Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 33/2019-B-103

KSBR 29 INS XY29 NSČR 33/2019-B-103

USNESENÍ

P. K.

, narozené XY, a

K.

, narozeného XY, obou bytem XY, zastoupených JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou, se sídlem v Kroměříži, Tovačovského 2784/24, PSČ 767 01, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání dlužníků proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. prosince 2018, č. j. XY, 1 VSOL XY,

takto:

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. prosince 2018, č. j. XY, 1 VSOL XY,

se

zrušuje

a věc

se vrací

odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 5. listopadu 2018, č. j. XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce dlužníků P. K. aj. K. (dále jen „J. K.“) [Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s.] vydal zajištěnému věřiteli V. B. (dále jen „věřitel V. B.“) výtěžek zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění jím přihlášené pohledávky, ve výši 2 008 508,52 Kč (bod I. výroku).

[2] Vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal zajištěnému věřiteli D. Ch. výtěžek zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění jím přihlášené pohledávky, ve výši 17 532,90 Kč (bod II. výroku).

[3] Určil zálohu na odměnu insolvenčního správce ve výši 158 560,40 Kč včetně daně z přidané hodnoty a povolil ji vydat insolvenčnímu správci (bod III. výroku).

2. K odvolání dlužníků Vrchní soud v Olomouci ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a III. výroku.

3. Soudy obou stupňů vyšly zejména z toho:

1/ Usnesením ze dne 27. května 2015, č. j. XY, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a ustanovilinsolvenčního správce.

2/ Věřitel V. B. přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků pohledávku v celkové výši 6 703 834,66 Kč, z toho pohledávku č. 1 v celkové výši 5 575 834,66 Kč ze smlouvy o půjčce ze dne 25. dubna 2012 (sestávající z jistiny 3 610 164 Kč a smluvního úroku 1 965 670,66 Kč) jako vykonatelnou (dle exekutorského zápisu s dohodou o přímé vykonatelnosti ze dne 7. září 2012) a zajištěnou (na základě zástavního práva exekutorského), pohledávku č. 2 ve výši 150 000 Kč z titulu smluvní poKy jako vykonatelnou (dle exekutorského zápisu s dohodou o přímé vykonatelnosti ze dne 7. září 2012) a nezajištěnou a pohledávku č. 3 ve výši 978 000 Kč z titulu smluvní pokuty jako vykonatelnou (dle exekutorského zápisu s dohodou o přímé vykonatelnosti ze dne 7. září 2012) a nezajištěnou.

3/ Na přezkumném jednání konaném dne 7. září 2015 insolvenční správce uznal pohledávku č. 1 co do pravosti a výše jako zajištěnou. Podle protokolu o přezkumném jednání dlužníci uznali pohledávku ve výši 3 610 000 Kč a dlužník J. K. pohledávku věřitele V. B. popřel v celém rozsahu. V upraveném seznamu přihlášených pohledávek je stanovisko dlužníka k pohledávce č. 1 zaznamenáno tak, že dlužník uznává pohledávku ve výši 3 610 164 Kč a popírá ve výši 1 965 670,66 Kč.

4/ Usnesením ze dne 20. března 2017, č. j. XY, insolvenční soud schválil oddlužení dlužníků zpeněžením majetkové podstaty.

5/ Po částečném zpětvzetí přihlášky pohledávky (ve výši 2 600 000 Kč a 967 326,14 Kč) je pohledávka č. 1 ve výši 2 008 508,52 Kč (jistina 1 010 064 Kč a příslušenství 998 344,52 Kč).

6/ Podáním datovaným 13. srpna 2018 insolvenční správce oznámil, že předmět zajištění – nemovitý majetek ve společném jmění manželů byl zpeněžen za cenu 3 100 000 Kč. Návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku 22. srpna 2018.

7/ Dlužníci podali proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení námitky, které insolvenční soud projednal dne 5. listopadu 2018.

4. Odvolací soud – cituje ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 30. června 2017, dále ve znění účinném od 1. července 2017, a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2016, sen. zn. (usnesení je, stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) – shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že věřitel V. B. přihlásil pohledávku č. 1 jako zajištěnou, proto popěrnému úkonu dlužníků v režimu oddlužení nelze přiznat žádné účinky. Zdůraznil, že pohledávku nepopřel insolvenční správce ani žádný z věřitelů. Jde tedy o pohledávku zjištěnou, a to včetně pořadí. Dále odvolací soud uvedl, že věřitel V. B. přihlásil pohledávku jako zajištěnou majetkem dlužníků, kteří ve smyslu výslovně prohlásili, že souhlasí s tím, aby veškerý jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. Podle odvolacího soudu nebrání vydání výtěžku zpeněžení neskončené incidenční spory, v nichž se dlužníci pokouší zpochybnit existenci či výši pohledávky č. 1.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání, jehož přípustnost vymezují (poměřováno obsahem dovolání) ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu představované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2018, č. j. -134 [jde o rozsudek uveřejněný pod číslem 82/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 82/2019“)]. Dovolatelé namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

6. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatelé snášejí argumenty na podporu závěru, že odvolací soud nepřípustně předjímal výsledky sporu, jenž vyústil v R 82/2019, a který poté, co Nejvyšší soud postoupil věc k projednání a rozhodnutí v prvním stupni insolvenčnímu soudu, dále probíhá.

7. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (12. prosince 2018) je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., článek II, část první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

8. Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení , když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , a právní posouzení věci odvolacím soudem je v rozporu s později (po vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu) přijatou judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu.

9. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.

10. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

11. S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníků a k datu rozhodnutí o úpadku dlužníků a způsobu jeho řešení oddlužením se na danou věc uplatní níže uvedená ustanovení ve znění účinném do 30. června 2017. Pro úplnost lze dodat, že ustanovení věty první (ve znění činném do 30. června 2017) má stejnou podobu jako ustanovení věty první ve znění účinném do 31. května 2019.

Z ustanovení plyne, že pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět (odstavec 1). Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem (odstavec 3).

Dle ustanovení proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.

Podle ustanovení , není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně až 202. Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady ( ) může dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenční soud požaduje, aby se insolvenční správce přezkumného jednání zúčastnil osobně (odstavec 1). Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku (odstavec 2).

12. Ústavní soud nálezem pléna ze dne 2. července 2019, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 223/2019 Sb., shledal ustanovení věty první , ve znění účinném do 30. června 2017, v části vyjádřené slovem „nezajištěného“, rozporným s článkem 36 odst. 1 a článkem 37 odst. 3 d, ve spojení s článkem 1 odst. 1 y.

13. Ústavní soud zkoumal souladnost úpravy obsažené v ustanovení , ve znění účinném do 30. června 2017, v době, kdy se předmětné ustanovení ve sporné podobě již v nenacházelo. Nejprve bylo [s účinností od 1. července 2017, po novele provedené , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony] ve struktuře předmětného ustanovení posunuto (vložením nových odstavců 2 až 4 se z něj stal odstavec 5). Posléze [s účinností od 1. června 2019, po novele provedené , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony] doznalo změny potud, že v větě první bylo zrušeno slovo „nezajištěného“.

14. Zjevně i s přihlédnutím k tomu, že ve spojení s přechodným ustanovením obsaženým v článku II části první přichází ve dříve zahájených insolvenčních řízeních stále v úvahu aplikace (ve znění účinném do 30. června 2017), respektive aplikace (ve znění účinném do 31. května 2019) [srov. bod 33. nálezu pléna], se Ústavní soud i tak vyslovil k ústavnosti předmětné úpravy ve znění účinném do 30. června 2017, dodávaje dále (srov. bod 57. nálezu pléna), že závěr o nesouladnosti s ústavním pořádkem se uplatní i pro ustanovení ve znění účinném do 31. května 2019.

15. Vzhledem k důvodům, pro které Ústavní soud pokládal za nezbytné vyslovit se k (ne)ústavnosti ustanovení , které v době vydání nálezu pléna již neobsahovalo pasáž tuto neústavnost způsobující, je zjevné, že předmětný nález pléna má účinky obdobné těm, jež mají derogační nálezy Ústavního soudu.

16. Judikatura Nejvyššího soudu k účinkům nálezu Ústavního soudu, který derogoval ustanovení zákona platné v době rozhodování odvolacího soudu, na dovolací řízení, je již ustálena a představuje ji rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. března 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 47/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 113/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

17. Tuto judikaturu lze obecně shrnout tak, že také Nejvyšší soud je povinen v dovolacím řízení přihlédnout k tomu, že ustanovení zákona, které při řešení věci použil odvolací soud, shledal Ústavní soud později neústavním. V judikatuře Ústavního soudu srov. dále např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 8. července 2010, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 244/2010 Sb.

18. Na tomto základě lze uzavřít, že v mezích věcného dovolacího přezkumu nelze nadále podmiňovat účinné uplatnění popěrného práva dlužníkem, jehož úpadek se řeší oddlužením, tím, že musí jít (v intencích ve znění účinném do 31. května 2019) o pohledávku věřitele „nezajištěného“. Jen tak se lze vyhnout (i v dovolacím řízení) použití formálně platné právní normy způsobem, který by v konečném důsledku vedl k individuálnímu právnímu aktu neústavnosti.

19. K závěrům formulovaným v odstavcích 12. až 18. výše srov. shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2020, sen. zn. , ze dne 2. září 2020, sen. zn. , nebo ze dne 23. září 2020, sen. zn. .

20. V návaznosti na nález pléna Ústavního soudu ze dne 2. července 2019 tedy právní posouzení věci odvolacím soudem co do závěru, podle něhož vydání výtěžku zpeněžení předmětu zajištění nebrání neskončené incidenční spory, nemůže obstát, stejně jako již neobstojí závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. (na něž odkázal odvolací soud).

21. Z insolvenčního rejstříku dlužníků přitom plyne, že před vydáním nálezu Ústavního soudu (ani později) nevedl žádný incidenční spor k pravomocnému zjištění zajištěné pohledávky věřitele V. B. Dosud neskončeným incidenčním sporem je však spor vedený u insolvenčního soudu pod sp. zn. , jehož výsledek může (mohl by) ovlivnit rozhodnutí o vydání výtěžku zpeněžení náležejícího věřiteli V. B.

22. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( a 2 ).

23. Nejvyšší soud dodává, že ke zrušení té části dovoláním napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě III. výroku o záloze na odměnu insolvenčního správce, přistoupil proto, že jde o výrok, jenž má povahu výroku závislého na výroku o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli ( ). V další fázi řízení však odvolací soud nepřehlédne, že v souladu se závěry obsaženými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2020, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 20/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, je usnesení, jímž insolvenční soud rozhoduje o tom, zda insolvenčnímu správci povolí zálohu na odměnu a hotové výdaje, rozhodnutím, které vydává při výkonu dohlédací činnosti ( ve spojení s ) a proti němuž není odvolání přípustné, jelikož nestanoví jinak ( ).

24. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta první za středníkem, ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 4. 2021

JUDr. Helena Myšková

předsedkyně senátu