Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 475/2022

29 Nd 475/2022-533

USNESENÍ

Fio banky, a. s.

T. R.

, narozenému XY, bytem XY, o zaplacení 44 157,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:

Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Petr Kraus, Mgr. Zdeněk Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.,

nejsou vyloučeni

z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Žalovaný podal návrh na delegaci nutnou (č. l. 476 p. v. a 482), v němž požaduje, aby řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Jihlavě. Věc byla předložena k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

2. Podáním ze dne 22. srpna 2022 vznesl žalovaný námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu působících v soudním oddělení (senátu) č. 28, jemuž byla (v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu) daná věc přidělena. Pochybnosti o nepodjatosti členů označeného senátu spatřuje žalovaný v tom, že stejný senát měl v jiných věcech (odkazuje na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , a zřejmě tedy na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. září 2020, sp. zn. ), v nichž byl žalovaný rovněž účastníkem řízení, ignorovat přezkum splnění základních podmínek řízení a rozhodnout tak v neprospěch žalovaného.

3. Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Petr Kraus, Mgr. Zdeněk Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph. D., jimž byla věc přidělena, ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze dne 30. srpna 2022) shodně uvedli, že k účastníkům, k zástupci žalobce ani k projednávané věci nemají vztah, který by zakládal důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, a nemají žádný zájem na výsledku sporu.

4. Nejvyšší soud (senát č. 29,kterému náleží podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu o podané námitce podjatosti rozhodnout) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

6. Dle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

7. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

8. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

9. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

10. Ve světle výše uvedeného Nejvyšší soud uzavírá, že z tvrzení žalovaného ani z obsahu spisu (poměřováno , 2 a 4 ) nelze dovodit žádný důvod, pro nějž by označení soudci byli z rozhodování o návrhu žalovaného na delegaci vyloučeni. Dovozuje-li žalovaný podjatost jmenovaných soudců z toho, že podle jeho názoru nesprávně rozhodli v jiném jeho řízení, potom zjevně přehlíží, že podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. prosince 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. ).

11. Příslušný senát Nejvyššího soudu ( věta druhá ) proto rozhodl, že shora označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí ve výroku označené věci.

12. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 9. 2022Mgr. Milan Polášek předseda senátu