senátu 101 VSPH, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, k námitce podjatosti uvedli, že nemají vztah k účastníkům řízení, stejně jako k projednávané věci a žalobce znají jen z úřední činnosti. Dále uvedli, že žalobce v souvislosti s jím zahájenými soudními řízeními a v reakci na procesní postup rozhodujících soudců a na jimi vydaná rozhodnutí podává proti soudcům, včetně soudců senátu 101 VSPH, žaloby. Jednou z nich je i žaloba projednávaná Městským soudem v Praze pod sp. zn. , v které jsou na straně žalované i JUDr. Radka Šimková, JUDr. Jiří Goldstein a JUDr. Jan Pavlíček.

Námitka podjatosti není důvodná.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Brání se tím subjektivnímu pohledu na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity účastníka, soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. ) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

Z vyjádření dotčených soudců se podává, že nic takového dáno není, a žádné rozhodné skutečnosti netvrdí ani účastník řízení, který námitku podjatosti vznesl.

Pochybnost o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců žalobce dovozuje z okolností jejich rozhodování v jiných právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z výslovné dikce ustanovení , samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v konkrétní věci, a to ani v případě, pokud by námitka nesprávného postupu v jiné věci byla opodstatněná.

V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uzavřel, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci. Důvodem k vyloučení soudců vrchního soudu tedy není ani ta skutečnost, že žalobce označil za účastníka na straně žalované i Vrchní soud v Praze.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci ( ).

K námitce podjatosti dalších soudců Vrchního soudu v Praze Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť námitku podjatosti nelze uplatňovat (ani posuzovat) paušálně ve vztahu ke všem soudcům určitého soudu, nýbrž individuálně vůči jednotlivým soudcům, jejichž rozhodování v dané věci přichází podle rozvrhu práce soudu v úvahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 12. 2022

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu