Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3447/2020

27 Cdo 3447/2020-194

USNESENÍ

H. J.

M. J.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. PhDr. Karlem Smetanou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 608/10, PSČ 110 00, o určení společníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020, č. j. -182, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 3. 2019, č. j. -153, zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je jedinou společnicí společnosti L., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, ve výroku II. jej změnil co do výše náhrady nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k poučovací povinnosti odvolacího soudu se podává, že poučení účastníků řízení podle ( ) přichází v úvahu jen tehdy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkům prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto. Jinými slovy, soud účastníky řízení poučí, jestliže jimi uvedená tvrzení a navržené (případně nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle přistupovat.

[5] Srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. , ze dne 14. 6. 2010, sp. zn. , a ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. , či usnesení ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. .

[6] Námitka dovolatelky, že odvolací soud ji v rozporu s poučovací povinností neseznámil se svým odlišným právním hodnocením smlouvy o bezúplatném převodu obchodního podílu uzavřené mezi dovolatelkou a žalovaným (dále jen „smlouva“), znemožnil jí se ke změně právní kvalifikace vyjádřit a tím ji zasáhl do jejího práva na spravedlivý proces, přípustnost dovolání nezakládá. Je tomu tak proto, že postup odvolacího soudu – který nepřistoupil k poučení dovolatelky podle za situace, kdy měl účastníky uvedená tvrzení a provedené důkazy za dostatečné k objasnění skutkového stavu věci – je plně v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.

[7] Poukaz dovolatelky na nález ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. , není přiléhavý, neboť Ústavní soud v něm přezkoumával postup odvolacího soudu, který odlišně od soudu prvního stupně posoudil otázku platnosti smlouvy. O tuto situaci v projednávané věci nejde.

[8] V projednávané věci soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyni nesvědčí právo domáhat se vrácení daru dle , (dále jen „obč. zák.“), neboť v případě smlouvy nešlo o darování. Nadto pak – v obecné rovině (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. ) – připustil možnost aplikace obč. zák. na vztah ze smlouvy o darování obchodního podílu, ovšem konstatoval, že v poměrech projednávané věci podmínky hypotézy zmíněného ustanovení nebyly naplněny.

[9] Odvolací soud smlouvu kvalifikoval jako darovací, přičemž – odkazuje rovněž na rozsudek sp. zn. připustil analogickou aplikaci § 630 obč. zák. na smluvní vztah mezi dovolatelkou a žalovaným, ve shodě se soudem prvního stupně však uzavřel, že „právní skutečnost hrubého porušení dobrých mravů“ dle hypotézy § 630 obč. zák. „nenastala“.

[10] I přes (částečně) rozdílné právní posouzení smlouvy tak soudy dospěly k shodnému závěru, podle něhož podmínky pro vrácení daru v projednávané věci nebyly naplněny. Tento závěr, který byl důvodem k zamítnutí žaloby, navíc dovolatelka v dovolání nenapadá, a dovolacímu přezkumu jej tak neotevírá ( věta první ).

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2021

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu