Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 8/2022

21 Cul 8/2022-769

USNESENÍ

Odůvodnění:

Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2017, č. j. -611, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 037 000 Kč s příslušenstvím, podala žalobkyně odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 30. 1. 2018 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. .

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 22. 8. 2022, se navrhovatelka domáhá, aby „v případě, že by Vrchní soud v Praze postupem dle ust. § 174a odst. 3 ve lhůtě 30 dnů nenařídil jednání, … Nejvyšší soud České republiky vydal usnesení, kterým určí lhůtu pro nařízení odvolacího jednání, a to v délce 15 dní“. V návrhu uvedla, že „v této věci dochází k neúměrnému prodlení“, neboť Vrchní soud v Praze ani na základě její žádosti ze dne 3. 6. 2022 „nenařídil ve věci odvolací jednání“, i přes to, že v ní „zdůrazňovala, že v této žalobě vystupuje jako soudem ustanovený správce dědictví po zemřelém L. K. a nikoliv jako fyzická osoba“, proto není „správný postup soudu, který odročil nařízení jednání na neurčito pouze z důvodu prohlášení konkursu“ na její majetek.

Předseda senátu Vrchního soudu v Praze Mgr. Jiří Čurda se k návrhu vyjádřil tak, že návrh považuje za „zjevně nedůvodný“, neboť má za to, že prohlášením konkursu na majetek žalobkyně došlo k přerušení řízení a nyní je „zjišťováno stanovisko správce konkursní podstaty ohledně pokračování v přerušeném řízení“.

Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu [ část věty před středníkem , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“] a kterému byla věc předložena dne 1. 9. 2022, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Návrhem podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích se nelze domáhat určení lhůty k nařízení jednání, jestliže potřeba jeho provedení není s přihlédnutím k povaze věci nepochybná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Má-li být respektována nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení o návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit, a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. ).

V posuzovaném případě, jak vyplývá z obsahu spisu, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nařídil jednání ve věci na den 25. 10. 2021 a dne 20. 10. 2021 toto jednání odročil na neurčito s odůvodněním, že na majetek žalobkyně byl prohlášen konkurs. Z uvedeného vyplývá, že sám Vrchní soud v Praze již dospěl k závěru, že k projednání odvolání navrhovatelky je třeba nařídit jednání [nejsou tedy splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání (srov. ustanovení )]; je zapotřebí tak posoudit oprávněnost jeho dalšího postupu [odročení jednání (srov. ustanovení )].

Nejvyšší soud dále ověřil v insolvenčním rejstříku, že na majetek navrhovatelky byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2021, č. j. XY, konkurs; usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne v 9:38 hodin, čímž nastaly účinky prohlášení konkursu [srov. ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „IZ“]. K odvolání dlužnice D K Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. 5. 2022, č. j. XY, -204, jež nabylo právní moci dne 3. 6. 2022, usnesení soudu prvního stupně, jímž byl prohlášen konkurs, potvrdil.

Z obsahu spisu dále vyplývá, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze Mgr. Jiří Čurda přípisem ze dne 24. 8. 2022 (č. l. 766a) opětovně (předchozí výzva zaslána dne 14. 3. 2022) vyzval insolvenčního správce Smrčka a Kubálek, v. o. s., ke sdělení, zda navrhuje pokračovat v řízení, které bylo přerušeno prohlášením konkursu na majetek žalobkyně usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2021, č. j. XY, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 5. 2022, č. j. XY, -204, a současně mu k tomu určil lhůtu 15 dnů od doručení přípisu.

V posuzovaném případě, jak vyplývá i z vyjádření předsedy senátu, dospěl Vrchní soud v Praze k závěru, že je třeba nejprve před případným nařízením jednání k projednání odvolání navrhovatelky zjistit, zda insolvenční správce podá návrh na pokračování v řízení (srov. ustanovení ), a výše uvedeným přípisem doručeným dne 24. 8. 2022 již byl insolvenční správce ke sdělení svého stanoviska k pokračování v řízení vyzván. Z uvedeného je zřejmé, že k průtahům v řízení nedošlo, neboť s ohledem na dosavadní postup soudů je ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a nedošlo dosud k tomu, že by se přístup soudu k této věci odlišoval od obvyklého vysokého standardu v přístupu ke konkrétnímu projednávanému případu.

Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích (aniž by se mohl zabývat správností postupu Vrchního soudu v Praze po prohlášení konkursu na majetek navrhovatelky z hlediska vlivu prohlášení konkursu na řízení zahájené její žalobou – srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 2021, č. j. -743, vydaného v projednávané věci) zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a , neboť navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 9. 2022

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu