Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 NSČR 56/2021-A-165

MSPH 94 INS XY30 NSČR 56/2021-A-165

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Jana Kolby v insolvenční věci dlužníka J. B.,narozeného XY, bytem XY, za účasti insolvenčních navrhovatelů 1) M. N., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, 2)Midami Clean s.r.o., se sídlem v Praze 1, Bílkova 869/12 identifikační číslo osoby 02325438, a 3)V. G., bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Mundlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu navrhovatele 2) na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:

Odůvodnění:

V insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. XY podal 17. 6. 2021 insolvenční navrhovatel 2) návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti, o němž měl podle rozvrhu práce rozhodovat senát č. 29 Nejvyššího soudu v řízení vedeném pod sen. zn. . Proti soudcům soudního oddělení 29, konkrétně JUDr. Zdeňku Krčmářovi, JUDr. Petru Gemmelovi, Mgr. Milanu Poláškovi, JUDr. Jiřímu Zavázalovi, Mgr. Rostislavu Krhutovi, JUDr. Heleně Myškové a Mgr. Hynku Zoubkovi uplatnil insolvenční navrhovatel 2) v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 24. 6. 2021 námitku podjatosti.

Rozhodnout o této námitce příslušelo senátu č. 30 v řízení vedeném pod sen. zn. . Podáním doručeným Nejvyššímu soudu 30. 7. 2021 vznesl insolvenční navrhovatel 2) námitku podjatosti členů senátu č. 30 Nejvyššího soudu – soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Františka Ištvánka, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Davida Vláčila, JUDr. Tomáše Pirka, Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Jana Kolby. Podáním ze dne 29. 11. 2021 vznesl navrhovatel 2) námitku podjatosti soudců senátu č. 33 JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka. O této námitce rozhodl senát č. 20 Nejvyššího soudu složený z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny; usnesením ze dne 8. 3. 2022, č. j. -38, rozhodl, že soudci JUDr. Václav Duda, JUDr. Pavel Krbek, JUDr. Ivana Zlatohlávková a JUDr. Pavel Horňák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. . Tomuto rozhodnutí předcházelo rozhodnutí senátu č. 21 Nejvyššího soudu složeného z předsedy JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o insolvenčním navrhovatelem 2) uplatněné námitce podjatosti soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zbyňka Poledny, JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. -36). Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2022, sen. zn. XY, 33 NSČR 63/2021-A-159, senát Nejvyššího soudu složený z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka rozhodl tak, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Simon, Mgr. Vít Bičák, JUDr. František Ištvánek, Mgr. Jiří Němec, JUDr. David Vláčil, JUDr. Tomáš Pirk, Mgr. Viktor Sedlák a JUDr. Jan Kolba nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sen. zn. .

Podjatost soudců (soudního oddělení 29) Nejvyššího soudu, jmenovitě JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Milana Poláška, JUDr. Jiřího Zavázala, Mgr. Rostislava Krhuta, JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka navrhovatel 2) spatřuje – stručně řečeno – v tom, že Mgr. Zoubek, coby někdejší místopředseda Městského soudu v Praze je dlouholetým přítelem JUDr. Janouta, který je pro změnu v dané insolvenční věci činný u soudu prvního stupně a současně i přítelem JUDr. Bradáčové, současné místopředsedkyně Městského soudu v Praze, která se měla podílet na přijetí opatření učiněných v dané insolvenční věci. Podle navrhovatele 2) si lze jen stěží představit, že by během dvouletého společného působení v „jednom orgánu (jímž je zřejmě míněn výkon funkce státní správy Městského soudu v Praze Mgr. Zoubkem a JUDr. Bradáčovou) čítajícím pouze pět členů (místopředsedů Městského soudu v Praze pro agendu občanskoprávní a obchodní) nevznikl mezi těmito členy vztah přesahující rámec běžných kolegiálních vztahů mezi soudci“. Ve vztahu k ostatním výše jmenovaným soudcům soudního oddělení 29 pak navrhovatel 2) namítal, že „v sedmičlenném soudním oddělení dost dobře nejde nepromítnout do rozhodování o přátelích jednoho z členů senátu vlastní blízký vztah (výše jmenovaných) soudců k Mgr. Zoubkovi, který v rámci jednoho soudního oddělení nepochybně existuje“.

Soudci soudního oddělení č. 29 se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani k projednávané věci; soudce Mgr. Zoubek nadto popřel tvrzení, že by měl bližší vztah k JUDr. Janoutovi či JUDr. Bradáčové.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), jehož je třeba přiměřeně použít i pro rozhodování o vyloučení soudců v rámci insolvenčního řízení [srov. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )] jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Nejvyšší soud ve své dlouhodobě ustálené judikatuře vychází z toho, že vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, jestliže tyto vztahy spočívají pouze v tom, že se soudci navzájem znají nebo jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. , ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. , ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. , ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. , ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. , ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. ), ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. a ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], a činí tak v plné shodě se závěry, jež k dané materii zastává Ústavní soud (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Poměřováno právě uvedenými kritérii navrhovatel 2) ve svém návrhu neuvádí žádné skutečnosti, které by objektivně nahlíženo svědčily o podjatosti ve výroku označených soudců Nejvyššího soudu. Běžný kolegiální vztah soudce Mgr. Hynka Zoubka k jiným soudcům Městského soudu v Praze pochybnost o jeho nepodjatosti sám o sobě nezakládá a ve vztahu k dalším námitkou dotčeným soudcům je pochybnost o jejich nepodjatosti potud nepřípustně a navíc zprostředkovaně odvozována právě a jen od kolegiálních vztahů mezi soudci Nejvyššího soudu.

V posuzovaném případě tak nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají (jak vyplývá z jejich vyjádření) k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. V řízení nevyšla najevo žádná objektivní skutečnost, která by (poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“) vzbuzovala pochybnosti o nepodjatosti námitkou dotčených soudců Nejvyššího soudu.

Dlužno ve sledovaných souvislostech připomenout, že ze zásady nestrannosti a nezávislosti soudce (článek 82 odst. 1 y) plyne, že osobní nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku, který však v posuzované věci předložen nebyl (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2012, sp. zn. ).

Nejvyšší soud přitom nerozhodoval o tom, zda jsou vyloučeni i další soudci soudního oddělení 29 Nejvyššího soudu, neboť podle rozvrhu práce jsou v posuzovaném řízení zákonnými soudci povolanými rozhodnout Mgr. Hynek Zoubek jako předseda senátu a JUDr. Zdeněk Krčmář a Mgr. Milan Polášek, jako členové senátu. Nejvyšší soud totiž již ve svém usnesení ze dne 23. 2.2005, sp. zn. , vysvětlil, že soud rozhodující o námitce podjatosti soudců přihlíží jen k námitce směřující proti těm soudcům, kteří jsou podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu povoláni ve věci rozhodovat. K posledně uvedenému závěru se Nejvyšší soud přihlásil např. i v usnesení ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. . Nejvyšší soud proto rozhodl, že (právě a jen) ve výroku označení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování v označené věci.

Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 5. 2022

JUDr. David Vláčil předseda senátu