Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2511/2020

27 Cdo 2511/2020-194

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečkaa JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce L.N., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Novotným, advokátem, se sídlem v Praze 1, Bílkova 132/4, PSČ 110 00, proti žalovanému P. S., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Radkou Mackovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Celetná 554/4, PSČ 110 00, o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené uMěstského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2019, č. j. -139, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 6.534 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 9. 2018, č. j. -105, zamítl žalobu o zaplacení 100.000 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 5. 2019, č. j. -139, k odvolání žalobce potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož smluvní strany (účastníci tohoto řízení) ujednáními o tom, že „sjednaná kupní cena byla uhrazena před podpisem smlouvy“ a že „veškerá práva a povinnosti vyplývající z převodu podílu (…) jsou vypořádány“, chtěly stvrdit, že pohledávka dovolatele na zaplacení ceny za převod podílu byla uspokojena, resp. vypořádána, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu k výkladu právních úkonů (jednání); srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. , ze dne 15. 2. 2018, sp. zn. , ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. , či obdobně (pro poměry právní úpravy účinné od 1. 1. 2014) rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[5] Napadené rozhodnutí neodporuje – jak dovozuje dovolatel – ani ustálené judikatuře k dokazování soukromými listinami. Z té se (mimo jiné) podává, že:

1) U soukromých listin jako důkazního prostředku je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost).

2) je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu v ě zachyceném, případně učinil prohlášení v ě obsažené.

3) Je-li zpochybněna pravost soukromé y, nese důkazní břemeno o pravosti ten, kdo z této y vyvozuje sobě příznivé následky.

4) Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v ě vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti y, nese ten, kdo pravdivost y popírá.

5) Je-li popřena pravdivost soukromé y, vyzve soud podle toho, o jakou soukromou u jde, toho, kdo pravdivost popírá, aby uvedl, proč pravdivost popírá, a nabídl ke svému tvrzení důkazy.

6) Provedené důkazy, včetně důkazu spornou u, soud zhodnotí v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, přičemž přihlíží k povaze y, zejména pak k tomu, jde-li o u v neprospěch vystavitele anebo v jeho prospěch.

[6] Srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. , ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. , či usnesení ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. , a ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. , anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. .

[7] Dovolatel (který smlouvu uzavřel) jako výstavce soukromé y (této smlouvy) nezpochybňoval její pravost, ale obsahovou správnost. proto dokazovala, že smluvní strany projevily vůli v ě vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření předešlého uhrazení kupní ceny, měl v souladu s judikaturou nést žalobce, který pravdivost smluvního ujednání (potvrzení o úhradě ceny) popírá.

[8] Taktéž otázku důkazů, jež dovolatel navrhoval a jež soudy neprovedly, vyřešily soudy nižších stupňů v souladu s ustálenou judikaturou, když vyložily, proč (z jakých důvodů) tyto důkazy neprovedly; k tomu, že soud není povinen provést veškeré účastníkem navržené důkazy, vyloží-li důvody, proč jejich provedení není na místě, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sen. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. , nebo ze dne 6. 12. 1995, sp. zn. .

[9] Oba soudy se též řádně vypořádaly s otázkou platnosti smlouvy, jakož i s důvody, pro které nebylo možno uzavření smlouvy považovat za jednání v omylu. Jejich odůvodnění nelze v tomto směru ničeho vytknout. Ostatně z dovolání není zřejmé, jak by se případné posouzení smlouvy jako neplatné mělo promítnout ve výsledku řízení o zaplacení ceny za převod podílu sjednané v této smlouvě.

[10] Konečně závěr, podle něhož napadené rozhodnutí ani rozsudek soudu prvního stupně nelze považovat za nepřezkoumatelná rozhodnutí, plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu.

[11] Z ní se podává, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv účastníků řízení. Obdobně pak lze říci, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele.

[12] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sen. zn. ).

[13] V poměrech projednávané věci pak nelze dovodit, že by případné nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí (či rozsudku soudu prvního stupně) dovolateli bránily v uplatnění jeho práv.

[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 9. 2021

JUDr. Petr Šuk předseda senátu