Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2084/15

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Stefana Markova, zastoupeného JUDr. Vladimírem Vaňkem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 28/559, 120 00 Praha 2, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 4. 2015 č. j. -73, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení práva na spravedlivý proces ústavně zaručeného v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze v řízení o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka k návrhu právního zástupce stěžovatele rozhodl, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Margita Víšková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené tímto soudem pod sp. zn. .

V ústavní stížnosti stěžovatel přiblížil okolnosti, za jakých soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Margita Víšková označila připomínky právního zástupce stěžovatele za "hloupé", a způsob, jakým se následně dožadovala svědectví od protistrany a veřejnosti přítomné v jednací síni o tom, co kdo řekl. Právní zástupce stěžovatele sice následně přijal omluvu a vysvětlení soudkyně, cítil se však jejím chováním profesně poškozen. Navrhl, aby příslušná soudkyně byla z projednávané věci vyloučena pro její zjevně nepřátelský poměr k právnímu zástupci stěžovatele, spočívající v použitém výrazu "hloupý". Vrchní soud v Praze však neshledal důvody pro vyloučení soudkyně a ústavní stížností napadeným usnesením jeho návrhu nevyhověl. S tímto rozhodnutím stěžovatel nesouhlasí, neboť má za to, že soudkyně svým projevem, který nebyl v souladu s etickými pravidly důstojnosti soudcovského stavu, ohrozila důvěru stěžovatele v nezávislé, odborné a spravedlivé rozhodování v jeho věci.

Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mimo jiné i to, zda je přípustná.

Podle ustanovení soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ).

Z ustálené judikatury Ústavního soudu přitom plyne, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je subsidiarita a s ní korespondující princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů; konstantní judikatuře Ústavního soudu rovněž odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, které se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepřísluší obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí soustavy obecných soudů (srov. a 83 ve spojení s a 91 y).

V projednávané věci podal stěžovatel ústavní stížnost v situaci, kdy řízení, z nějž vychází, nebylo dosud skončeno. V obecné rovině je sice namístě zaznamenat, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, kterým věc projednávána a rozhodována být neměla, jelikož z ní měl být vyloučen. Bude-li však mít stěžovatel za to, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - jemu nepříznivé - bylo vydáno soudcem podjatým, nic mu nebude překážet, aby proti takovému rozhodnutí brojil v rámci soustavy obecných soudů opravnými prostředky, které předvídá a jež mu jsou - i ve vztahu k této námitce - k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se může domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.

V dané procesní situaci nelze napadené usnesení Vrchního soudu v Praze považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatele. Jeho návrh byl Ústavnímu soudu podán předčasně, resp. směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilým předmětem ústavního přezkumu ve smyslu , a proto musel být odmítnut (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 9. 9. 2009, usnesení

sp. zn.

ze dne 15. 12. 2010, usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 11. 2012, usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 10. 2013, usnesení

sp. zn.

ze dne 13. 1. 2015, usnesení

sp. zn.

ze dne 1. 4. 2015, usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 6. 2015, usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 8. 2015 a další, dostupná v el. podobě na http://nalus.usoud.cz). Pokud kdy Ústavní soud přistoupil k meritornímu, resp. quasi-meritornímu přezkumu, stalo se tak v situaci věcně a procesně zcela mimořádné.

Vzhledem k výše uvedenému, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení , mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2015

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka