Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1149/2018

-170

USNESENÍ

LEXICO, a. s.

A. M.

, zastoupené JUDr. Irenou Tůmovou, advokátkou se sídlem v Chotěboři, Družstevní 196, pro 331 762,09 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 2017, č. j. -147, takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. prosince 2017, č. j. -147,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V označené exekuční věci Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 6. 12. 2017, č. j. -147, změnil k odvolání oprávněné usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (dále „soud prvního stupně“) ze dne 11. 9. 2017, č. j. -121, tak, že návrh povinné na zastavení exekuce zamítl.

Odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že exekučním titulem v posuzované věci je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ze dne 2. 5. 2013, sepsaný jménem notářky se sídlem v Hradci Králové JUDr. Heleny Divišové jí pověřenou notářskou kandidátkou D. J. pod sp. zn. NZ 1718/2013, N 1783/2013 (dále rovněž „notářský zápis“), jehož účastníky byli společnost AKCENTA, spořitelní a úvěrové družstvo, právní předchůdce oprávněné, na straně věřitele, a povinná spolu s manželem D. M. na straně dlužníků. Obsahem notářského zápisu byla dohoda o uznání závazku dlužníků vůči věřiteli v částce 340 000 Kč s příslušenstvím „co do důvodu a výše“, a dohoda o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu. Účastníci zápisu označili za právní důvod závazku jimi uzavřenou smlouvu o úvěru (ze dne 9. 4. 2013) a dohodli se na splatnosti jistiny úvěru a úroku z úvěru tak, že dlužníci závazek uhradí ve splátkách, první ve výši 3 844,44 Kč se splatností dne 31. 5. 2013, následující splátky po 4 228 Kč měsíčně se splatností vždy k poslednímu kalendářnímu dni každého měsíce počínaje 30. 6. 2013 a konče 30. 4. 2033, a poslední ve výši 4 189,62 Kč se splatností dne 31. 5. 2033. Účastníci zápisu dále ujednali, že dlužníci zaplatí věřiteli z jistiny úvěru úrok ve výši 14 % p. a. jdoucí od 15. 5. 2013 do úplného zaplacení jistiny, rovněž ve splátkách podle k zápisu připojeného splátkového kalendáře. Nově se účastníci dohodli na konečné splatnosti jistiny úvěru a úroku z úvěru, a to tak, že budou-li dlužníci v prodlení s kteroukoli splátkou (viz shora) po dobu delší než 14 dnů, stávají se celá jistina úvěru a úrok z úvěru splatnými třicátým dnem ode dne splatnosti splátky jistiny úvěru a úroku z úvěru. Dlužníci budou povinni uhradit věřiteli úroky z prodlení v zákonné výši a pro případ prodlení s jakoukoli splátkou zaplatí věřiteli smluvní pokutu (0,1 % denně za každý den prodlení počínaje prvním dnem prodlení až do úplného zaplacení splátky).

Odvolací soud (oproti soudu prvního stupně) uzavřel, že obsahem dohody účastníků notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti bylo podle , o notářích a jejich činnosti , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ujednání o „částečné novaci“ původního závazku z úvěrové smlouvy ohledně splatnosti závazku a nově byl sjednán úrok z prodlení a smluvní pokuta, přičemž takové ujednání je platným odchýlením se od režimu splátek podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“), a koresponduje s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Z toho plyne, že v posuzované věci se celá pohledávka oprávněné stala splatnou ke dni 30. 5. 2015, protože dlužníci splátku se splatností 30. 4. 2015 prokazatelně nezaplatili. Jestliže hmotněprávním úkonem pro pořízení notářského zápisu byla platná smlouva o úvěru č. 082/2013 ze dne 9. 4. 2013, obsah této smlouvy mohl být podle názoru odvolacího soudu částečně (ohledně plnění závazku a jeho splatnosti) notářským zápisem změněn a notářský zápis je proto vykonatelným exekučním titulem, současně neexistuje důvod pro zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „“).

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost vymezuje tak, že se odvolací soud při posouzení otázky hmotného práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, např. od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2016, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2014, sp. zn. . Za nesprávně řešenou otázku dovolatelka označila závěr odvolacího soudu ohledně možnosti účastníků dohodou ve formě notářského zápisu částečně změnit obsah původního závazku ve vztahu k jeho plnění a zesplatnění. Dohodou oprávněné a povinné osoby obsaženou v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti závazkové právní vztahy nevznikají, nemění se ani nezanikají, protože notářským zápisem uzavřená dohoda nemá sama o sobě hmotněprávní povahu. Platební povinnosti, k nimž se povinná takovou dohodou zavázala, lze poměřovat jen tím, jaké platební povinnosti pro povinnou vyplývají z uzavřeného hmotněprávního úkonu, který byl podkladem pro pořízení notářského zápisu, tj. v případě účastníků z úvěrové smlouvy, která je nadto smlouvou o spotřebitelském úvěru, takže notářským zápisem - v něm uvedenými navazujícími ujednáními - nelze postavení spotřebitele zhoršit. Z těchto důvodů dovolatelka navrhla zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

K dovolání se oprávněná vyjádřila nesouhlasně s návrhem na zamítnutí dovolání. Právní názor odvolacího soudu považuje za správný, neboť notářský zápis jako veřejná může obsahovat dohodu účastníků s hmotněprávními účinky, tj. může založit, změnit nebo zrušit práva a povinnosti účastníků závazkového vztahu. Účastníci proto mohli dohodnout v notářském zápisu zesplatnění úvěru, čímž došlo k částečné novaci smlouvy o úvěru. Tato novace neznamená zhoršení postavení povinné jakožto spotřebitele, nelze-li „právní úpravu na ochranu spotřebitele zneužívat a vykládat formalisticky ve prospěch spotřebitele“.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz ) o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2 přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „“, po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, k tomu oprávněnou účastnicí exekučního řízení ( ), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo skončeno odvolací řízení, a je přípustné ( ), neboť při řešení právní otázky, na níž napadené usnesení odvolacího soudu závisí (tj. otázky vykonatelnosti notářského zápisu v souvislosti se změnami právního jednání, které je podkladem zápisu), se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je rovněž opodstatněné.

