Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 253/2019

25 Cdo 253/2019-366

USNESENÍ

E. S.,

1. DIRECT pojišťovna, a.s.

, IČO: 25073958, se sídlem Nové sady 996/25, 602 00 Brno, zastoupená Mgr. Hynkem Růžičkou, LL.M., advokátem se sídlem U Průhonu 1589/13a, 170 00 Praha 7, a

2. Brázda s.r.o.

, IČO: 28496132, se sídlem Práčská 1885, 106 00 Praha 10, zastoupená Mgr. Lucií Tahotnou, advokátkou se sídlem Národní 60/28, 110 00 Praha 1,

o náhradu škody, nemajetkové újmy a pojistné plnění

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2018, č. j. -296, takto:

Dovolání žalovaných

se odmítají

.

Stručné odůvodnění ( ) :

Žalobkyně se domáhala náhrady škody vzniklé při dopravní nehodě dne 18. 11. 2012 zaviněné zaměstnancem 2. žalované, a to jednak po pojistiteli odpovědnosti škodícího vozidla (1. žalovaná) a jednak po zaměstnavateli viníka nehody (2. žalovaná). Požadovala bolestné v částce 8.220 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti 14.303 Kč, náklady léčení v částce 3.460 Kč, náklady na vypracování znaleckého posudku ohledně bolestného 3.500 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč.

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 15. 9. 2017, č. j. -194, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 11. 2017, č. j. -217, a ve spojení s usnesením ze dne 29. 5. 2018, č. j. -274, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po obou žalovaných zaplacení částky 29.483 Kč s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhé žalované (výrok I), i jíž se po 2. žalované domáhala zaplacení 50.000 Kč s příslušenstvím a zákonného úroku z prodlení z částky 29.483 Kč (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky i vůči státu.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 10. 2018, č. j. -296, rozsudek obvodního soudu ve výroku I změnil tak, že žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni 15.180 Kč (bolestné ve výši 8.220 Kč, náklady na vypracování znaleckého posudku 3.500 Kč a náhradu nákladů léčení 3.460 Kč) s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhé žalované, a ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti měnícímu výroku I v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o přiznání bolestného v částce 8.220 Kč, podaly dovolání obě žalované (2. žalovaná sice rozsah napadení výroku I v dovolání výslovně neuvedla, avšak dle jeho obsahu je nepochybné, že dovolání směřuje pouze proti rozhodnutí o tomto nároku); 1. žalovaná považuje z hlediska výše peněžité částky po změně právní úpravy provedené dovolání za přípustné, neboť celkový předmět řízení vycházející z totožného skutkového základu přesahuje částku 50.000 Kč. Dovolatelce je známo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , avšak toto rozhodnutí, o jehož správnosti má dovolatelka vážné pochybnosti, bylo napadeno ústavní stížností a navíc je v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. . Judikatura dovolacího soudu je tedy v této problematice rozporná. Odkázala rovněž na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. .

Podle ustanovení dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků, odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z nich charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat samostatně, a to bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 2236, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. ). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně provedené s účinností od 30. 9. 2017 V usnesení ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud podrobně vysvětlil, z jakého důvodu i po citované novele není dovolání přípustné, jestliže žádný z nároků se samostatným skutkovým základem, které jsou předmětem dovolacího řízení, není nárokem na peněžité plnění přesahující 50.000 Kč (ledaže jde o vztah ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy). Tento závěr není v rozporu, ale naopak zcela v souladu se závěrem vysloveným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. , jehož smysl tkví v tom, že oproti předchozí právní úpravě není podle dovolání přípustné ani proti dovoláním napadeným rozhodnutím, v jejichž výroku není žádná finanční částka uvedena (např. udělení příklepu, ale třeba i určení vlastnictví k věci, zřízení věcného břemene, apod.), jestliže předmět řízení nepřesahoval uvedený limit (s výhradou vztahů pracovněprávních a ze spotřebitelských smluv). Judikatura Nejvyššího soudu je tedy v této otázce jednotná; napadení rozhodnutí Nejvyššího soudu ústavní stížností pak samo o sobě nezakládá vážnou pochybnost o jeho správnosti. V dovolání 1. žalované citovaný nález Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , se týká přípustnosti dovolání podle právní úpravy účinné do 29. 9. 2017 a nároků založených na jednom skutkovém základě, proto na řešení dané problematiky nedopadá.

Dovoláními žalovaných byl napaden měnící výrok I odvolacího soudu, kterým bylo žalobě vyhověno co do částky 15.180 Kč, která se však skládala ze tří nároků se samostatným skutkovým základem - bolestného ve výši 8.220 Kč, nákladů na vypracování znaleckého posudku v částce 3.500 Kč a nároku na náhradu nákladů léčení ve výši 3.460 Kč. Dovolání pak napadala rozsudek pouze v rozsahu, jímž bylo rozhodnuto o přiznání bolestného v částce 8.220 Kč, jež nepřevyšuje limit stanovený v (sluší se dodat, že žádný z žalobou uplatněných nároků včetně nároku na nemajetkovou újmu tento limit nepřevyšoval). V řízení pak nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok, dovolání tak vzhledem k ustanovení nejsou přípustná.

Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy - bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo - o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání obou žalovaných podle odmítl jako nepřípustná.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu