Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3462/2020

20 Cdo 3462/2020-186

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné E.ON Energie, a.s., se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera č. 2151/6, identifikační číslo osoby 26078201, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh č. 1096/8, proti povinné EDHESSA s.r.o., se sídlem v Biskoupkách č. 33, identifikační číslo osoby 27863816, zastoupené JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Biskoupkách č. 33, pro 273 520Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2020, č. j. -124, takto:

Dovolání povinné se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. dubna 2020, č. j. -124, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. září 2019, č. j. -70, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Soudy shodně dospěly k závěru, že námitka povinné ohledně materiální nevykonatelnosti exekučního titulu není důvodná, protože neuvedení dodatku „v likvidaci“ u obchodní firmy samo o sobě nevylučuje identifikaci účastníka, je-li možné ztotožnit jej i jiným způsobem, což se stalo i v uvedeném případě, neboť povinná byla v exekučním titulu řádně specifikována uvedením obchodní firmy, tehdy aktuálního sídla a identifikačního čísla osoby, tudíž lze jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností dovodit, komu byla povinnost uložena.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, ve kterém nesouhlasila se závěrem odvolacího soudu (potažmo i soudu prvního stupně), že exekuční titul v této exekuci je materiálně vykonatelný. Přípustnost dovolání povinná spatřovala v odchýlení odvolacího soudu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to především od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. března 1997, sp. zn. , podle kterého je-li v označení účastníka řízení uvedeno obchodní jméno bez dodatku „v likvidaci“, jedná se o nesprávné označení a je nutné přistoupit k opravě rozhodnutí, a dále od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2010, sp. zn. , podle něhož přesné označení účastníků řízení je nezbytnou obsahovou náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu a usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud ve své ustálené rozhodovací praxi opakovaně uvedl, že vadné označení účastníků řízení v rozhodnutí, o jehož výkon jde, není na újmu jeho vykonatelnosti, je-li z něj přesto možné bez pochybnosti dovodit, komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost [srov. usnesení ze dne 29. srpna 2001, sp. zn. (uveřejněné pod č. 25/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení ze dne 25. února 1999, sp. zn. (uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 62/1999), usnesení ze dne 17. dubna 2007, sp. zn. , či usnesení ze dne 30. března 2009, sp. zn. ]. K podobnému závěru dospěl dovolací soud i v usnesení ze dne 27. září 2005, sp. zn. , kde dovodil, že vada spočívající v nepřesném označení účastníka řízení neměla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť není sporu o tom, který subjekt je účastníkem, souhlasí-li (vyjma obchodní firmy) ostatní znaky [srov. též usnesení ze dne 15. srpna 2001, sp. zn. , usnesení ze dne 31. října 2016, sp. zn. , či usnesení ze dne 27. listopadu 2018, sp. zn. ]. Dovolací soud neshledal důvod pro odchýlení od výše uvedeného.

Jestliže v projednávané věci byla povinná v exekučním titulu označena obchodní firmou, a to bez dodatku „v likvidaci“, sídlem a identifikačním číslem, odvolací soud správně uzavřel, že je namístě pokládat identifikaci povinné v exekučním titulu za dostatečnou a umožňující zahájení a vedení exekuce vůči povinné, nadto v situaci, kdy povinná podle obchodního rejstříku v době vydání exekučního titulu dne 18. dubna 2013 v likvidaci vůbec nebyla. Odkaz dovolatelky na judikaturu dovolacího soudu není přiléhavý, neboť uvedená rozhodnutí se zabývají skutkově odlišnými případy.

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, dovolání povinné proto není přípustné a Nejvyšší soud jej podle ustanovení odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 12. 2020

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu