Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1685/2021

30 Cdo 1685/2021-66

USNESENÍ

P. B.,

1)

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, a

2)

Městskému soudu v Praze

, se sídlem v Praze 2, Spálená 2, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 6. 2020, č. j. -25, ve znění opravy provedené usnesením téhož soudu ze dne 12. 5. 2021, č. j. -61, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Prachaticích (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 6. 5. 2020, ve znění jeho opravy provedené usnesením téhož soudu ze dne 1. 4. 2021, č. j. -58, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I), rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II), odmítl žalobu v části směřující proti původně označeným žalovaným 3) až 5) (výrok III) a žalobci ustanovil zástupce z řad advokátů Mgr. Jana Kvapila (výrok IV).

K odvolání žalobce směřujícímu toliko proti výroku II usnesení soudu prvního stupně Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu potvrdil.

Takto soudy obou stupňů rozhodly o žalobě, kterou se žalobce domáhal skutkově ne zcela srozumitelně formulovaného nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII ), dále jen „ “, odmítl.

Podle dovolání musí být sepsáno advokátem a ve smyslu nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do určení rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám řádně nezastoupený dovolatel. Nelze tak přihlédnout k podání žalobce ze dne 14. 7. 2020, které sepsal sám, aniž by byla splněna podmínka povinného zastoupení ve smyslu

Dovolání žalobce ze dne 29. 9. 2020, již sepsané advokátem, neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , neboť v něm žalobce nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Žalobce v dovolání pouze parafrázoval obsah ustanovení , aniž by pro každý jednotlivý jím zvolený dovolací důvod konkretizoval, který z předpokladů přípustnosti dovolání považuje pro něj za splněný.

Nejvyšší soud přitom ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení , aniž by bylo z dovolání zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ).

Vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je třeba provést pro každý jednotlivý dovolací důvod samostatně. Jen tak bude zaručeno splnění účelu novely ( ), když advokáti dovolatelů budou před podáním dovolání u každého jednotlivého dovolacího důvodu nuceni posoudit, zda daná konkrétní právní otázka již byla v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešena, případně jakým způsobem, a zda tedy vůbec má smysl se v této právní otázce na Nejvyšší soud obracet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. ). Tento účel však nebyl v posuzovaném případě žalobcem naplněn. Uvedené závěry přitom plně dopadají i pro žalobcem povšechně koncipovanou námitku, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Žalobce v úvodu dovolání pouze částečně parafrázoval obsah ustanovení , když toliko uvedl, že dovolacím soudem již dříve vyřešená otázka (podjatosti soudců Obvodnímu soudu pro Prahu 2, jemuž byla věc postoupena) má být nyní vyřešena jinak. Má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, pak je zapotřebí vymezit příslušnou právní otázku, její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvést, pro jaké důvody by měla být Nejvyšším soudem posouzena jinak. Ani tyto náležitosti podané dovolání neobsahuje, když z dovolání není seznatelné, od jakého konkrétního svého dřívějšího rozhodnutí, resp. řešení určité otázky hmotného nebo procesního práva, se má nyní Nejvyšší soud odchýlit.

Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „[n]áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou … v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ). K ústavní konformitě požadavku na vymezení důvodů přípustnosti dovolání se pak Ústavní soud souhrnně vyjádřil ve stanovisku pléna ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. .

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobcem v zákonné lhůtě odstraněny ( ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( část věty před středníkem ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 6. 2021

JUDr. David Vláčil

pověřený člen senátu