Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 269/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením ze dne 23. května 2007 Krajský soud v H. K. potvrdil usnesení ze dne 3. července 2006, č. j. -25, jímž Okresní soud v J. zamítl žalobu na obnovu řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. . (ukončené rozsudkem Okresního soudu v J. ze dne 31. května 2004, č. j. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v H. K. ze dne 2. března 2005, č. j. -155).

Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně,  že okolnost, že Vrchní soud v P. zaujal v usnesení ze dne  30. listopadu 2005, č. j. -40,  jiný právní názor, není důvodem pro obnovu řízení ve smyslu ustanovení , (dále též jen „“)

Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v a 3 , , tedy, že řízení je postiženo  vadou, která mohla mít za následek  nesprávné  rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci  (odstavec 2 písm. b/), a že napadené   rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování  (odstavec 3), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Konkrétně dovolatel tvrdí, že mu nebyla poskytnuta dostatečná ochrana jeho práv, že napadené rozhodnutí je v rozporu sy ad, jelikož v něm nebyla zohledněna všechna hlediska posuzované věci v jejich vzájemné souvislosti, když odvolací soud vycházel pouze ze svého právního názoru (odlišného od právního názoru Vrchního soudu v P.) a další hlediska neposoudil objektivně, neboť nevzal v úvahu skutečnosti vyplývající z provedeného dokazování. Dovoláním napadené rozhodnutí je podle dovolatele zřejmě  v rozporu s equitou (podle , ), neboť dovolatel ztratil bez svého zavinění možnost domáhat se náhrady škody vzniklé nesprávným úředním postupem.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, může být přípustné jen podle ustanovení , v spojení s ustanovením Důvod založit přípustnost dovolání podle označených ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu  nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle , rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Závěr, že později přijaté rozhodnutí v jiné právní věci není samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení, je v rozhodovací praxi soudu ustálen (srov. např. stanovisko bývalého občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR z 8. září 1982, Cpj 67/82, uveřejněné pod číslem 2/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. května 1998, sp. zn. ,  uveřejněné  ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 11, ročníku 1999, části II., pod pořadovým číslem 40) a důvod přistoupit k jeho změně na základě argumentace obsažené v dovolání Nejvyšší soud nemá.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání odmítl (, ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , , a odůvodněn tím, že dovolateli právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. ledna  2008

JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

předseda senátu