Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2405/2021

23 Cdo 2405/2021-181

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, proti žalované D. B., narozené XY, bytem XY, o zaplacení 138 811,46 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2014, č. j. -124 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2015, č. j. -130, takto:

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4 392 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 31. 7. 2013, č. j. -99, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 138 811,46 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím, to vše ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, s účinností od právní moci rozsudku (výrok I) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 444 Kč k rukám zástupce ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, s účinností od právní moci rozsudku (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. 4. 2014, č. j. -112, změnil rozsudek soudu prvního stupně „ve výroku o věci samé, pokud jde o lhůtu plnění“ tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 811,46 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím, „to vše ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatných k rukám žalobkyně, do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (výrok I), a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). V odůvodnění výslovně uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně změnil ohledně lhůt k plnění nároku ve věci samé i nároku na náhradu nákladů řízení.

Na základě upozornění žalobkyně na zjevnou nesprávnost ve výroku rozhodnutí Městský soud v Praze opravným usnesením ze dne 10. 9. 2014, č. j. -124, opravil výrok I výše citovaného usnesení, jímž se mění rozsudek soudu prvního stupně, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 811,46 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 22 444 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (tj. opravil část výroku I. svého předchozího usnesení tak, že uvedl její opravené znění se zvýrazněním provedených oprav). Současně účastníky poučil, že je proti tomuto usnesení přípustné odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 1. 2015, č. j. -130 zastavil řízení o odvolání žalované proti (opravnému) usnesení Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 10. 9. 2014, č. j. -124 (výrok I) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti citovanému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jakož i proti opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2014, č. j. -124, podala žalovaná dovolání.

Se zřetelem k době vydání napadených rozhodnutí odvolacích soudů a k době zahájení řízení se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s body 1, 7 čl. II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s bodem 2 čl. II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a s bodem 2 čl. II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Usnesení, jímž odvolací soud podle ustanovení opravil zjevnou nesprávnost vlastního rozhodnutí, není (ve smyslu ustanovení ) „rozhodnutím odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí“, neboť jde o specifický způsob nápravy případných vymezených nedostatků soudního rozhodnutí. Pro projednání dovolání, jež proti němu bylo podáno, není dána funkční příslušnost Nejvyššího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. , ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. , a ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. ). Nedostatek funkční příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který Nejvyšší soud dovolání žalované směřující proti opravnému usnesení Městského soudu v Praze zastavil podle ve spojení s věta první

Podle , dovolání podle není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle .

Podle , žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

Napadené usnesení Vrchního soudu v Praze je pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu je však ve smyslu přípustná žaloba pro zmatečnost a dovolání není přípustné [srov. ] Nejvyšší soud proto dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze jako nepřípustné odmítl podle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. 9. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu