Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 593/2022

-29

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně E. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Evou Herufek, advokátkou se sídlem v Brně, Holandská 878/2, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č. j. -18, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 20. 8. 2021, č. j. -9, odmítl [pro vady žaloby, které se přes výzvu nepodařilo odstranit] žalobu (výrok I) a současně rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání žalobkyně usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu). Přisvědčil přitom závěru soudu prvního stupně, že žaloba není v dané věci vybavena nezbytnými obsahovými náležitostmi a nelze ji tak věcně projednat. Žalobkyně podle odvolacího soudu svůj návrh řádně nedoplnila ani v rámci podaného odvolání.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, které Nejvyšší soud jako soud dovolací podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „“, odmítl pro nepřípustnost.

Otázka procesního práva, zda je podaná žaloba a její doplnění projednatelné přípustnost dovolání podle založit nemůže, neboť v řešení dovoláním předestřené otázky se odvolací soud nikterak neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, podle níž se rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu věty druhé rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2010, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. ). Tvrdila-li žalobkyně, že jí v důsledku nezákonného rozhodnutí (nesprávného úředního postupu) vznikla škoda, aniž by po řádném poučení podle jakkoli doplnila, jak konkrétně bylo do její majetkové sféry zasaženo (v čem škoda spočívá), pak odmítnutí žaloby je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž je vadou žaloby, která brání jejímu věcnému projednání, pokud není v žalobě vymezen předmět řízení po skutkové stránce, a to alespoň v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem) [srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. ]. Bez ohledu na přetrvávající pochybnosti o tzv. odpovědnostním titulu (žalobkyně označila více rozhodnutí, která považuje za nezákonná, aniž by ve vztahu k nim specifikovala své nároky), je zásadním nedostatkem žaloby, který tu byl ještě v době rozhodování odvolacího soudu ( ) právě především absentující skutkové vylíčení toho, co konkrétně považuje žalobkyně za škodu. Může-li vést v úvahu přicházející nezákonné rozhodnutí (nebo nesprávný úřední postup) k více rozličným následkům, je pro náležitou individualizaci skutku nezbytné, aby žalobce vymezil, v čem konkrétně vznik škody spatřuje, což žalobkyně do okamžiku rozhodování odvolacího soudu kvalifikovaným způsobem neučinila. Za takové vymezení přitom nelze považovat bezobsažnou frázi obsaženou v doplnění žaloby, že „škodu 18 000 000 Kč počítá za období exekuce…“ vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. a že „exekuce neměla být, když byla měla proběhnout dle zákona“, kterýžto údaj nadto není ani nijak propojen s nosnými úvahami žalobkyně o tvrzené nezákonnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2021, č. j. -23. Již proto není namístě ani odkaz dovolatelky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. , a ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , neboť žaloba nebyla odmítnuta pro chybějící právní kvalifikaci nebo pro absentující údaj, jak žalobkyně k výši požadované škody dospěla, nýbrž pro chybějící údaje o tom, co škodu představovalo.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 3. 2022

JUDr. David Vláčil předseda senátu