Podle ustanovení věty druhé je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, titulem pro exekuci, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené zejména v ustanovení a násl. notářského řádu, tj. obsahuje-li dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V konstantní judikatuře bylo rovněž vysvětleno, že dohoda oprávněné a povinné osoby, obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, nemá hmotněprávní povahu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2004, sp. zn. ); jde o jednu z náležitostí, kterou musí exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl z materiálního hlediska vykonatelný, avšak tato dohoda sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu, tudíž

nemůže být ani narovnáním či novací

. I když je exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti titulem pro nařízení exekuce, není rozhodnutím (nemá účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje), není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání. Skutečnost, že se osoba povinná zavázala poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění a že dohoda o tom byla uvedena v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti, rovněž nepředstavuje překážku, která by bránila projednání sporu o stejné plnění před soudem. Soudní exekutor notářský zápis sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by byl oprávněn zkoumat její podklad v hmotném právu, a činí tak na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2005, pod číslem 81).

V návaznosti na předchozí závěry Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 10. října 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001, pod č. 15, dovodil, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti ( ) výkon rozhodnutí, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení Z uvedeného nutně vyplývá, že platební povinnosti, k jejichž splnění se povinný zavázal v dohodě obsažené v exekutorském zápise se svolením k vykonatelnosti,

lze poměřovat jen tím, jaké povinnosti pro něj vyplývají z uzavřeného hmotněprávního úkonu (který byl podkladem pro sepis tohoto zápisu), jež nesplnil

(viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2014, sp. zn. ).

Z uvedené judikatury je zřejmé, že závěr odvolacího soudu ohledně částečné novace smlouvy o úvěru, k níž došlo pouze ve formě notářského zápisu, nemůže být správný. Podstatnější se však jeví skutečnost, že vycházeje z tohoto dílčího a chybného závěru odvolací soud řádně nezkoumal, nakolik se účastníci svými novými (až v notářském zápisu sjednanými) dohodami o jiných podmínkách splatnosti úvěru z podkladové smlouvy, o úrocích z prodlení a o smluvní pokutě pro případ prodlení dlužníků odchýlili od jejich původního závazkového vztahu a zda taková odchylka není v rozporu s hmotným právem. Tím, že odvolací soud důsledně a ve všech souvislostech

nepoměřoval

notářský zápis (v něm zahrnutou dohodu) s právy a povinnostmi účastníků podle podkladové smlouvy o úvěru a podle hmotného práva, jímž se tato smlouva řídí, nerespektoval ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, a proto nemohl dospět ani k relevantním právním závěrům. Nepostačuje dílčí závěr odvolacího soudu, že splatnost závazku mohla být dohodnuta odchylně od § 565 obč. zák., neboť krom pro věřitele jednoduššího režimu splatnosti účastníci v notářském zápisu nově ujednali úroky z prodlení a především smluvní pokutu, vše za situace, kdy smlouva účastníků o úvěru, uzavřená před 1. 1. 2014, má - což oprávněná nerozporuje - znaky spotřebitelské smlouvy (viz § 51a a § 52 obč. zák.), takže smluvní ujednání se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se zejména nemůže vzdát svých práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (srov. § 55 obč. zák.), a spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§ 56 odst. 1 obč. zák.). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele výhodnější (viz § 55 odst. 3 obč. zák.). Dovolací soud rovněž ve své rozhodovací praxi upřesnil, že při posuzování jednoho ujednání spotřebitelské smlouvy (např. o smluvní pokutě) nelze odhlédnout od ostatních ujednání spotřebitelské smlouvy a od důsledků, které mají ujednání ve svém souhrnu, tj. smlouvu je nutno posuzovat jako celek za účelem zjištění, zda ujednání v celém komplexu negenerují výrazně nerovnocenný právní vztah (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2010, sp. zn. ). Je zcela zřejmé, že se odvolací soud v rovině těchto úvah vůbec nepohyboval, tudíž důvody napadeného usnesení nelze přezkoumat.

Za vylíčené situace dovolací soud neshledal podmínky pro odmítnutí dovolání, zamítnutí dovolání či pro změnu usnesení odvolacího soudu, který zastavení exekuce založil na nesprávném a současně nepřezkoumatelném řešení otázky vykonatelnosti notářského zápisu ve vazbě na změny podkladové smlouvy o úvěru. Dovolací soud proto bez nařízení jednání (viz věta první ) napadené usnesení ruší podle a věc vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení (viz ), v němž bude odvolací soud právním názorem dovolacího soud vázán ( věta první ve spojení s ).

O náhradě nákladů řízení, včetně dovolacího řízení, odvolací soud rozhodne v novém konečném rozhodnutí ve věci návrhu dovolatelky na zastavení exekuce ( věta druhá ), případně o těchto nákladech rozhodne ve zvláštním režimu soudní exekutor ( a násl. ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. května 2018

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu