Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1438/2022

25 Cdo 1438/2022-204

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobkyně: BIOMASS group, s.r.o., IČO 05548888, se sídlem Jaurisova 515/4, 140 00 Praha 4, zastoupená JUDr. Josefem Čejkou, advokátem se sídlem nám. 3. května 1606, 765 02 Otrokovice, proti žalované: Žatecká teplárenská, a.s., IČO 64650871, se sídlem č. p. 3149, 438 01 Žatec, zastoupená JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem Karlovo náměstí 559/28, 120 00 Praha 2, o náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 1. 2022, č. j. -169, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 25. 1. 2022, č. j. -169, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 27. 10. 2020, č. j. -144, v zamítavém výroku o věci samé i ve výroku o náhradě nákladů řízení, změnil jej pouze ohledně výše nákladů, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V řízení, v němž se žalobkyně domáhá po žalované náhrady škody ve výši 1 662 000 Kč, kterou jí měla způsobit porušením závazku uzavřít smlouvu, vyšel soud ze zjištění, že žalovaná na základě předchozí spolupráce informovala dne 6. 11. 2017 žalobkyni o vypsání poptávkového řízení na dodavatele dřevní štěpky pro rok 2018. Tohoto řízení se žalobkyně zúčastnila. Dne 24. 11. 2017 byly rozlepeny obálky s jednotlivými nabídkami. Na to žalovaná zaslala (omylem) žalobkyni dopis datovaný dnem 27. 11. 2017 s tím, že má zájem od ní štěpku odebírat a poté (počátkem prosince) i dopis datovaný dne 4. 11. 2017 se sdělením, že o odběr štěpky nemá zájem a s poděkováním za účast na poptávkovém řízení. Soud na základě dalších důkazů uzavřel, že tento dopis měl být datován dne 4. 12. 2017, neboť na počátku listopadu 2017 nebylo poptávkové řízení ještě ani zahájeno, navíc žalovaná až dne 6. 11. 2017 žalobkyni k tomuto řízení přizvala. Dne 10. 1. 2018 žalovaná opět omylem zaslala emailem žalobkyni koncept kupní smlouvy na dodávku dřevní štěpky s tím, aby do něj dopsala údaje a zaslala jej zpět, což žalobkyně učinila a koncept smlouvy podepsala. Na to žalovaná nereagovala. Dne 22. 3. 2018 obě strany jednaly a uzavřely dílčí smlouvu o jednorázové dodávce štěpky, přičemž ze zápisu z tohoto jednání plyne, že zástupce žalobkyně V. P. si byl vědom toho, že žalobkyně ve výběrovém řízení nebyla vybrána. Právně soud věc posoudil podle a 2 , (dále jen „obč. zák.“) a shodně se soudem prvního stupně připustil, že se žalovaná při jednání se žalobkyní dopustila vícero administrativních pochybení (omylem jí zaslala dopis o zájmu o spolupráci a email s konceptem kupní smlouvy a chybně datovala dopis o svém nezájmu o spolupráci), která ve svém souhrnu mohla být pro žalobkyni matoucí a nesrozumitelná. V řízení však bylo prokázáno, že uvedená pochybení byla žalovanou žalobkyni následně vysvětlena (při jednání dne 22. 3. 2018). Ve výsledku tak vzájemná komunikace účastnic nemohla vést žalobkyni k přesvědčení, že uzavření kupní smlouvy se jeví jako vysoce pravděpodobné. Nepoctivé jednání žalované ve smyslu o. z. prokázáno nebylo.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém rozsahu dovoláním. Odkázala na ustanovení s tím, že napadené rozhodnutí podle ní závisí na „vyřešení otázky hmotného práva a na jednoznačném stanovení pravidel chování subjektů při uzavírání smluv při podnikatelské činnosti“. Rekapituluje skutkový děj a zdůrazňuje, že jednání žalované v odběratelském obchodním vztahu bylo plné omylů, což sama přiznala, avšak neučinila nic pro to, aby celou záležitost osvětlila (jednání v březnu 2018 iniciovala žalobkyně). V tom dovolatelka spatřuje nečestné a chybné jednání žalované, za něž by měla nést důsledky. Uvedla rovněž, že dovolání podává především proto, aby dovolací soud ve svém rozhodnutí preferoval poctivost v obchodním jednání, neboť předsmluvní jednání hlavně u právnických osob je důležité z důvodu přípravy budoucí výroby a naplánování budoucích dodávek. V opačném případě dojde nejen u dodavatele, ale i v řetězci dalších dodavatelů ke kolizi a nabourání technicko–ekonomických parametrů. Takové jednání by nemělo být právem ani jeho výkladem podporováno. Navrhla změnu rozsudku odvolacího soudu.

