Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1143/2022

21 Cdo 1143/2022

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka, v exekuční věci oprávněné Aktivafin s. r. o., se sídlem v Kroměříži, 1. máje č. 283/15, IČO 29228913, zastoupené Mgr. Vladimírem Kubíkem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Tovačovského č. 318/18, proti povinnému A. A. R. M., narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Denisou Neumannovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Jateční č. 2121/6, za účasti předražitele M. M., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Barborou Musilovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Závodní 391/96C , pro 6.206.111 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Davida Chaloupky, Exekutorský úřad Kroměříž pod sp. zn. 122 EX 365/20, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. září 2021, č. j. -84, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2021, č. j. -84, není přípustné podle ustanovení , podle nějž není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení [může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž musí být z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek,usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. )].

Dovolatel sice formálně předkládá dovolacímu soudu dvě otázky, o nichž tvrdí, že nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu doposud vyřešeny, avšak přehlíží, že na řešení žádné z obou přednesených otázek není rozhodnutí odvolacího soudu bezprostředně postaveno.

Rozhodnutí odvolacího soudu vychází z právního závěru, že „…zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází a v každé z nich se řeší vymezený okruh otázek…Jednotlivé fáze jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o nichž již bylo rozhodnuto…“.

Pakliže tedy dovolatel pouze vznáší námitky proti stanovení ceny s tím, že „…posudkem vyhotoveným znalcem Reiffeisenbank, a. s., byla určena cena dotčených nemovitostí poměrně vyšší než se stalo znaleckým posudkem…“, a dále, že „…ve věci byl udělen příklep, přičemž exekuční titul byl v rozporu s hmotným právem…“, pak se ovšem jeho námitky vztahují k okolnostem, na nichž vůbec není (a nemohlo být) rozhodnutí odvolacího soudu založeno.

Ostatně rozhodnutí odvolacího soudu je v řešení stěžejní otázky (viz výše) v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , usnesení ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , z recentních rozhodnutí potom např. usnesení ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. ).

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud podle dovolání povinného odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi oprávněnou a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 6. 2022

JUDr. Pavel Malý předseda senátu