Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Nd 498/2022

24 Nd 498/2022-33

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a)I. D., narozené XY, bytem v XY, b)L. N., narozeného XY, bytem ve XY, obou zastoupených JUDr. Natalií Navrátilovou, advokátkou se sídlem v Chropyni, Masarykova 12, proti žalovaným 1)České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16 a 2)Nejvyššímu státnímu zastupitelství, se sídlem v Brně, Jezuitská 585/4, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2019, č. j. -124, k námitce podjatosti uplatněné žalobci v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

Podáním ze dne 28. 2. 2022 (došlým Nejvyššímu soudu dne 11. 8. 2022) žalobci uplatnili námitku podjatosti vůči soudcům Nejvyššího soudu P. P., J. N. a M. D. F. Námitka podjatosti byla odůvodněna rozličnými invektivami na adresu uvedených (a mnohých dalších) soudců, stejně jako jejich údajným nesprávným postupem v dříve projednávaných věcech. Zmiňovaní soudci se podíleli na přijetí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2022, č. j. -399, kterým bylo rozhodnuto (o dřívější námitce podjatosti v této věci), že soudci Nejvyššího soudu V. B. a P. S. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené před dovolacím soudem pod sp. zn. , a že ve zbývajícím rozsahu se k podané námitce podjatosti nepřihlíží.

Podle ustanovení , (dále jen „ “) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Z se podává, že účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni (odstavec 1). Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců nebo přísedících (odstavec 2).

Ustanovení pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobci uplatnili námitku podjatosti včas. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. , vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

Námitka podjatosti uplatněná rovněž v poměrech právě projednávané věci až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení). Srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83; srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. . Ve sledovaných souvislostech dlužno připomenout, že dovolání žalobců již bylo pravomocným usnesením tohoto soudu ze dne 30. 3. 2022, č. j. -431, částečně odmítnuto a řízení o něm bylo ve zbývajícím rozsahu zastaveno. Neprobíhá-li v označené věci dovolací řízení, je tím bez dalšího zřejmé, že již z téhož důvodu nelze za včasnou považovat ani námitku směřující proti těm soudcům, kteří v jeho rámci rozhodovali o námitce podjatosti, když navíc i o ní již bylo pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne 31. 1. 2022, č. j. -399.

Uplatnili-li proto žalobci námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu P. P. a J. N. až poté, co řízení o námitce podjatosti vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. bylo skončeno pravomocným rozhodnutím, učinili tak opožděně. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalobci onu námitku zdůvodňovali.

Dřívější námitka podjatosti (zde směřující proti soudci Nejvyššího soudu D. V., který je podle rozvrhu práce povolán k rozhodnutí o nynější a později uplatněné námitce podjatosti) odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jako zcela zjevně nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup žalobců (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k ustanovení nepožívá právní ochrany (srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvod předložit věc k rozhodnutí o „námitce podjatosti“ jinému senátu Nejvyššího soudu ( věta druhá ) tedy tříčlenný senát Nejvyššího soudu rozhodující v této věci neshledal; odkázat lze ve sledovaných souvislostech i na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. . Z výše popsaného je totiž mimo pochybnost, že žalobci právem reprobovaným způsobem účelově řetězí zcela zjevně bezdůvodné námitky podjatosti soudců soudů všech stupňů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 10. 2022

JUDr. David Vláčil předseda senátu