Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1644/2022

29 Cdo 1644/2022-325

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedyJUDr. Petra Gemmelaa soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Heineken Česká republika, a. s., se sídlem v Krušovicích, U Pivovaru 1, PSČ 270 53, identifikační číslo osoby 45 14 80 66, zastoupeného Mgr. Petrem Kupským, advokátem, se sídlem v Praze, Betlémské náměstí 251/2, PSČ 110 00, proti žalované P. M., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Štefánikova 75/48, PSČ 150 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. března 2022, č. j. -288, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 12. prosince 2018, č. j. -101, soud prvního stupně k námitkám žalované ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu; Vrchní soud v Praze k odvolání žalované rozsudkem ze dne 27. června 2019, č. j. -157, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně; Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. srpna 2021, č. j. -260, odmítl dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu; Ústavní soud usnesením ze dne 19. dubna 2022, sp. zn. , odmítl ústavní stížnost žalované proti výše označeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu.

Podáním ze dne 25. března 2020 podala žalovaná žalobu na obnovu řízení spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2018, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2019.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. prosince 2021, č. j. -274, (shora označený) návrh na odklad vykonatelnosti zamítl; Vrchní soud v Praze k odvolání žalované usnesením ze dne 14. března 2022, č. j. -288, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž:

1) V rozhodnutích o návrhu na obnovu řízení je třeba označovat účastníky řízení podle jejich procesního postavení v původním řízení (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2003, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 43/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

2) Ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Posouzení otázky, zda je pravděpodobné, že žalobě na obnovu řízení (pro zmatečnost) bude vyhověno, a zda je namístě nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, je tak věcí úvahy soudu v řízení o této žalobě, neboť závisí na konkrétních skutkových okolnostech projednávané věci (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. , a ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. ).

3) Pro závěr, že skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy mohou přivodit (nové skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy buď samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi, rozhodnutími nebo důkazy) pro účastníka, který obnovu uplatnil, příznivější rozhodnutí ve věci, postačuje, že se jeví alespoň jako pravděpodobný (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 19. prosince 2018, sp. zn. ).

3) Později přijaté rozhodnutí v jiné právní věci není samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení (srov. např. stanovisko bývalého občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR z 8. září 1982, Cpj 67/82, uveřejněné pod číslem 2/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. května 1998, sp. zn. , jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2008, sp. zn , a ze dne 27. září 2011, sp. zn. ). Viz též i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2018, sen. zn. .

Přitom samotnou úvahu odvolacího soudu ohledně (ne)splnění požadavku pravděpodobného vyhovění žalobě na obnovu řízení Nejvyšší soud neshledává ani zjevně nepřiměřenou.

Další argumentace dovolatelky týkající se existence „nových“ skutečností, konkrétně „kriminální minulosti“, majetkových poměrů a „podvodného jednání“ výstavce směnky (P. P.), důvodu vystavení směnky, včetně „data podpisu a jeho ověření“, jakož i neplatnosti právního úkonu (převzetí směnečného rukojemství) dovolatelky, je z hlediska posouzení přípustnosti dovolání právně nevýznamná.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 6. 2022

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu