Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 142/2022

29 Nd 142/2022-645

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Podkrušnohorského bytového družstva, se sídlem v Teplicích, Duchcovská 412/88C, PSČ 415 03, identifikační číslo osoby 25027981, zastoupeného JUDr. Michalem Vihanem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Školní 349/2, PSČ 415 01, proti žalovanému J. H., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 102 665 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. dubna 2021, č. j. -587, o návrhu žalovaného na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:

Odůvodnění:

1. Žalovaný podal (podáním datovaným 27. května 2021) dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

2. Podáním datovaným 17. února 2022 namítl dovolatel podjatost soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28 „v uvedeném složení, který již dříve ve věci rozhodoval“. Dovolatel namítá, že s ohledem na poměr soudců k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

3. Soudci JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. (dále jen „J. E.“), Mgr. Petr Kraus (dále jen „P. K.“), Mgr. Zdeněk Sajdl (dále jen „Z. S.“) a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. (dále jen „M. P.“) ve vyjádření k námitce podjatosti (ze dne 1. března 2022) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají vztah, který by zakládal důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Účastníky řízení neznají a nemají žádný zájem na výsledku sporu. K poukazu dovolatele na jejich dřívější účast na rozhodování o jiném dovolání v téže věci pak zdůrazňují, že podle , (dále jen „ “), důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech.

4. Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

5. Podle ustanovení o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování) a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

8. Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že tvrzení dovolatele uvedené shora nevypovídá (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) o jakémkoliv „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudců J. E., P. K., Z. S. a M. P. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost, která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

9. V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců. Dovolatel žádný konkrétní důvod pochybnosti o nepodjatosti označených soudců ani neuvádí. Důvod vyloučení založený na tom, že „senát 28 Cdo již dříve ve věci rozhodoval“ (zřejmě míněno o dovolání, které podal dovolatel v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. proti jinému rozhodnutí odvolacího soudu) vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. ).

10. Příslušný senát Nejvyššího soudu ( věta druhá ) proto rozhodl, že ve výroku označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené dovolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 4. 2022

JUDr. Helena Myšková

předsedkyně senátu