Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1746/2021

33 Cdo 1746/2021-148

USNESENÍ

Z. V.

A. L.

, bytem XY, zastoupenému JUDr. Klárou Alžbětou Samkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Praha 2, Španělská 742/6, o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2021, č. j. -132, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 6 534 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokátky JUDr. Kláry Alžběty Samkové, Ph.D.

Odůvodnění:

Okresní soud v Rakovníku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 8. 2020, č. j. -83, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1. 11. 2017 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 2. 3. 2021, č. j. -132, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím, zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 – dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Žalobce namítá, že se odvolací soud odchýlil od právního závěru uvedeného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. , dovodil-li, že žalobce stran svého právně významného tvrzení ohledně sjednání a poskytnutí zápůjčky neunesl důkazní břemeno, neboť – míní žalobce - v řízení před soudem prvního stupně i v odvolacím řízení byl proveden dostatek důkazů, z nichž bylo možné učinit jednoznačný závěr o skutečnosti významné podle hmotného práva (uzavření nebo neuzavření smlouvy o zápůjčce a předání nebo nepředání peněz). Polemika dovolatele (byť ji podpořil odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. ) s tím, jak odvolací soud hodnotil provedené důkazy, nevystihuje dovolací důvod uvedený v

Dovolacím důvodem uvedeným v totiž nelze úspěšně napadnout samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ( ). Z toho, že žalobce v dovolání na podkladě vlastního (subjektivního) hodnocení v řízení provedených důkazů předkládá vlastní verzi skutku, nelze dovozovat, že hodnocení důkazů odvolacím soudem je v extrémním rozporu s jím vyvozenými závěry (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005. sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. ). Zákon nepředepisuje – ani předepisovat nemůže – pravidla, z nichž by mělo vycházet jak hodnocení jednotlivých důkazů, tak hodnocení jejich vzájemné souvislosti. Je tomu tak proto, že hodnocení důkazů je složitý myšlenkový postup, jehož podstatou jsou jednak dílčí, jednak komplexní závěry soudce o věrohodnosti zpráv získaných provedením důkazů, jež jsou pak podkladem pro závěr o tom, které skutečnosti účastníky tvrzené má soudce za prokázané, a jež tak tvoří zjištěný skutkový stav. Základem soudcova hodnotícího postupu jsou kromě lidských a odborných zkušeností pravidla logického myšlení, která tradiční logika formuluje do základních logických zásad. Je na zvážení soudu (viz zásada volného hodnocení důkazů - ve spojení s ), kterému důkaznímu prostředku přizná větší vypovídací schopnost a věrohodnost. Důkazům, které byly v řízení provedeny, odpovídá žalobcem zpochybňovaný skutkový závěr odvolacího soudu, že nebylo prokázáno jeho tvrzení o tom, že zapůjčil žalovanému částku 100 000 Kč, která byla dlužníkovi předána, a že ten se zavázal vrátit zapůjčené peníze do 31. 10. 2017; není zde rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy a hodnocení důkazů není založeno na libovůli. Žalovaný svými námitkami pouze prosazuje vlastní (subjektivní) úsudek o závažnosti, pravdivosti a věrohodnosti provedených důkazů. O výjimečný případ, kdy skutková otázka s ohledem na její průmět do základních lidských práv a svobod je způsobilá založit přípustnost dovolání podle (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. ), se tak v posuzovaném případě nejedná.

Pouhý odlišný názor dovolatele na to, jaké skutečnosti lze mít na základě provedených důkazů za prokázané, popřípadě zda provedené důkazy stačí k prokázání relevantních skutečností, není s to - s ohledem na zásadu volného hodnocení důkazů ( ) – založit způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.

Není důvodná námitka, že se odvolací soud nepřípustně odchýlil od skutkového zjištění soudu prvního stupně, aniž zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně. Odvolací soud výslovně uvedl (srov. první větu odstavce 13 odůvodnění napadeného rozhodnutí), že se neztotožnil s hodnocením výpovědi svědkyň K. L. a M. L. soudem prvního stupně, jejichž výslech zopakoval. Byť podle odvolacího soudu soud prvního stupně nezohlednil, že svědkyně D. V. má jako manželka žalobce zájem na výsledku sporu, nijak se od toho, co tato svědkyně v rámci své výpovědi učiněné před soudem prvního stupně uvedla, neodchýlil (srov. odstavec 10 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu), neboť stejně jako soud prvního stupně vyšel z toho, že svědkyně podmínky sjednání zápůjčky neznala, uvedla-li, že „to si chlapi domluvili mezi sebou, už to asi bylo domluvené dopředu“, a dále uvedla, že bylo domluveno, že půjčku žalovaný vrátí do roka. Jak bylo již výše uvedeno, samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v a ), jehož výsledkem jsou skutková zjištění rozhodná pro aplikaci právní normy, nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. Námitky dovolatele týkající se poskytnutí půjčky žalovanému mají základ v polemice se skutkovými zjištěními odvolacího soudu.

Námitkami, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť se odvolací soud náležitě nevypořádal se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo, resp. že neprovedl všechny navržené důkazy a o návrhu na provedení účastnického výslechu žalobce nerozhodl, čímž zasáhl do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (podpořenými odkazy na rozhodnutí Ústavního soudu), žalobce nezpochybnil žádný právní závěr, na němž je napadené rozhodnutí založeno, nýbrž odvolacímu soudu vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí. K vadám řízení (jsou-li skutečně dány) však dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu , tj. o otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. ). Navíc - vytýká-li žalobce odvolacímu soudu, že jej nevyslechl, pak si ve své argumentaci protiřečí, neboť sice akcentuje zásadu vyjádřenou v , podle níž důkaz výslechem účastníků může soud nařídit pouze tehdy, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak, přitom ale zároveň tvrdí, že v projednávané věci jde toliko o podpůrný důkaz (viz čl. V. dovolání), neboť k prokázání tvrzení o sjednání zápůjčky označil dostatek důkazů (srov. třetí odstavec v čl. IV. dovolání).

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 22. 9. 2021

JUDr. Pavel Horňák

předseda senátu