Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3907/2020

25 Cdo 3907/2020-594

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: A. K., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Francouzská 28, Praha, proti žalovanému: T. K., IČO XY, se sídlem XY, zastoupený JUDr. Tomášem Tesařem, Ph.D., advokátem se sídlem Malická 11, Plzeň, o 76 068 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2019, č. j. -537, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2020, č. j. -578, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 29. 11. 2019, č. j. -537, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 12. 2020, č. j. -578, změnil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 3. 2019, č. j. -495, tak, že žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil 11 654 Kč s příslušenstvím, ve zbývající části, kterou bylo uloženo žalovanému, aby žalobkyni zaplatil 10 000 Kč s příslušenstvím, a kterou byla žaloba co do částky 54 414 Kč s příslušenstvím zamítnuta, rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na náhradu škody na zdraví, která jí vznikla jako následek pochybení žalovaného při plastické operaci. Vyšel ze zjištění, že žalovaný dne 2. 9. 2005 provedl kosmetickou operaci žalované – zvětšení prsů za použití nevyhovujících, zdravotně závadných silikonových implantátů. Pro následnou rupturu implantátů a zdravotní komplikace tím vyvolané se žalobkyně musela v prosinci 2012 podrobit operativnímu vynětí implantátů, odnětí lymfatických uzlin a následnému léčení. Za toto poškození zdraví se domáhala bolestného ve výši 65 520 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 10 058 Kč a náhrady nákladů léčení ve výši 490 Kč. Odvolací soud vyšel z okresním soudem zjištěné výše bolestného 32 760 Kč, nákladů léčení 490 Kč a ztráty na výdělku 10 058 Kč. S odkazem na a , (dále jen „obč. zák.“), uzavřel, že za škodu vzniklou na zdraví žalobkyně použitím nevhodných implantátů sice odpovídá žalovaný, avšak žalobkyně se na vzniku škody podílela z 50 %, proto náhradu škody snížil o 50 % a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil bolestné 16 380 Kč s příslušenstvím, náhradu za ztrátu na výdělku 5 029 Kč s příslušenstvím a náhradu za náklady na léčení v částce 245 Kč s příslušenstvím. Zamítnuta byla žaloba co do bolestného ve výši 49 140 Kč, co do ztráty na výdělku 5 029 Kč a co do nákladů léčení 245 Kč, včetně příslušenství těchto nároků.

Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu v jeho zamítavé části včetně výroků o náhradě nákladů řízení, a navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu v napadených výrocích a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhl dovolání odmítnout, popř. zamítnout.

V řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků, odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z nich charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat samostatně, a to bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 2236, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. , nebo rozsudek ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. , publikovaný pod č. 7/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně provedené s účinností od 30. 9. 2017 Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. např. unesení ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. ) podrobně vysvětlil, z jakého důvodu i po citované novele není dovolání přípustné, jestliže žádný z nároků se samostatným skutkovým základem, které jsou předmětem dovolacího řízení, není nárokem na peněžité plnění přesahující 50 000 Kč (ledaže jde o vztah ze spotřebitelských smluv či o pracovněprávní vztah). V daném případě byla dovoláním napadena část výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou byla žaloba zamítnuta co do 49 140 Kč s příslušenstvím (nárok na náhradu za bolest), 5 024 Kč s příslušenstvím (nárok na náhradu ztráty na výdělku) a 245 Kč s příslušenstvím (nárok na náhradu nákladů léčení). Ani jeden z nároků nepřevyšuje limit ve výši 50 000 Kč stanovený v , přičemž nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok.

Podle není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud podané dovolání podle odmítl.

Podle věty první, a je žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení, které jsou představovány odměnou advokáta za jeden úkon právní služby 3 300 Kč (z tarifní hodnoty 54 409 Kč) podle bodu 5 , a jednou paušální náhradou hotových výdajů advokáta 300 Kč podle , celkem 3 600 Kč.

Poučení: Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 7. 2021

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu