Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 761/2009

32 Cdo 761/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v  senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně H. R., zastoupené Mgr. Petrem Krátkým, advokátem,  se sídlem v Pardubicích, Křemenská 905, PSČ 530 06, proti žalované PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem v Pardubicích, Pernštýnské  náměstí  80,  PSČ 530 02,   identifikační číslo  61 86 00 69,   zastoupené  JUDr. Jaroslavem Poláčkem,  advokátem, se sídlem v Pardubicích,  náměstí Republiky  53,  PSČ  530 02, o zrušení rozhodčího nálezu,  vedené   Okresním  soudem        v  Pardubicích  pod  sp. zn.   , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v  Hradci Králové - pobočky v  Pardubicích ze dne  2.  července  2008,                           č. j. -130, takto:

I.   Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 29. října 2007, č. j. -90 rozhodl o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. M. L. ze dne  24. července 2006, č. j. La 806/06-7. Současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanou zavázal nahradit náklady řízení státu a rozhodl o odměně ustanoveného zástupce žalobkyně.

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích v záhlaví  označeným  rozsudkem  změnil  rozsudek  soudu  prvního  stupně tak,  že  návrh   na zrušení rozhodčího nálezu zamítl a současně rozhodl o náhradě nákladů mezi účastníky, náhradě nákladů státu, odměně zástupce žalobkyně za řízení a o zrušení povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek. Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, neshledal žádný  z žalobkyní namítaných důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu podle , e) a f) , o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „ “).  Žalobkyni byla dána možnost věc před rozhodcem projednat, neboť v souladu s rozhodčí doložkou jí bylo doručeno usnesení rozhodce, aby se ve věci ve lhůtě pěti dnů vyjádřila, s tím, že pokud tak neučiní, bude se mít za to, že nárok uplatněný v rozhodčím řízení uznává /   ZRŘ/.   Odvolací   soud   rovněž   neshledal   rozhodčí   smlouvu   neplatnou      z důvodu její nesrozumitelnosti pro drobné písmo smlouvy či pro rozpor s dobrými mravy    / ZRŘ/. Rozhodčí nález podle odvolacího soudu neodsuzuje žalobkyni ani k plnění, které je podle práva nemožné či nedovolené / ZRŘ/.  Odvolací soud navíc uzavřel, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl podán po uplynutí lhůty tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu podle . Rozhodčí nález byl doručen žalobkyni 24. července 2006. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl podán 30. května 2006. Dle odvolacího soudu však byl neúplný a žalobkyní byl doplněn až  podáním  došlým  soudu  dne  2. července 2007.

Proti rozsudku odvolacího soudu   podala   žalobkyně dovolání, odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení  (dále  též jen  „ “) a co do důvodů na ustanovení a b)

Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní hodnocení tvrzených důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu podle a f) a současně napadá závěr              o opožděném podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu. Důvody zrušení rozhodčího nálezu podle dovolatelka spatřuje v nečitelnosti smlouvy o úvěru obsahující rozhodčí doložku.  Otázku čitelnosti smlouvy je třeba řešit výlučně ve vztahu k žalobkyni, tedy jestli je smlouva pro ni čitelná. Není rozhodující, jestli je smlouva čitelná pro odvolací soud. Nárok žalované na plnění od dovolatelky, přiznaný rozhodčím nálezem, je v rozporu s dobrými mravy a jde tak o plnění nedovolené. K závěru o opožděném podání návrhu          na zrušení rozhodčího nálezu dovolatelka poukazuje na to, že návrh byl podán k soudu včas dne 26. května 2006.

Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje         za věcně správné.  Domáhá-li se dovolatelka zrušení rozhodčího nálezu z důvodů, že rozhodčí smlouva je neplatná, nebo se na dohodnutou věc nevztahuje, tedy z důvodů, které jsou uvedeny v ustanovení , mohl by soud o takovém návrhu rozhodnout pouze v případě, že by dovolatelka uplatnila takový důvod již v rozhodčím řízení.  Z obsahu rozhodčího spisu je zřejmé, že se tak nestalo, neboť k výzvě rozhodce žalobkyně pouze sdělila, „že nic platit nebude, neboť už zaplatila částku 6.000,- Kč“. Není proto namístě zabývat se možnou neplatností rozhodčí doložky. Nedůvodnou je rovněž dovolací námitka, že povinnost uložená rozhodčím nálezem je v rozporu s dobrými mravy.

Se zřetelem k době vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 12. čl. II přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - ve znění účinném do 30. června 2009.

Dovolání je podle  ustanovení  přípustné, není však důvodné.

Nejvyšší soud nejprve posuzoval, zda řízení netrpí vadami uvedenými v a a b) a , popřípadě jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tyto vady se z obsahu spisu nepodávají a ani dovolatelka netvrdí, že by řízení těmito vadami trpělo.

Dovolatelka uplatnila dovolací důvod podle , tj. že napadený rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Současně dovolatelka poukazovala na ustanovení , netvrdila však žádnou vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Nesprávným právním posouzením věci se rozumí omyl soudu při aplikaci právních předpisů na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci právních předpisů jde, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo soud aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil.

Nejvyšší soud při posouzení věci v prvé řadě vycházel z povahy rozhodčího řízení, jehož smyslem je přenesení projednávání a rozhodování určitých sporů z obecných soudů, do jejichž pravomoci tyto věci jinak patří, na rozhodce jako soukromé fyzické osoby (srov. důvodovou zprávu k ). Právní povahou rozhodčího nálezu se zabýval Ústavní soud v usnesení ze dne 15. července 2002, sp. zn. (na které poukazovala také dovolatelka), v němž byl formulován závěr, že "rozhodce nenalézá právo, ale tvoří závazkový vztah v zastoupení stran. Jeho moc není delegována svrchovanou mocí státu,  ale  pochází od  soukromé vlastní  moci  stran  určovat  si svůj osud".  Nejvyšší  soud  tedy  s ohledem na charakter rozhodčího řízení, aniž by hodnotil obsahovou stránku předmětného rozhodčího řízení, se zabýval pouze otázkou, jestli odvolací soud správně posoudil, zda byly v daném případě dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu. Současně je dovolací soud vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením (  věta  první   ). Námitky  dovolatelky tudíž  zkoumal pouze z  hledisek,  zda  jsou  dány  důvody    pro zrušení rozhodčího nálezu podle a f) .

Podle soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže  rozhodčí  smlouva  je  z jiných  důvodů  neplatná,  nebo  byla  zrušena,  anebo  se na dohodnutou věc nevztahuje.

Podle    soud zamítne  návrh na  zrušení rozhodčího nálezu, který se  opírá   o důvody nebo c) , jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé.

Dovolatelka v soudním řízení uplatněné důvody neplatnosti rozhodčího nálezu, které měly spočívat v neplatnosti rozhodčí doložky, neboť byla psána malým nečitelným písmem, v rozhodčím řízení neuplatnila, ač tak mohla učinit. K výzvě rozhodce se vyjádřila jedním podáním předaným k poštovní přepravě 26. července 2006, kterým poukázala na platby, které učinila, zmiňovala údajný spor vedený proti žalované a bez bližší specifikace uvedla, že „soudy v ČR rozhodnou o všem“. Dovolatelka tedy  tvrzené  důvody  neplatnosti  rozhodčí  smlouvy / ZRŘ/ v rozhodčím řízení neuplatnila, ač  mohla. Uvedená skutečnost    podle vede k zamítnutí návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody . Zabýval-li se proto odvolací soud, kromě uvedeného závěru, dále věcně žalobkyní uplatněnými důvody pro zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu , činil tak nadbytečně.

Podle soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže  rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému.

Dovolatelka spatřuje nedovolenost plnění v tom, že žalovanou uplatňovaná a rozhodcem uložená povinnost je v rozporu s dobrými mravy. Otázkou možnosti zrušení rozhodčího nálezu, zavazuje-li k plnění, které je v rozporu s dobrými mravy, se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne 30. října 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 52/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dovodil, že rozhodčí nález z tohoto důvodu zrušit nelze. Vycházeje z povahy rozhodčího řízení, jehož smyslem je přenesení projednávání a rozhodování určitého druhu sporů ze soudů na rozhodce, a z důvodů, pro které může být rozhodčí nález zrušen, lze dovodit, že úmyslem zákonodárce bylo vyloučit soudní přezkum věcné správnosti rozhodčího nálezu, tj. správnosti skutkových zjištění a právního posouzení věci; měl-li by soud v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu přezkoumávat jeho věcnou správnost, pozbyla by smyslu právní úprava rozhodčího řízení.

V projednávané věci dovolací soud neshledal nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu z  uplatněných dovolacích důvodů, které samy o sobě vedou k zamítnutí návrhu na zrušení rozhodčího nálezu. Proto se již nezabýval dovolatelkou tvrzenou nesprávností  dalšího právního závěru odvolacího soudu o opožděném podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2006). Jelikož se dovolatelce správnost rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle části věty před středníkem zamítl.

 O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , když žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná  a  náklady   žalované  sestávají   z  odměny   advokáta  za  zastupování  účastníka     v dovolacím  řízení  ve  výši   4.500,-  Kč   podle   ,   a  18 odst. 1    a  z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč podle ,  a celkem činí 4.800,-  Kč.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. července 2010

                                                                                              JUDr. Hana Gajdzioková                                                                                           předsedkyně senátu