Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 38/2018

30 Nd 38/2018-

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně VICTORIA, a. s., identifikační číslo osoby 61860867, se sídlem v Praze 6, Na Dionýsce 1754/6, zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868/22, proti žalovanému J. Š., o zaplacení 4.800.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Nejvyšší soud jako soud dovolací rozsudkem ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. , zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2015, č. j. -525, jakož i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2015, č. j. -422, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V podání ze dne 1. 2. 2018, doručeném Nejvyššímu soudu dne 2. 2. 2018, uplatnil žalovaný námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu JUDr. Filipu Cilečkovi, JUDr. Petru Gemmelovi a JUDr. Petru Šukovi, kteří jako členové senátu 29 Cdo uvedené rozhodnutí vydali.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “, jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku ( ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2).

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz), vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83). Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , či ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. .

Uplatnil-li proto žalovaný námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka až poté, co dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. skončilo, učinil tak opožděně.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. března 2018

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu