Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2534/2020

-204

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové Ph.D., v exekuční věci oprávněné INTERPAX Central Europe, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Srbínská 1373/18, identifikační číslo osoby 29008191, zastoupené JUDr. Janem Szewczykem, advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 15/11, proti povinné S. Š., narozené XY, bytem XY, pro 9 683 531,67 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, pod sp. zn. 196 EX 3043/19, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2020, č. j. -35, t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

1/ Ve shora označené věci soudní exekutor Mgr. Jan Valenta, Exekutorský úřad Olomouc (dále „soudní exekutor“), usnesením ze dne 14. 11. 2019, č. j. 196 EX 3043/19-29, zamítl návrh oprávněného na nařízení exekuce (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů exekuce resp. exekučního řízení (výroky II. A III.). Uzavřel, že notářský zápis sepsaný dne 26. 1. 2017 Petrem Oulíkem, notářem v Mělníku, sp. zn. N 46/2017, NZ 53/2017 (dále jen „notářský zápis“ nebo „exekuční titul“), není vykonatelným exekučním titulem především z důvodu nesrozumitelnosti ujednání o přistoupení k dluhu (s odkazem na znění čl. A bodu 1 notářského zápisu).

2/ Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání oprávněné společnosti usnesením ze dne 15. 5. 2020, č. j. -35, usnesení soudního exekutora potvrdil a zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

3/ Odvolací soud upřesnil, že nevykonatelnost exekučního titulu zakládá uvedení maximální hranice poskytovaného úvěru, není-li samotná výše poskytnutého úvěru v části A notářského zápisu specifikována. Notářský zápis obsahuje dvě samostatná právní jednání, a to hmotněprávní dohodu o přistoupení k dluhu v části A a dohodu se svolením k vykonatelnosti všech tří dlužníků zavazujících se k solidárnímu splnění povinnosti v části B. Exekuční návrh směřuje pouze proti právní nástupkyni prvního povinného jakožto původního samostatně zavázaného dlužníka a v tomto směru byla koncipována i odvolací argumentace oprávněné. Hlediskem vykonatelnosti však nelze u původního dlužníka a jeho právní nástupkyně (povinné) vycházet z toho, že skutečností zakládající vymáhanou pohledávku je toliko úvěrová smlouva, neboť po této smlouvě následoval úkon, který založil solidaritu dlužníků; původní dlužník se sám v notářském zápisu k plnění podle úvěrové smlouvy nezavázal a svolení k vykonatelnosti svého samostatného závazku z úvěrové smlouvy nedal. Není-li notářský zápis „při solidaritě dlužníků materiálně vykonatelný pro povinné 2 a 3, nemůže být vykonatelný ani pro povinného 1“. Odvolací soud se za této situace nezabýval „další argumentací“ týkající se nevykonatelností exekučního titulu z důvodu jeho nesrozumitelnosti či „nedoložení poskytnutí úvěru 1. povinnému“.

4/ Proti usnesení odvolacího soudu oprávněná podala dovolání, jehož přípustnost spatřovala v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, „které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny a zároveň se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“. Dosud nevyřešené otázky dovolatelka předestřela takto:

a/ zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti jakožto jediný zápis o právním jednání je exekučním titulem „i v případě, že je v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, přímo označena osoba oprávněná, osoby povinné, předmět plnění a doba plnění, přičemž právní důvod (skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá) je označen odkazem na právní jednání, v němž je právní důvod specifikován“;

b) zda je uvedený notářský zápis „vymezen dostatečně určitě, je-li stanoven úvěrovým limitem v zápisu o právním jednání, ale přesnou částkou v zápisu se svolením k vykonatelnosti“.

5/ Odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolatelka v postupu soudního exekutora, který „nad rámec svých pravomocí“ ve fázi nařízení exekuce „hodnotil i hmotněprávní a věcnou správnost právního jednání“. Odvolací soud následně tento postup soudního exekutora „bez dalšího přijal“. Tím nerespektoval usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2001, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. .

6/ Ve zbývajícím obsahu dovolání oprávněná rekapitulovala argumentační důvody usnesení odvolacího soudu, zdůraznila, že exekuční titul – notářský zápis „netrpí v oblasti vykonatelnosti jakýmikoli vadami“, a navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a rovněž usnesení soudního exekutora změnil, případně obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

7/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) o dovolání oprávněné rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že v otázce vykonatelnosti notářského zápisu je dovolání přípustné ( ), protože se odvolací soud (a současně i soud prvního stupně) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu; dovolání je rovněž opodstatněné.

8/ Nejvyšší soud již v rámci své ustálené rozhodovací praxi vysvětlil, že exekuční soud je povinen při pověření exekutora a nařízení exekuce zkoumat, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti splňuje právním předpisem stanovené formální náležitosti, zda obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a zda osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. ).

9/ Právním důvodem plnění se rozumí rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá; tyto skutečnosti nemusí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností, ale postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění) – k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2001, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2011, sp. zn. .

10/ Dovolací soud v této souvislosti opakovaně a dlouhodobě vychází ze závěru, že při posouzení, zda určitý notářský zápis je titulem způsobilým k exekuci, je nutno rozlišovat mezi zápisem o hmotněprávním úkonu (zde o úvěrové smlouvě) a samotným zápisem se svolením k vykonatelnosti. I když totiž mohou být oba zápisy obsaženy ve stejnéě, titulem pro výkon rozhodnutí (exekuci) je pouze notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, jenž ovšem musí mít předepsané formální a obsahové náležitosti. Při hodnocení obsahu notářského zápisu hlediskem esenciálních náležitosti je vždy nutno vycházet ze struktury a logiky celého zápisu i jeho jednotlivých částí, rovněž z judikaturní ustáleného závěru, že určité (právně významné) náležitosti mohou být obsaženy i v jiných částech (bodech, kapitolách) notářského zápisu, ne něž zápis se svolením k vykonatelnosti odkazuje, tudíž je tak možné k těmto částem při interpretaci obsahu notářského zápisu přihlédnout (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 40/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11/ Nejvyšší soud již v obdobné věci účastníků řízení (viz níže) uzavřel, že se zřetelem k obsahu podkladového notářského zápisu, zahrnujícího část „A. Přistoupení k dluhu“ a část „B. Dohoda se svolením k vykonatelnosti podle § 71b notářského řádu“ byl určitým a pro účely nařízení exekuce dostačujícím způsobem vymezen předmět plnění vztahující se k dohodě se svolením k vykonatelnosti (část B odstavec 4 notářského zápisu, podle něhož jsou povinní povinni zaplatit společně a nerozdílně oprávněné jistinu ve výši 9 700 000 Kč spolu s úroky z jistiny ve výši 8% p. a. za období od 26. 1. 2017 do 28. 2. 2037 v blíže specifikovaných splátkách). S ohledem na tuto postačující specifikaci je proto nepodstatné, že v části A notářského zápisu je dluh, k němuž přistupují povinní 2 a 3 (tj. nikoli povinná v posuzované exekuci), označen jako „peněžní úvěr do výše 9 700 000 Kč“. Odkazem dohody v části B notářského zápisu na jeho část A je splněna zákonná náležitost týkající se skutečnosti, na níž se pohledávka zakládá (srov. část B odstavec 3 notářského zápisu); takovou skutečností je určitým způsobem vymezená Smlouva o spotřebitelském úvěru na bydlení č. 1437100025 ze dne 26. 1. 2017. Jakékoli jiné nepřesnosti, neurčitosti či písařské chyby obsažené v části A jsou již bez významu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. září 2020, sp. zn. , zabývající se návrhem oprávněné na nařízení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinné podle téhož exekučního titulu - notářského zápisu).

12/ Ve fázi nařízení exekuce soudy nezkoumají věcnou správnost notářského zápisu ani platnost či neplatnost vlastního hmotněprávního jednání (zde smlouvy o spotřebitelském úvěru), neboť takové případný přezkum náleží do fáze zastavení exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. května 2018, sp. zn. ). Posuzovaný notářský zápis proto je pro účely nařízení exekuce materiálně a formálně vykonatelným titulem.

13/ Z vyslovených důvodů nesprávné usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející usnesení soudního exekutora Nejvyšší soud podle věty první a druhé bez jednání (viz ) ruší a věc vrací soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení, v němž budou soudy nižších stupňů (na prvním stupni soudní exekutor) vysloveným právním názorem dovolacího soudu vázány ( věta první ve spojení s ).

14/ O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (viz ustanovení a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 11. 2020

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu