Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3564/2021

21 Cdo 3564/2021-

USNESENÍ

J. O.

, narozeného XY, bytem XY, proti povinné

I. N.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ladislavem Labanczem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského č. 253/3, pro 1 101 000 Kč a smluvní pokutu, prodejem zástavy, za účasti vydražitele

SUOPELOS s. r. o.

se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Tyršova č. 885/24, IČO 27845541, o udělení příklepu, vedené u soudního exekutora Mgr. Aleše Bursy se sídlem exekutorského úřadu v Mladé Boleslavi, Palackého č. 267, pod sp. zn. 172 EX 113/19, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. září 2020, č. j. -59, takto:

Dovolání povinné

se

odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, č. j. -59, není přípustné podle ustanovení , podle nějž není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Formulovala-li povinná právní otázku „kdy jde v případě návrhu na odklad o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva“, pak při jejím řešení se odvolací soud (jenž uzavřel, že skutečnosti uváděné povinnou v jejím návrhu odklad exekuce neodůvodňovaly) neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. K otázce, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč., v němž byl přijat právní názor, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno; uvedený závěr se nepochybně uplatní i v případě zřejmě bezúspěšného uplatňování práva, jak s ním počítá ustanovení věty první , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [srov. též rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2011, sp. zn. 14 Kse 4/2011, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. (ústavní stížnost proti němu podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. )].

Klade-li povinná otázku, zda soudní exekutor „musí odůvodnit výkon rozhodnutí navzdory podanému návrhu na odklad, tedy že shledal návrh na odklad svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva“, pak přehlíží, že dovoláním není napadáno rozhodnutí soudního exekutora. Pro úplnost lze dodat, že ani rozhodnutí odvolacího soudu na této otázce nezáviselo.

Závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení nemůže založit ani námitka povinné, že „v napadeném usnesení absentuje relevantní odůvodnění, zejména ve vztahu k posouzení výše uvedené právní otázky“. Uvedená námitka není dovolacím důvodem podle ustanovení , ale mohla by (kdyby byla důvodná) představovat jen tzv. jinou vadu řízení ve smyslu ustanovení ; k takové vadě však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak bylo uvedeno výše – naplněn není.

Povinná nesouhlasí ani se „závěry obou soudů ve věci přezkumu jejího návrhu na odklad exekuce“. Dovolání zde však neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení [může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž musí být z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. )].

Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení odmítl.

Povinná navrhla odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu. K tomu lze poukázat na to, že Ústavní soud již ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem povinné na odklad vykonatelnosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 3. 2022

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu