Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3499/2018

-144

USNESENÍ

Energieversorgung Marienberg GmbH

R. D.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Christianem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská č. 481/12, za účasti manželky povinného

J. D.

, narozené XY, bytem XY, pro 11 681,67 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. dubna 2018, č. j. -128, takto:

Dovolání povinného

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. dubna 2018, č. j. -128, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. září 2017, č. j. -99, ve výroku I., jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce ze dne 17. 10. 2013, podle ustanovení věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, jakož i čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „“, odmítl, neboť usnesení odvolacího soudu je v souladu s judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Dovolatel v dovolání ze dne 1. 8. 2018 uvedl, že odvolací soud nesprávně právně posoudil právní otázku, „zda je vykonatelným exekučním titulem evropský platební rozkaz, ve kterém byl povinný označen pouze jménem a adresou, na které se nezdržuje a nikdy nezdržoval?“. V dané věci je exekučním titulem evropský platební rozkaz, který vydal Obvodní soud v Ascherlebenu dne 23. 7. 2012, č. j. 12-1413779-0-0N, . Povinný v něm byl identifikován pouze svým jménem a adresou bydliště, na které se ovšem nikdy nezdržoval. Dle povinného je tato identifikace nedostačující, neboť jeho jméno je běžné a adresa, na které se nikdy nezdržoval, nemůže být pro účely exekučního řízení dostačující. Rozhodnutí odvolacího soudu je tak v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. usnesením ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. , a ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. ), když ve světle této judikatury je třeba na předmětný exekuční titul pohlížet jako na nevykonatelný, jelikož identifikace povinného je zcela neurčitá, a nemůže tedy sloužit jako řádný exekuční titul.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že se odvolací soud s námitkami povinného vypořádal, když dospěl k závěru, že povinný je dostatečně specifikován jinými údaji, ze kterých je jasné, že exekuční titul směřuje proti němu. Odvolací soud proto v řízení postupoval správně, když usnesení soudu I. stupně potvrdil.

Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. , publikovaném v časopise Soudní judikatura, čísle 6, ročníku 1999, pod číslem 62, na které poukazuje i sám dovolatel, přijal závěr, že označí-li soud v rozhodnutí účastníky způsobem, který neodpovídá požadavkům ustanovení věta druhá a třetí , není to na újmu vykonatelnosti rozhodnutí ( ), jestliže je možné z něj bez pochybností dovodit, komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost (srov. též usnesení ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. ). K podobnému závěru dospěl dovolací soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. , kde dovodil, že vada spočívající v nepřesném označení účastníka řízení neměla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť není sporu o tom, který subjekt je účastníkem, souhlasí-li (vyjma obchodní firmy) ostatní znaky (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 25/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 15. 8. 2001, sp. zn. , či ze dne 31. 10. 2016, sp. zn. ).

Odvolací soud v dovoláním napadeném usnesení uvedl, že povinný byl v evropském platebním rozkazu označen svým jménem a příjmením a dále adresou „XY“, přitom se jedná o „doručnou adresu“ společnosti E. T. a. s., jejímž byl povinný jednatelem a statutárním orgánem. Odvolací soud dále zdůraznil, že na této adrese se zdržuje manželka povinného i její rodiče, evropský platební rozkaz převzala manželka povinného J. D., a to jako osoba oprávněná k jeho převzetí dle čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. 12. 2006. Odvolací soud též zjistil, že povinný na vydání evropského platebního rozkazu reagoval prostým e-mailem adresovaným zaměstnankyni soudu, který platební rozkaz vydal (Obvodní soud v Ascherlebenu). Z těchto skutkových zjištění mohl učinit spolehlivý závěr, že subjektem, jenž byl v předmětném exekučním titulu vymezen jako žalovaný, je právě povinný, a to i přesto, že v něm není uvedeno datum narození povinného. Za takových okolností odvolací soud správně a v souladu s výše uvedenou judikaturou dovolacího soudu uzavřel, že není sporu o tom, kdo byl v evropském platebním rozkazu označen za účastníka na straně žalované s tím, že žalovaným je jednoznačně právě povinný. Je proto namístě pokládat identifikaci povinného v exekučním titulu jako dostatečnou a umožňující zahájení a vedení exekuce vůči povinnému. Konečně i z textu dovolání je zřejmé, že sám povinný si byl již v době doručení vědom toho, že exekuční titul směřuje vůči jeho osobě, neboť v dovolání uvedl, že předmětný exekuční titul „nabyl z důvodu neznalosti právních předpisů ze strany povinného právní moci“.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu