Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2902/2021

20 Cdo 2902/2021-532

USNESENÍ

Českomoravský cement, a. s.

J. R.

, narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Petrem Plavcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Zábradlí č. 205/1, za účasti bývalé manželky povinného

L. R.

, narozené den XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Janem Vrtálkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ostrovní č. 30/126, pro 3 250 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. května 2021, č. j. -418, takto:

Dovolání povinného

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 25. srpna 2020, č. j. -306, zastavil exekuci, vedenou na základě vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Praze ze dne 28. května 2015, č. j. -44, pro 3 250 000 Kč s příslušenstvím, k jejímuž vedení byl pověřením ze dne 21. září 2015, č. j. -13, pověřen soudní exekutor Mgr. Dušan Šnaider, Exekutorský úřad Praha-západ (výrok I.), a rozhodl o nákladech exekuce a nákladech řízení (výroky II. až V.). Krajský soud v Praze k odvolání oprávněné usnesením ze dne 25. května 2021, č. j. -418, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh povinného na zastavení exekuce se zamítá a ve vztahu k návrhu bývalé manželky povinného se usnesení soudu prvního stupně zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Usnesení odvolacího soudu v rozsahu výroku, kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce, napadl povinný dovoláním.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ) – dále též jen „ “.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatel vymezil přípustnost dovolání tak, že podle jeho názoru je dovolání přípustné, neboť „a) napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího; b) napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; c) právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak.“

Tímto způsobem však přípustnost dovolání být založena nemůže. Dovolatel výslovně neformuloval žádnou konkrétní otázku, na které napadané rozhodnutí odvolacího soudu závisí. Má-li taková otázka vyplývat z obsahu dovolání, je třeba, aby u ní dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Tento požadavek není naplněn tehdy, vymezí-li dovolatel pro řešení určité právní otázky více předpokladů přípustnosti, které si vzájemně konkurují. Z povahy věci vyplývá, že v konkrétním případě může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání - splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné. Jedná se o vadu dovolání, neboť to neobsahuje náležitosti podle (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2015, sp. zn. , ze dne 16. února 2016, sp. zn. , nebo ze dne 25. června 2014, sp. zn. , ústavní stížnost proti němu Ústavní soud usnesením ze dne 30. června 2015, sp. zn. , odmítl).

Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika různých otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, tzn., že je povinen uvést, v čem se při jejím řešení odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) že jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou nebo c) že uvedená právní otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. že tato, již dříve dovolacím soudem vyřešená otázka má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. ).

Právní úprava dovolacího řízení účinná od 1. ledna 2013 předpokládá, že dovolací soud se bude při posouzení přípustnosti dovolání zabývat právní otázkou, kterou dovolatel konkrétně vymezí. Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě, správně a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho přezkum stal neomezenou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , či ze dne 14. září 2010, sp. zn. ). Nejvyšší soud již rovněž např. v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. , zdůraznil, že dovolání není přípustné podle ustanovení , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, tj. která není pro dané řízení relevantní (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. ).

Dovolatel v nyní řešené věci nepřípustně brojí zejména proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu a namítá vady řízení. Jediná relevantní právní otázka vyplývající z obsahu dovolání (z bodu 15), u níž dovolatel řádně vymezil předpoklady přípustnosti dovolání, zní, zda povinnému v tomto exekučním řízení náleží námitka zániku směnkou zajištěné pohledávky. Namítá-li však dovolatel, že odvolací soud se při řešení této otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, mýlí se, neboť napadené rozhodnutí je s jím citovanou judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2019, sp. zn. ) naopak v souladu. Dovolatelovo tvrzení, že dluh zajištěný směnkami byl uhrazen až po vydání směnečného platebního rozkazu je totiž v rozporu se skutkovými závěry odvolacího soudu.

Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle ustanovení jako nepřípustné odmítl.

Dovolatel navrhl odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem povinného na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nezabýval.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 10. 2021

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu