Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2466/2022

26 Cdo 2466/2022-88

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobkyně GINESTRE, s.r.o., se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Dušní 906/8, IČO: 25143948, zastoupené JUDr. Františkem Vyskočilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1051, ul. Masná, Praha 1 – Staré Město, se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Masná 1051, IČO: 27081451, zastoupenému Mgr. Lucií Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Jana Růžičky 1165/2a, o splnění povinnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2022, č. j. -67, takto:

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2022, č. j. -67, k němuž se žalovaný prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřil, odmítl podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “), neboť dovolatelka v něm neuplatnila jediný (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle a 3

Především nelze ztratit ze zřetele, že soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že zjišťuje-li soud obsah právního úkonu (nyní jednání), a to i pomocí výkladu projevu vůle, jde o skutkové zjištění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 21. října 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či jeho usnesení z 19. listopadu 2015, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 12. dubna 2016, sp. zn. , a z 14. ledna 2020, sp. zn. ).

V dovolání dovolatelka uplatnila jednak námitky vztahující se k rekonstrukci kotelny v roce 2013 a k částkám jí (její nájemkyní) placeným za správu či výměnu kotlů, a dále především námitky, že její (nebytová) jednotka má samostatný plynoměr a že její uživatel tudíž neplatí za odběr plynu (v rozporu s bodem F listinného důkazu s názvem Změna prohlášení vlastníka, úplné znění k 15. červnu 1999 – dále jen „Prohlášení vlastníka“), podle podílu na společných částech, nýbrž podle tam umístěného samostatného plynoměru, jinak řečeno podle „na plynoměru naměřených hodnot“. Tímto způsobem se ve skutečnosti pokusila zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu a také způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) čerpal svá skutková zjištění, tj. v daném případě zejména skutková zjištění rozhodná pro závěr, že ani z Prohlášení vlastníka nevyplývá povinnost žalovaného účtovat spotřebu plynu v nebytové jednotce dovolatelky podle podílu na společných částech a tudíž v konečném důsledku napojit v žalobě specifikovaný kotel na plynoměr vedený na žalovaného. Otázka „výkladu a právní povahy ustanovení bodu F. Prohlášení vlastníka“ má proto v tomto pojetí především charakter námitky skutkové. Přitom skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nejsou vadná v tom smyslu, že by ve svém důsledku představovala porušení práv garantovaných d; nejde zde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (viz stanovisko pléna Ústavního soudu z 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů). Skutková zjištění tak mají oporu v provedených důkazech, zejména v Prohlášení vlastníka, a nijak nevybočují z toho, co v běžné soudní praxi soudy z obdobných důkazů, resp. v tomto případě písemností, berou za zjištěno. Lze tudíž uzavřít, že výtka nesprávného právního posouzení věci je ve skutečnosti založena výhradně na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění. Zbývá již jen dodat, že podstatná část dovolací argumentace se shoduje s námitkami uplatněnými již v odvolání dovolatelky proti rozsudku soudu prvního stupně, s nimiž se v napadeném rozhodnutí přiléhavě vypořádal již odvolací soud.

Předkládala-li pak dovolatelka k dovolacímu přezkumu též řešení otázky „výkladu a právní povahy ustanovení o. z. ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. z.“) ve spojení s ustanovením bodu D. odst. 1 písm. j/ Prohlášení vlastníka“, lze – s přihlédnutím k právním závěrům odvolacího soudu – konstatovat, že na vyřešení takto postavené otázky napadené rozhodnutí nespočívá. Odvolací soud totiž s odkazem na citované ustanovení žádný – natož pro posouzení věci rozhodný – právní závěr neučinil; pouze obecně uvedl, že Společenství je subjektem zodpovědným za správu domu a pozemku, s čímž (jak ostatně vyplývá ze samotného obsahu dovolání – ) souhlasí rovněž samotná dovolatelka, resp. z ní ve své argumentaci přímo vychází. Za této situace se touto otázkou nemůže zabývat ani dovolací soud.

Dovolací soud nepřehlédl ani dovolatelčino sdělení, že dovolání podává „proti výrokům I. a II.“ rozsudku odvolacího soudu, tedy jakoby i proti jeho nákladovým výrokům. Zde však – z důvodu stručnosti – pouze uvádí, že podle není dovolání proti této části rozhodnutí přípustné.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 12. 10. 2022

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu