Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3045/2021

33 Cdo 3045/2021-117

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně V. K., bytem v XY, zastoupené Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem se sídlem v Domažlicích, Paroubkova 228, proti žalované JET Money s. r. o.,se sídlem v Olomouci, Hněvotínská 241/52 (identifikační číslo 258 58 246), zastoupené Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem se sídlem se sídlem v Olomouci, Sokolská 536/22, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 3. 2021, č. j. -71, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek ze dne 29. 7. 2020, č. j. -38, kterým Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodčího nálezu Mgr. Jiřího Šubrta ze dne 20. 8. 2019, sp. zn. 2386/2018, a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení; současně odvolací soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud uzavřel, že námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu musí být procesního charakteru a týkat se postupu rozhodce při projednávání sporu v rozhodčím řízení. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu není řádným opravným prostředkem, soud proto nepřezkoumává rozhodčí nález věcně, tedy z hlediska správnosti hodnocení provedených důkazů, z nich vyplývajících skutkových zjištění a následného právního posouzení. Důvody, o které žalobkyně opřela žalobu (neplatnost smlouvy o úvěru pro sjednání nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty a nezákonných poplatků spojených s administrací úvěru), neobstojí ( , f/ , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. /dále jen „ “/), nejsou splněny.

Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle , věty první, lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že smlouvou z 19. 7. 2015 žalobkyně a žalovaná ujednaly, že majetkové spory ze smlouvy o úvěru č. 72015-1605, kterou uzavřely tentýž den, projedná a rozhodne JUDr. Veronika Fryšáková Šimánková, resp. po té, co se funkce vzdala, Mgr. Jiří Šubrt. Rozhodce 19. 7. 2018 vyzval žalobkyni, aby se v desetidenní lhůtě od doručení výzvy vyjádřila k rozhodčí žalobě. Žalobu s výzvou k vyjádření obdržela 20. 7. 2018. Žalobkyně na výzvu nereagovala (vyjádření nepodala) a nenavrhla ústní projednání věci. Rozhodčím nálezem z 20. 8. 2019, sp. zn. 2386/2018, Mgr. Jiří Šubrt uložil žalobkyni zaplatit žalované 42.050 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 13. 8. 2016 do zaplacení, smluvní pokutu 75.571 Kč a na nákladech rozhodčího řízení 17.221,63 Kč. Rozhodčí nález byl žalobkyni doručen do vlastních rukou 24. 9. 2019.

Podstatou rozhodčího řízení a navazujícího výkonu rozhodčích nálezů je přenesení projednávání a rozhodování určitých sporů ze soudů, do jejichž pravomoci tyto věci jinak patří, na rozhodce jako soukromé fyzické osoby. Výsledkem činnosti rozhodců je rozhodčí nález, který má zásadně tytéž účinky jako pravomocný soudní rozsudek, zejména je státní mocí vykonatelný. Byla-li tedy rozhodčí smlouva uzavřena (jako v právě projednávané věci), není soud příslušný k rozhodování ve věci samé. Nicméně, zákon taxativně stanoví podmínky, za nichž lze soudním rozhodnutím rozhodčí nález zrušit ( ). Je však nutné zdůraznit, že jde o pravomoc soudu kontrolní (nikoli přezkumnou), kdy obecné soudy mohou kontrolovat pouze to, zda byly dodrženy základní zákonné předpoklady pro vedení rozhodčího řízení. Soudy zásadně nepřezkoumávají rozhodčí nálezy věcně. Účelem řízení o zrušení rozhodčího nálezu je zajištění ústavně garantovaných procesních práv v případě, že výkon této pravomoci, která byla svěřena osobám odlišným od státu, selže. Soudní kontrola tak spočívá v posouzení stěžejních otázek procesní povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. , a ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. ).

Institut zrušení rozhodčího nálezu podle nepředstavuje řádný ani mimořádný opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu; formou opravného prostředku jak po stránce procesní, tak i věcné správnosti rozhodčího nálezu může být jedině přezkum jinými rozhodci podle Účelem institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem je umožnit ještě v jiném řízení než v řízení o výkonu rozhodnutí soudní přezkum toho, zda byly splněny základní podmínky pro projednání a rozhodnutí věci rozhodci, tedy základní podmínky pro to, aby bylo suspendováno ústavní právo domáhat se svých práv u nestranného a nezávislého soudu ve smyslu ustanovení článku 36 odst. 1 d (dále též „LZPS“), na které navazuje též ústavní právo podle článku 38 odst. 2 poslední věty LZPS. Kontrolní činnost obecných soudů připouští zákon zejména tím, že umožňuje uplatnit existenci vad, jimiž by řízení před rozhodcem trpělo, popř. rozhodčí nález, pokud se takové vady příčí základním zásadám, na nichž jinak spočívá samo rozhodčí řízení a rozhodování. Nedovolenost plnění ve smyslu je spojena s předmětem závazku a nikoliv s okolnostmi, pro které by měl být výkon práva na požadované plnění odepřen pro rozpor s dobrými mravy. Rozhodčí nález nelze zrušit proto, že zavazuje k plnění, které je v rozporu s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46/2010, a rozsudek ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. ).

Soud je povinen posoudit, zda je rozhodčí smlouva (doložka) platná, i když spotřebitel její neplatnost uplatnil nikoliv v rámci rozhodčího řízení, ale až v řízení o zrušení rozhodčího nálezu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 93/2013, a rozsudek ze 4. 9. 2013, sp. zn. ). Platnost rozhodčí smlouvy (doložky) se však ve smyslu posuzuje odděleně od platnosti spotřebitelské smlouvy (zde smlouvy o úvěru), která byla podkladem (důvodem) pro sjednání dohody o způsobu řešení sporů z ní případně vzešlých (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. ).

Námitky žalobkyně, resp. formulace otázek v dovolání prezentovaných, nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání, neboť přesahují rámec toho, čím se lze při přezkumu napadeného rozhodnutí zabývat; Nejvyšší soud proto dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 5. 2022

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu