Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 444/2021

26 Cdo 444/2021-423

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně A. D., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Veronikou Fryšákovou Šimánkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Tomkova 57/27, proti žalovanému A. Ž.,narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrem Macákem, advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. září 2019, č. j. -251, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud v Olomouci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. 10. 2018, č. j. -194, zamítl žalobu na určení, že výpověď daná žalovaným žalobkyni dne 6. 5. 2017 z nájmu bytu č. 3 sestávajícího ze 4 pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházejícího se ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. XY v XY, doručená žalobkyni dne 6. 6. 2017, je neoprávněná (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (soud odvolací) rozsudkem ze dne 24. 9. 2019, č. j. -251, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Dovolání žalobkyně není přípustné podle , , dále jen „ “, neboť odvolací soud otázku závaznosti výroku pravomocného rozsudku (o zvýšení nájemného) posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Vázaností soudních rozhodnutí a v nich vyřešených předběžných otázek ( a ) se Nejvyšší soud zabýval ve svých rozhodnutích již mnohokrát (srov. např. rozsudek ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 48/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. , rozsudek ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. ). Dospěl v nich k názoru, že ani soud nemůže vycházet z jiného závěru o existenci či neexistenci nároku mezi týmiž účastníky, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a tuto otázku nemůže sám v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího i Ústavního soudu (srov. např. nález ze dne 27. 8. 2004, sp. zn. ) týkající se závaznosti soudních rozhodnutí a v nich řešených otázek v dalších soudních řízeních tak akcentuje zejména zásady právní jistoty a předvídatelnosti práva, patřící ke znakům právního státu, které vedou ke stabilitě a jednotnosti soudního rozhodování.

Tyto závěry se uplatní i v projednávané věci, kdy v řízení mezi týmiž účastníky byla rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 12. 2015, č. j. -328, který nabyl právní moci dne 20. 1. 2016, žalobkyni stanovena výše nájemného v předmětném bytě, přičemž je nerozhodné, že rozsudek nabyl právní moci z důvodu opožděně podaného odvolání.

Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že nepřerušil řízení vzhledem k probíhajícímu sporu o určení vlastnického práva k nemovitosti, v níž se byt nachází, uplatňuje jiný dovolací důvod (vadu řízení), než který je uveden v ; k vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( ). Jen pro úplnost lze dodat, že k přerušení řízení dle přistupuje soud na základě své úvahy a s ohledem na individuální situaci. Důvody k přerušení řízení jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, vztahuje se k danému skutkovému stavu a soud je oprávněn si ji vyřešit sám podle ustanovení Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát. Odvolací soud přitom jasně vymezil, proč nepovažuje výsledek řízení o určení vlastnického práva za podstatný pro tento spor (tedy, že otázka vlastnického práva k nemovitosti již byla vyřešena v jiném pravomocně skončeném soudním řízení).

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá rozsudek v celém jeho rozsahu. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Ostatně by nebylo ve smyslu v této části ani přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl.

Bylo-li dovolací řízení zastaveno nebo bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 11. 5. 2021

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu