Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 732/2021

25 Cdo 732/2021-220

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: D. M., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Alenou Lněničkovou, advokátkou se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha 9, proti žalovanému: D. V., soudní exekutor, IČO XY, se sídlem XY, o 78 270 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020, č. j. -173, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 11. 2. 2020, č. j. -148, z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení co do částky 532 Kč (výrok I), zamítl žalobu ohledně zbývající částky 77 738 Kč (výrok II), představující náhradu újmy (škody vzniklé postižením důchodu exekucí, náhrady nákladů za výkon trestu a náhrady nemajetkové újmy za 20 dnů výkonu trestu odnětí svobody), kterou mu měl způsobit žalovaný jako exekutor v průběhu exekučního řízení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 6. 2020, č. j. -173, potvrdil rozsudeksoudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II a III a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “) dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků, odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z nich charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat samostatně, a to bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. , Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, C 2236, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. , nebo rozsudek ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. , publikovaný pod č. 7/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „Sbírka“). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně provedené s účinností od 30. 9. 2017 Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. např. usnesení ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. ) podrobně vysvětlil, z jakého důvodu i po citované novele není dovolání přípustné, jestliže žádný z nároků se samostatným skutkovým základem, které jsou předmětem dovolacího řízení, není nárokem na peněžité plnění přesahující 50 000 Kč (ledaže jde o vztah ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy).

V projednávané věci žalobce uplatnil žalobou tři nároky se samostatným skutkovým základem – nárok na náhradu škody ve výši 46 770 Kč (jež mu vznikla postižením důchodu exekucí), ve výši 968 Kč představující náklady na výkon trestu, a na náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč. Ani jedna z těchto částek nepřevyšuje limit stanovený v V řízení pak nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní nárok. Proto dovolání proti výroku I rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle

Dovolání směřující proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné vzhledem k ustanovení

Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy – bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky).

Dovolací soud z výše uvedených důvodů dovolání podle věty první jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 4. 2021

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu