Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 30/2021-B-63

-63

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka V. B., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Kasárenská 157/4, PSČ 370 01, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o schválení oddlužení, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. února 2021, č. j. , 1 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 31. ledna 2019, č. j. , Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozhodl, že dlužník V. B. je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (bod I. výroku), schválil zprávu o přezkumu uveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 3. října 2018 (B-4) [bod II. výroku], neschválil oddlužení dlužníka (bod III. výroku) a na jeho majetek prohlásil konkurs s tím, že ten bude projednán jako nepatrný (body IV. a V. výroku).

2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. února 2021, č. j. , 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a IV. výroku a odvolání proti bodu V. výroku odmítl.

3. Šlo přitom o druhé rozhodnutí odvolacího soudu v této věci. První (rovněž potvrzující) usnesení ze dne 10. dubna 2019, č. j. , 1 VSPH XY, k dovolání dlužníka Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. listopadu 2020, sen. zn. , zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 2. února 2021 (podle obsahu dovolání proti potvrzující části výroku) podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též je „“), argumentem, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení právní otázky, která dosud nebyla řešena, a že odvolací soud rozhodl v rozporu s ustálenou judikaturou, tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

5. Konkrétně dovolatel namítá, že se odvolací soud odchýlil od závěrů Nejvyššího soudu obsažených v usnesení ze dne 31. července 2012, sen. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2013, pod číslem 81.

6. Dále míní, že v souzené věci se „naskýtá otázka zásadního právního významu“, jež dosud nebyla řešena, a to, zda v případě, kdy dlužník popírá převážnou část svých dluhů a současně v návrhu na povolení oddlužení ani při přezkumném jednání nepožádá (nenavrhne) řešení svého úpadku konkursem, může insolvenční soud konkurs přesto prohlásit a tím fakticky znemožnit dlužníku domáhat se soudního přezkumu přihlášených pohledávek.

7. Dovolatel zdůrazňuje, že popřel jako neoprávněné nezajištěné přihlášky ve výši 3 938 349,17 Kč z celkově přihlášených 4 010 669,73 Kč. Zbylá částka zjištěných závazků je v takové výši, že by v případě navýšení příjmů novou smlouvou o důchodu, resp. v případě přiznání důchodu plně invalidního dovolatele, jemuž není vyplácen důchod z důvodu nezapočtení celkové rozhodné doby pro vyplácení důchodu, avšak vzhledem k věku mu brzy vznikne nárok na důchod starobní (A-3), dovolatel mohl dosáhnout hranice potřebné pro splnění oddlužení. Tuto možnost, výhodnou i pro věřitele, a odpovídající zásadám insolvenčního řízení, oba soudy dovolateli svým rozhodnutím odepřely.

8. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. článek II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

9. Dovolání, jež může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , Nejvyšší soud podle a 2 odmítl jako nepřípustné.

10. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s konstantními judikatorními závěry Nejvyššího soudu, shrnutými v předchozím kasačním rozhodnutím v této věci, v usnesení sen. zn. . Zejména je na místě zdůraznit závěry usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovolatelem zmíněné usnesení sen. zn. , a usnesení ze dne 30. června 2020, sen. zn. . K tomu lze poukázat i na posléze vydaná usnesení ze dne 2. září 2020, sen. zn. , ze dne 23. září 2020, sen. zn. , a ze dne 21. dubna 2021, sen. zn. .

11. Současně Nejvyšší soud zdůrazňuje, že rozhodnutí odvolacího soudu plně odpovídá i závěrům obsaženým v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2019, sen. zn. (který mimo jiné vychází i z odvolacím soudem citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2018, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 39/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), které Nejvyšší soud přijal při výkladu a , o úpadku a způsobech jeho řešení (), ve vztahu k popěrnému úkonu dlužníka proti pohledávce vykonatelné na základě exekutorského nebo notářského zápisu.

12. Odvolací soud v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu (a zmíněnou judikaturou) posoudil popěrné úkony dlužníka, přičemž se zaměřil nejprve na popření vykonatelné pohledávky č. 1 věřitele č. 22 – HFS s. r. o. uplatněné přihláškou pohledávky vedenou pod č. P22. Jde o pohledávku zajištěnou nemovitostí ve vlastnictví dovolatele jako první v pořadí. Odvolací soud dospěl k závěru (viz odstavec 18 odůvodnění), že dlužník by pro opožděné uvedení popěrných důvodů nemohl v incidenčním sporu uspět ( a ). Uvedený závěr plně odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu, jak je specifikována v předchozím odstavci odůvodnění.

13. Na tuto pohledávku se odvolací soud zaměřil proto, že v době jeho rozhodnutí vyplývala z insolvenčního spisu aktuální nabídková cena za danou nemovitost ve výši 400 000 Kč a celková výše přihlášených pohledávek zajištěných touto nemovitostí činila 632 872,96 Kč (včetně té posuzované). Výše nezajištěných dovolatelem nepopřených pohledávek byla celkem 509 058,56 Kč, z čehož 30 % činilo 152 717 Kč. Přitom nedošlo k žádné změně v rozsahu majetkové podstaty (dovolatel především nedoložil žádnou smlouvu o důchodu nebo to, že by došlo ke změně ve vyplácení invalidního či starobního důchodu, jak bylo avizováno v předchozím dovolání), přičemž podle odvolacího soudu se hodnota automobilu (jako jediného dalšího majetku zahrnutého do soupisu majetkové podstaty) pohybovala maximálně ve výši 20 000 Kč. Za této situace, kdy dovolatel nemohl uspět s popěrným úkonem vůči zajištěné vykonatelné pohledávce č. 1 věřitele č. 22 a současně nenabídl nezajištěným věřitelům míru uspokojení jejich pohledávek ani ve výši 30 % z jím nepopřených pohledávek, se závěr odvolacího soudu, že již tato zjištění postačí pro úsudek, že nelze schválit oddlužení, nijak neprotiví ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Bylo by proto vskutku nadbytečné zkoumat další popěrné úkony dovolatele.

14. Lze dodat, že přípustnost dovolání nemohou založit ani námitky dovolatele ohledně prohlášení konkursu. Odvolací soud potvrdil výrok o prohlášení konkursu na majetek dovolatele z důvodu, že v řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, konkrétně skutečnost, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, byla nižší než 30 % jejich pohledávek ( a v rozhodném znění do 31. května 2019). Současně neshledal důvody pro zastavení insolvenčního řízení, což ani dovolatel nezpochybňuje. Odvolací soud tedy nedospěl k závěru o správnosti prohlášení konkursu na majetek dovolatele proto, že by snad tím chtěl „vyřadit“ dovolatelovy popěrné úkony. Jestliže dovolatel nebyl schopen nabídnout majetkové hodnoty pro uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů (a to ani těch nepopřených) alespoň ve výši 30 %, nemohlo být jeho oddlužení schváleno, přičemž popěrné úkony dlužníka mají stejné účinky jako popření insolvenčního správce právě pouze tehdy, je-li jeho oddlužení schváleno ( v rozhodném znění od 1. července 2017 do 31. května 2019).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 5. 2021

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu