Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 448/2022

20 Cdo 448/2022-179

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Castum Credit, a. s., sídlem v Brně, Nové Sady č. 988/2, identifikační číslo osoby 05436371, zastoupené Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem v Loděnicích, Chrustenice č. 208, proti povinnému M. M., narozenému dne XY, bytem XY, za účasti manželky povinného E. M., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Vladimírem Chládem, advokátem se sídlem v Praze, Ortenovo náměstí č. 1321/29, pro 10 000 000 Kč s příslušenstvím, o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2021, č. j. -163, t a k t o:

Dovolání manželky povinného se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Benešově dne 26. listopadu 2020, č. j. -25, pověřil soudního exekutora Mgr. Ondřeje Svobodu, Exekutorský úřad Praha 9 (dále též jen „soudní exekutor“), vedením exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky podle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2014, č. j. -17, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2015, č. j. -163, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2019, č. j. -374.

Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 8. dubna 2021, č. j. -136, zamítl návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce vedené podle exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 184 EX 1005/20-40, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitostí, a podle exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 1. prosince 2020, č. j. 184 EX 1005/20-52, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného číslo XY vedeného u ČSOB, a. s. (výrok I.). Exekuci v části, ve které bylo podle exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 1. prosince 2020, č. j. 184 EX 1005/20-51, rozhodnuto o jejím provedení přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného číslo XY vedeného u Komerční banky, a. s., zastavil (výrok II.). Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vymáhaná pohledávka oprávněného, jež vznikla převzetím ručitelského závazku za směnečný peníz ze strany povinného, je výlučným závazkem povinného, neboť takový úkon spadá do výlučné dispoziční sféry každého z manželů zvlášť (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. května 1973, sp. zn. 1 Cz 43/73, uveřejněné pod číslem 61/1973 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. ). K vymožení tohoto závazku, který vznikl za trvání manželství, lze podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu a , , ve znění novely provedené účinné od 1. 7. 2015, dále jen „ “, postihnout i majetek ve společném jmění manželů, a to jakýkoliv na základě a násl. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“. Nemovitost, která byla postihnuta exekučním příkazem soudního exekutora ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 184 EX 1005/20-40, náleží do společného jmění manželů, jelikož byla pořízena částečně z prostředků spadajících do společného jmění manželů (k tomu soud prvního stupně odkázal např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. června 2012, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2013, sp zn. 1326/2012, a uvedl, že ani podle stávající právní úpravy není důvodu se odklánět od uvedeného výkladu). Rovněž prostředky nacházející se na účtu číslo XY vedeného u ČSOB spadají do společného jmění manželů, když i ty manželka povinného získala pomocí půjčky. Notářský zápis ze dne 11. října 2017, jímž došlo k zúžení společného jmění manželů, soud prvního stupně pro účely této exekuce nevzal v potaz, neboť vymáhaný závazek vznikl před uvedenou změnou rozsahu společného jmění manželů.

K odvolání manželky povinného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. srpna 2021, č. j. -163, potvrdil ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právními závěry učiněnými soudem prvního stupně. K dohodě povinného a jeho manželky o zúžení společného jmění manželů uvedl, že by k ní bylo možno přihlížet v souladu s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „e. ř.“, jedině, pokud by s takovým postupem projevila souhlas oprávněná, přičemž taková skutečnost ze spisu nevyplývá.

Usnesení odvolacího soudu napadla manželka povinného dovoláním, jehož přípustnost spatřovala v tom, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právní posouzení věci, když odvolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že smlouvy o půjčkách uzavřené v časovém rozmezí ode dne 17. ledna 2018 až do dne 3. června 2020, jakož i kupní smlouva ze dne 2. září 2019, byly podepsány až po zveřejnění notářského zápisu, jehož obsahem byla smlouva o zúžení společného jmění manželů, v seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Dovolacímu soudu proto předložila k řešení otázku, která nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, popř. má být dovolacím soudem vyřešena jinak, a to „nakolik je smlouva o manželském majetkovém režimu v případě jí vznikem předcházejícího závazku omezena ve vztahu na dosavadní zdroje příjmů a strukturu majetku, které by v případě nuceného vymáhání mohl věřitel ze zmíněného závazku učinit předmětem vymáhání či omezuje stranu takové smlouvy zcela.“ Dovolatelka namítla, že výkladem soudů obou stupňů by se vytratil smysl institutu smlouvy o manželském majetkovém režimu a manžel povinného by se stal „naprostým rukojmím situace“. Dále uvedla, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno poté, kdy Krajský soud v Praze vyhláškou ze dne 19. října 2020, č. j. , oznámil zahájení insolvenčního řízení vůči zde povinnému. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2021, č. j. , byl zjištěn jeho úpadek a povoleno řešení oddlužením. V návaznosti na tuto skutečnost manželka povinného dovolacímu soudu předložila otázku dovolacím soudem dosud neřešenou, a to „nakolik jsou usnesení, jež vydaly Okresní soudu v Benešově, jakož i Krajský soud v Praze, tedy v otázce majetku manžela povinného, rozhodnutím ve smyslu ust. o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).“ S ohledem na výše uvedené manželka povinného navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 ) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu byla podána oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle § 42 odst. 1 e. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2015, před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. Podle odst. 2 a odst. 3 téhož ustanovení při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu y podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z y podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu y do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem y do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

Dovolací soud ve svých rozhodnutích dlouhodobě judikuje, že právní vztahy vytvořené v době vzniku pohledávky nemohou být smlouvou o zúžení společného jmění manželů ovlivněny (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 85, ročník 2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2008, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2010, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. srpna 2011, sp. zn. , jejichž právní závěry jsou plně použitelné na projednávanou věc, ačkoliv se v nich rozhodovalo o excindační žalobě manžela povinného). Pokud tedy odvolací soud (rovněž i soud prvního stupně) dospěl k závěru, že ke smlouvě upravující společné jmění manželů, resp. k zápisu v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, nelze přihlížet, neboť vymáhaný závazek vznikl před takovým zápisem, postupoval v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Tato již existující judikatura zcela koresponduje s jednoznačným zněním ustanovení o notářích a jejich činnosti, podle něhož jsou-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsány v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, manželé se jich mohou dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny. A contrario tedy platí, že je-li smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu zapsána do Seznamu listin až po vzniku závazku, manželé se jejich existence ve vztahu k oprávněnému nemohou dovolat.

Druhou předestřenou otázkou dovolatelka uplatňuje nové skutečnosti, jimiž se odvolací soud v napadeném rozhodnutí nezabýval, a ke kterým tak nelze v dovolacím řízení přihlížet ( ).

Vzhledem k výše uvedenému dovolací soud dovolání manželky povinného podle § 243c odst. 1 o. s. ř jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 3. 2022

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu