Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1974/2022

20 Cdo 1974/2022-

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, PhD., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné B2 Kapital Czech Republic s.r.o. se sídlem v Praze 1, Rybná č. 682/14, identifikační číslo osoby 04191536, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému J. Š., narozenému dne XY, bytem v XY, pro 86 216,55 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 Ex 45943/16, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2022, sp. zn. , takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného, které směřuje proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. , kterým bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 17. 10. 2021, č. j. 203 Ex 45943/16-229, jímž bylo rozhodnuto o ceně nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto usnesení, podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, jakož i čl. II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení , když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. ), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde. Těmto požadavkům dovolatel nedostál, když k vymezení přípustnosti dovolání pouze uvedl, že se „odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, a že „právní otázka ohledně zjištění odhadní ceny nemovitosti má být dovolacím soudem vyřešena jinak a posouzena jinak“. Dovolatel však dále ve svém podání žádnou konkrétní procesněprávní či hmotněprávní otázku, která by zakládala přípustnost dovolání dle výše uvedených kritérií, neformuloval. Žádost dovolatele, podle níž „právní otázka ohledně zjištění odhadní ceny nemovitosti má být dovolacím soudem vyřešena jinak a posouzena jinak“ pak významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. ).

Dovolatel ve svém podání dále namítá, že je v dané věci „extrémní rozpor mezi provedeným dokazováním odvolacím soudem a důkazy, které dovolatel v rámci odvolacího řízení předložil“, že se odvolací soud navrhovanými důkazy vůbec nezabýval a hodnotil je „jednostranně“, rozhodoval na základě „spekulací a nepodložených tvrzení a na základě právně vadného odhadu ceny nemovitostí“, čímž došlo k prolomení zásady rovnosti stran, porušení práva mít možnost se hájit před nezávislým soudem a k porušení práva na spravedlivý soudní proces. Kritika toho, jakým způsobem odvolací soud hodnotil důkazy k rozhodným skutečnostem, však bez dalšího nemůže naplnit předpoklad přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. listopadu 2016, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 28. března 2017, sp. zn. , odmítl). Jestliže odvolací soud vyhodnotil důkazní situaci tak, že nemá pochybnost o správnosti posudku Oceňovací a znalecké kanceláře s. r. o. ze dne 5. 10. 2021, č. 23085/2021, že znalec postupoval v souladu s aktuální právní úpravou, jeho znalecký posudek je jasný a úplný, a uvedl, že dokládal-li povinný inzeráty stran prodeje obdobných nemovitostí v obdobné lokalitě, které nejsou s oceňovanými nemovitými věcmi povinného srovnatelné, a že povinný existenci nájemních práv nespecifikoval a ani svá tvrzení, i přes výzvu soudního exekutora, nedoložil, a další námitky povinného se netýkají obvyklé ceny nemovitých věcí ani postupu jejího zjišťování, není na místě konstatovat, že jeho skutkové závěry jsou výrazem zjevné svévole, která by mohla vyústit v závěr, že odvolací soud nerespektoval právo dovolatele na spravedlivý proces.

Dodává se, že z exekučního spisu vyplývá, že předmětná exekuce je již zcela uhrazena, exekuční příkazy byly zrušeny a exekuce bude ukončena.

Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů dovolání povinného podle ustanovení odmítl.

Dovolatel současně navrhl odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti (právní moci) dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na to se tedy Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti a právní moci nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 9. 2022JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.předseda senátu