Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1413/2022

-490

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně L. F., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Zdeňkem Křepelkou, advokátem, se sídlem v Brně, Jakubské náměstí 580/4, PSČ 602 00, proti žalovanému XY, bytové družstvo, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Martinem Charvátem, advokátem, se sídlem v Brně, Jana Babáka 2733/11, PSČ 612 00, o povinnosti uzavřít smlouvu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 3. 2022, č. j. -448, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 1. 8. 2017 domáhá uložení povinnosti žalovanému uzavřít smlouvu o převodu družstevní bytové jednotky do jejího vlastnictví.

[2] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 3. 2021, č. j. -346, zamítl žalobu (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[3] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I., tak, že žalovaný je povinen uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu družstevní bytové jednotky do jejího vlastnictví (ve výroku specifikovaného znění) [první výrok], a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , (dále jen „“), odmítl jako nepřípustné.

[5] Učinil tak proto, že dovolání, jež není přípustné podle , neshledal přípustným ani podle

[6] Dovolatel má za to, že odvolací soud nesprávně posoudil dle jeho názoru v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud neřešenou otázku, zda má nárok na převod družstevní bytu do osobního vlastnictví ten člen družstva, který bytovou jednotku ve vlastnictví družstva stavebně změnil – zvětšil v rozporu se smlouvou o výstavbě a stavebním povolením, a tedy sám způsobil zásah do práv třetích osob (…).

[7] Tato otázka však přípustnost dovolání nezakládá, neboť v rozhodovací praxi dovolacího soudu již vyřešena byla, a to v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. . Jakkoliv je nutno přisvědčit dovolateli, že v poměrech řízení vedeného pod sp. zn. byla skutková situace zčásti odlišná, závěr, že existence „černé stavby“ neznamená, že by člen družstva, kterému vzniklo právo na převod družstevního bytu do jeho vlastnictví, tohoto práva pozbyl (nebo by toto právo bylo „pozastaveno“ do doby odstranění „černé stavby“) se prosadí i v poměrech projednávané věci. Jak správně podotýká odvolací soud, převodem bytové jednotky družstvo případnou „černou stavbu“ nezlegalizuje a nadále ji bude možno odstranit buď v řízení o odstranění stavby, případně bude možno se domáhat soukromoprávních nároků vzniklých rozšířením bytové jednotky nad rozměry uvedené ve smlouvě o výstavbě.

[8] Dovolatel dále Nejvyššímu soudu předkládá v jeho rozhodovací praxi dosud neřešenou otázku, zda je statutární orgán družstva „oprávněn a povinen“, přes zamítavé stanovisko nejvyššího orgánu družstva, podepsat smlouvu o převodu bytové jednotky do vlastnictví člena družstva.

[9] Z formálního pohledu otázka v tomto znění přípustnost dovolání rovněž nezakládá, neboť na jejím vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí ve smyslu 237 Odvolací soud rozhodl, že dovolatel je povinen uzavřít smlouvu o převodu družstevní bytu do vlastnictví žalobkyně, přičemž se otázkou, zda následně bude družstvo (resp. jeho statutární orgán) povinno soudní rozhodnutí soudu respektovat a zachovat se podle něj i v případě, že jeho nejvyšší orgán nebude souhlasit, vůbec nezabýval.

[10] Po obsahové stránce je ovšem zřejmé, že dovolatel ve skutečnosti brojí proti závěru odvolacího soudu, podle kterého členská schůze žalovaného nemohla rozhodovat o převodu jednotky do vlastnictví žalobkyně, když uvádí, že dle článku 19 odst. 5) písm. j) stanov dovolatele členská schůze rozhoduje o nabytí, zatížení či zcizení nemovitých věcí. Nadto si dle sdělení dovolatele členská schůze v souladu s článkem 19 odst. 5 písm. p) stanov rozhodnutí o převodu jednotky do vlastnictví žalobkyně vyhradila.

[11] Ani tato námitka však dovolání přípustným nečiní. Podle zjištění odvolacího soudu článek 19 odst. 5) písm. j) stanov dovolatele určuje, že členská schůze nerozhoduje o nabytí, zcizení nebo zatížení nemovité věci, jestliže se jedná o převod jednotky nebo nebytového prostoru, na jehož převodu do osobního vlastnictví členovi družstva vznikl nárok.

[12] Tvrdí-li dovolatel, že členská schůze si vyhradila rozhodnutí o schválení převodu jednotky na žalobkyni, vychází pak z jiného skutkového stavu, než jaký byl zjištěn odvolacím soudem, který neučinil skutkové zjištění, že by členská schůze žalovaného přijala usnesení ve smyslu , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním. Ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod, a skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ). Z řečeného pak plyne, že při posuzování přípustnosti i důvodnosti dovolání Nejvyšší soud vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu, nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. , či ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. ).

[13] O návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci je závislé povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ), což mimo jiné znamená, že rozhodl-li dovolací soud (bez zbytečného odkladu) o podaném dovolání, stává se návrh na odklad vykonatelnosti bezpředmětný (obsoletní). K tomu viz obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. .

[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, a tak žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

[15] Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají z odměny zástupce žalobkyně za jeden úkon právní služby (vyjádření k návrhu na odklad vykonatelnosti datované 21. 4. 2022) podle , a ve spojení s odst. 3) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 1.550 Kč a z náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 388,50 Kč podle tak dovolací soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem 2.238,50 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. 8. 2022

JUDr. Filip Cileček předseda senátu