Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3265/2021

30 Cdo 3265/2021-99

USNESENÍ

L. U.

advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 80 250 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2021, č. j. -82, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 80 250 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným před Okresním soudem v Třebíči pod sp. zn. .

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, č. j. -66, zamítl žalobu na úhradu 80 250 Kč s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Otázka použitelnosti , , na posouzení délky promlčecí doby nároku na náhradu nemajetkové újmy z důvodu porušení práva na přiměřenou délku řízení přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 28/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), pokud shledal, že použití obecné úpravy promlčení v vylučuje speciální právní úprava v zákoně č. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Nejvyšší soud přitom nemá důvod se ani ve světle žalobcem uplatněných argumentů od daného řešení odklonit.

Oproti přesvědčení žalobce, že „nic speciálního na běhu promlčecí doby v zákoně č. není“, vychází Nejvyšší soud z toho, že obsahuje v speciální pravidlo pro běh promlčecí doby v případě výše zmíněném. Na základě zásady přednosti speciální právní úpravy před úpravou obecnou (lex specialis derogat legi generali) je třeba dát aplikační přednost tomuto speciálnímu pravidlu před pravidlem obecným obsaženým v .

Argumentace tím, že by použitelnost oproti měla být dovozena ze zásady přednosti pozdější právní úpravy oproti úpravě dřívější (lex posterior derogat legi priori) není zde namístě, neboť je vyloučena právě principem speciality. Z toho je patrná nesprávnost názoru žalobce, že , protože byl přijat později, řeší všechny případy promlčení komplexně a má tak nahrazovat dřívější právní úpravy promlčení bez ohledu na jejich speciální povahu.

Žalobce se rovněž mýlí v přesvědčení, že povinnost státu nahradit újmu způsobenou výkonem veřejné moci je povinností soukromoprávní (srov. SIMON, P. K § 26. In: IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2020, s. 213). Již proto nemůže dojít k tomu, že by si stát, slovy žalobce, dopřával řízky a jiným poskytoval jen suchý chleba, neboť zde žalobce směšuje dvě situace, které se od sebe zřetelně odlišují (stát jako škůdce výkonem veřejné moci a stát jako osoba soukromého práva). Pokud by tento názor žalobce měl platit, byla by celá právní úprava v zákoně č. zbytečná a od účinnosti nahrazena úpravou obecnou, což zcela odhaluje absurditu žalobcova názoru.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 1. 2022

JUDr. Pavel Simon předseda senátu