Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 34/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. vznesl žalobce podáním ze dne 30. 11. 2007 (soudu doručeno osobně dne 6. 12. 2007) námitku podjatosti proti všem soudkyním senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, tj. vůči JUDr. Naděždě Žákové, JUDr. Ludmile Říhové, JUDr. Zdence Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové s odůvodněním, že soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková působila dříve jako soudkyně Krajského soudu v Praze, kde pracuje jako soudce i žalovaný JUDr. V. C. Soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková v době svého působení u Krajského soudu v Praze vyřizovala věci P (řízení ve věcech způsobilosti k právním úkonům). Dle tvrzení žalobce měl žalovaný údajně navštívit Mgr. Javůrkovou u Krajského soudu v Praze a informovat se na stav řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce. Žalobce se domnívá, že tato skutečnost může mít vliv na rozhodování celého senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, proto vznesl námitku podjatosti vůči všem soudkyním senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděždy Žákové, JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Zdenky Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové a současně připojil vyjádření JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Naděždy Žákové, JUDr. Zdenky Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové. Jmenované soudkyně se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení (tedy ani k žalovanému) nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a žalovaného znají pouze jako soudce Krajského soudu v Praze vyřizujícího agendu, kterou v odvolacím řízení projednává senát 1 Co Vrchního soudu v Praze. Mgr. Dagmar Javůrková navíc k věci uvádí, že se s žalovaným setkala na asi dvou školeních a že si není vědoma, že by ji někdy navštívil u Krajského soudu v Praze s požadavkem na informaci o stavu řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce. Poukazuje přitom na skutečnost, že pokud by žalovaný žádal informaci o stavu řízení, vyplynulo by to z příslušného spisu, neboť by o tom byl učiněn záznam.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání

a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudkyň, žádná z nich nemá k účastníkům řízení ani k právní zástupkyni žalobce žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí předmětné věci. Dle jejich sdělení žalovaného JUDr. V. C. znají pouze jako soudce Krajského soudu v Praze vyřizujícího agendu, kterou v odvolacím řízení projednává senát Vrchního soudu v Praze 1 Co. Soudkyně Mgr. Dagmar Javůrková navíc k věci uvádí, že se s žalovaným osobně setkala na asi dvou školeních a že si není vědoma, že by ji někdy navštívil u Krajského soudu v Praze s požadavkem na informaci o stavu řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce s tím, že pokud by žalovaný takovou informaci požadoval, vyplynulo by to z příslušného spisu, neboť by o tom byl učiněn záznam.

Nejvyšší soud České republiky návrh žalobce na vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděždy Žákové, JUDr. Ludmily Říhové, JUDr. Zdenky Ferešové a Mgr. Dagmar Javůrkové z projednání a rozhodnutí předmětné věci z důvodu podjatosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby jmenované soudkyně byly vyloučeny z projednání a rozhodnutí věci. Z obsahu spisu ani z vyjádření jmenovaných soudkyň, které jsou členkami senátu, jemuž přísluší podle rozvrhu práce ve věci rozhodnout, nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudkyň ve smyslu

Poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, který může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Musí se ale jednat vždy o okolnosti, které zakládají důvodné pochybnosti, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. Vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů vyloučení podle ustanovení , jestliže by tyto důvody spočívaly pouze v tom, že se soudci navzájem znají, protože jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu. Skutečnost, že žalovaný je soudce a mohl ve své praxi s některou z výše jmenovaných soudkyň přijít do pracovního kontaktu (např. i při společné účasti na školení), není důvodem pro jejich vyloučení z projednávání

a rozhodnutí věci. Pouhý běžný kolegiální vztah mezi soudci spočívající v tom, že se navzájem znají, že pracovali či pracují u téhož soudu nebo že přezkoumávají  navzájem svá rozhodnutí nezakládá poměr předpokládaný ustanovením

V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenované soudkyně byly nějakým způsobem ovlivněny vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudkyň z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděžda Žáková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Zdenka Ferešová a Mgr. Dagmar Javůrková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. února 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal