Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2617/2021

27 Cdo 2617/2021-548

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce B. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Škubalem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, PSČ 110 00, proti žalované E. F. S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Národní 340/21, PSČ 110 00, o zaplacení 20.502 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2021, č. j. -514, takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.710,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se na žalované (dále jen „společnost“) domáhá zaplacení 20.502 Kč s příslušenstvím jako pohledávky na náhradu mzdy za období od 22. 11. 2014 do 30. 11. 2014.

[2] Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 14. 10. 2020, č. j. -482, uložil společnosti zaplatit žalobci 20.502 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[3] Jedná se přitom již o (v pořadí) druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když jeho rozsudek ze dne 4. 11. 2016, č. j. -114, jakož i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017, č. j. -155, zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. , a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[4] K odvolání společnosti Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 3. 2021, č. j. -514, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[5] Proti rozsudku odvolacího soudu podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “) jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[6] Dovolatelka (totiž) ve své dovolací argumentaci zpochybňuje skutkový závěr, ze kterého odvolací soud vycházel ve svém rozhodnutí (podávající se z celkového kontextu), a to, že se žalobce s žalovanou dohodli, že (pracovněprávní) vztah založený pracovní smlouvou (ze dne 30. 12. 2011) bude trvat (nejen) po dobu výkonu funkce člena (místopředsedy) představenstva společnosti, ale i po zániku (jeho) funkce (tj. po odvolání žalobce z funkce).

[7] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[8] V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že při úvaze, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem – v mezích právní otázky vytyčené dovolatelem – správné, vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srovnej např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. , či ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. ).

[9] V části, v níž dovolatelka brojí proti výroku o náhradě nákladů řízení, je dovolání objektivně nepřípustné dle

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 16. 11. 2022

JUDr. Filip Cileček předseda senátu