Žalovaná ve vyjádření navrhla odmítnutí dovolání, které nesplňuje náležitosti a , neboť žalobkyně neuvádí žádnou konkrétní otázku hmotného či procesního práva, o které by odvolací soud rozhodl v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu nebo která by dovolacím soudem měla být vyřešena jinak a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , a .

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nezbytnou náležitostí dovolání je vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ( ). Jde zde o výběr jedné ze čtyř situací uvedených v , tedy že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, že předestřená otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je jím rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. V dovolání proto musí být uvedeno, o který z těchto případů jde, případně od které ustálené rozhodovací praxe se napadené rozhodnutí odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatel nesplní tuto náležitost pouhým odkazem na uvedené ustanovení ani přepisem zákonné dikce, jestliže zároveň konkrétně neodůvodní, v čem přípustnost dovolání spočívá. Nepostačuje tedy pouhá citace textu (či jeho části), dovolatel musí vysvětlit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a z jakých důvodů. Tvrdí-li dovolatel přípustnost dovolání pro rozpor s judikaturou dovolacího soudu, musí označit konkrétní rozhodnutí, s nimiž je napadené rozhodnutí ve střetu; obdobné platí pro případ, kdy má jít o nejednotnou judikaturu dovolacího soudu. Stejně tak musí dovolatel označit rozhodnutí, od něhož se požaduje odchýlit. Neobsahuje-li dovolání specifikaci toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, jak předpokládá , není jeho odmítnutí pro vady porušením d (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. ).

Dovolání žalobkyně neobsahuje žádné zákonem požadované údaje o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti – konkrétně od jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky odchýlil, případně zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu ještě nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně, anebo má být posouzena jinak. V nálezu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. , Ústavní soud konstatoval, že dovolání nemusí nezbytně obsahovat výslovnou formulaci, v čem je spatřováno splnění předpokladů jeho přípustnosti podle , jestliže z něj tato informace fakticky vyplývá. Tak tomu ale v posuzované věci není, neboť z obsahu dovolání při nejlepší vůli nelze dovodit, zda dovolatelka namítá odklon od ustálené rozhodovací praxe, rozdílné rozhodování (neodkazuje na žádné rozhodnutí dovolacího nebo Ústavního soudu) nebo předkládá otázku neřešenou. Z obsahu dovolání lze pouze dovodit, že se domáhá „jednoznačného stanovení pravidel chování subjektů při uzavírání smluv při podnikatelské činnosti“, přičemž na řešení této „otázky“ rozhodnutí odvolacího soudu nespočívalo.

Jestliže dovolání postrádá vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti ( až 238a ), trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, neboť není splněna jedna z nezbytných náležitostí dovolání ve smyslu Z tohoto důvodu není Nejvyšší soud oprávněn dovolání žalobkyně věcně přezkoumat, neboť kdyby tak učinil, porušil by ústavně zaručené právo žalované na soudní ochranu podle d (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ).

Napadla-li žalobkyně rozsudek odvolacího soudu výslovně též ve výroku o náhradě nákladů řízení, není v tomto rozsahu dovolání objektivně přípustné [ ].

Z těchto důvodů dovolací soud podle dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 7. 2022

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu